Jeskyně Pekárna získala svůj název podle tvaru portálu, který připomínal pec na chleba. První zmínky o jeskyni pocházejí od syna líšeňského rolníka Martina Kříže. Než tento mladý muž začal studovat vysokou školu, začal o prázdninách r. 1864 s výzkumem jeskyně. Zajímalo ho tehdy vícero jeskyní, které měl od svého bydliště nedaleko, a proto ještě téhož léta 18. srpna 1864 sestoupil v hornickém koši do Macochy.
Jeskyni Pekárna ovšem nazýval ve své práci jako Kostelíček. R. 1864 ho údajně také doprovázel hajný z Mokré, který mu vyprávěl, že v jeskyni byl ukryt poklad - zlaté bohoslužebné nádoby z kostela v Pozořicích. Místní je tam schovali v době napoleonských válek. Také se v jeskyni prý ukrývali obyvatelé mlýnů na Říčce, a to i s dobytkem.
Kříž jeskyni zkoumal, ale neprováděl tu výkopové práce. Později zde kopala řada výzkumníků. Nejprve to byl Florian Koudelka a Pankrác Krkoška (ano - to je pozdější zakladatel deníku Rovnost). Našli tu koňské zuby a první kamenné nástroje. V badatelských pracech tu pak pokračoval mj. Jindřich Wankel a Karel Absolon, který zde r. 1927 našel rytiny na žebrech koní nazvané jako Souboj bizonů. R. 1963 druhou podobnou rytinu zde našel archeolog Bohuslav Klíma starší. Byla nazvána Pasoucí se koně.
Portál jeskyně může představovat konec staršího jeskynního systému, kde mohl vytékat na povrch potok, ztrácející se v podzemí v Hostěnickém propadání. Důkaz tohoto tvrzení ovšem chybí, protože za mohutný zával, jímž jeskyně končí, se dosud nikdo nedostal, přestože pokus pomocí dvou štol se konal po II. světové válce už třikrát.
Další výzkum prováděl v l. 1986-87 Jiří Svoboda. Souhrnným výsledkem všech výzkumů je dosavadní závěr, že se jedná o jedno z nejvýznamnějších starých lidských sídlišť (a dnes nalezišť) v evropském měřítku. Nálezy začínají dobou kamennou a končí dobou halštatskou. Bylo tu nalezeno několik ohnišť, kosti sobů, koní, zajíců, zbraně vyrobené z kamenů,kostí i z parohů. Rytiny na kostech jsou unikátní tím, že zobrazují celé scény, nikoli jen jednotlivé výjevy.
Spisovatele Eduarda Štorcha jeskyně inspirovala ke knize Lovci mamutů natolik, že sem umístil část děje.
Okolní lesy si udržely díky značné nepřístupnosti pro těžbu a pak přísnou ochranou území do značné míry přirozený charakter. Typická je tu vegetační inverze.
Na dně údolí roste jasan ztepilý a uměle vysazený smrk ztepilý. V podrostu je doprovází např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), jarmanka větší (Astrantia major), prvosenka vyšší (Primula elatior), áron karpatský (Arum cylindraceum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) aj.
Svahy jsou porostlé suťovými lesy s bukem, javorem klenem, lípou velkolistou, v podrostu s bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kyčelnicí devítilistou (Dentaria eneaphyllos), samorostlíkem klasnatým (Actaea spicata) aj.
Na náhorní krasové plošině se ponejvíce setkáte s duby a habry, v bylinném podrostu s ostřicí chlupatou, strdivkou nící, vemeníkem dvoulistým (Platanthera bifolia).
Podle:
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_jeskyne_pekarna_cz, 5. 5. 2013
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pek%C3%A1rna_(jeskyn%C4%9B), 5. 5. 2013
Umístění
49°14'33.953"N, 16°44'44.999"E
Adresa
MokráMokrá-Horákov 664 04
- Katastrální území
- Mokrá u Brna
- Nadmořská výška
- 370 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Jeskyně nese současný název od 19. století. Portál je široký asi 20 metrů a vysoký 5 metrů. Délka jeskyně je kolem 60 m.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Moravský kras Národní přírodní památka Jeskyně Pekárna
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší "rozumnou" železniční stanicí je Brno-Židenice, kde zastavují osobní vlaky nebo Brno hlavní nádraží, kde zastavují i rychlíky. Odtud se dále dopravte tramvajemi a autobusem.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Z Brna-Židenic, nádraží nebo z Brna-Staré Osady (konečná tramvají) jeďte autobusem č. 201 nebo 202 do obce Ochoz. Zastávka se jmenuje Ochoz u Brna, obecní úřad. Linka 201 má vysokou frekvenci spojů, o víkendech autobusy jezdí v intervalu jedné hodiny. Linka 202 má intervaly velmi dlouhé, ale zato se s ní můžete svézt na horní konec Mariánského údolí do zastávky Ochoz u Brna, myslivna pod Hádkem.A konečně linkou 701 s poměrně vysokou frekvencí spojů se můžete dostat do blízkých Hostěnic. Nástupní zastávkou v Brně může být např. Brno, Úzká nebo Brno, Autobusové nádraží (myšleno Zvonařka). Vystupte na zastávce Hostěnice, obecní úřad.
Příjezd osobním autem, parkování
Nejbližší přístup autem k Pekárně je z parkoviště na dolním konci obce Hostěnice.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Na parkoviště na dolním konci obce Hostěnice se vejde i autobus.Přístup pěšky
Z autobusové zastávky Hostěnice, obecní úřad jděte po žluté značce ve směru dolů okolo Hostěnického propadání, pak Kamenným žlíbkem, až sejdete na dno údolí. Poté se vydejte svahem vzhůru po tvarové odbočce modré značky. Celkem asi 1,5 km.Z Ochozu, zastávky autobusu u obecního úřadu jděte dolů po modré značce asi 1,5 km na rozcestí pod jeskyní a pak po tvarové modré odbočce vzhůru. Celkem asi 1,6 km.
Z Hádku jděte údolím Říčky směrem dolů asi 2 km po zelené značce a pak po tvarové modré odbočce vzhůru. Celkem asi 2,1 km.
Z Brna, od konečné autobusu č. 55 Mariánské údolí je to sem údolím Říčky asi 8,5 km.