Lanovka Ramzová - Šerák

Lanová dráha, která začíná v Ramzovském sedle a končí na hoře zvané Šerák, je základní možností, jak se dostat na severní hřebenovku Hrubého Jeseníku. V zimě je současně jedinečnou příležitostí, jak si užít jednu z nejdelších a nejvyhledávanějších sjezdovek v České republice.  Spodní úsek Ramzová - Čerňava o délce 1459 m je čtyřsedačkový, horní úsek Čerňava - Šerák o délce 1810 m je dvousedačkový. Jako u všech lanovek ve vysokých horách se i zde setkáváme s dvojím efektem. Za prvé - jízda lanovkou je startovním prvkem cestovního ruchu v létě a sjezdového lyžování v zimě a přináší do regionu přímo i nepřímo značnou spoustu peněz. Za druhé - návštěvnost v létě i v zimě bývá někdy neúnosně vysoká, takže turisté i lyžaři postrádají klid a příroda je zatěžována negativními vlivy. 

O stavbě lanovky se rozhodlo už v 70. letech 20. století. Už tehdy byla nastíněna základní koncepce, která trvá dodnes. Budoucí lanovka Ramzová - Šerák měla být dvojúseková, trať měla být lomená, přestupní stanice měla být na Čerňavě. Pro oba úseky byla zvolena tehdy běžná, na dnešní dobu samozřejmě již nemyslitelná technologie - neodpojitelná jednosedačka. Dodavatelem se stala firma Transporta Chrudim. Technologie 1. úseku byla vyrobena již v l. 1972-73, ale lanovka byla uvedena do provozu až r. 1976.  Druhý úsek byl vyroben v l. 1978-79 a zprovozněn r. 1981. Stavbu provedl Okresní stavební podnik v Jeseníku,  investorem byl ONV v Šumperku,  provozovatelem a vlastníkem se stal Místní národní výbor Lipová-lázně. 

V mezistanici Čerňava byly umístěny pohony obou úseků a napínání lan druhého úseku, první úsek byl napínán ve stanici Ramzová. Podél dolního úseku byla vybudována sjezdovka, druhý úsek používali jen turisté. Obě lanovky se staly impulsem k výraznému posílení cestovního ruchu v severní části Jeseníků, protože ulehčovaly nástup na oblíbenou hřebenovku a umožňovaly lyžování v oblasti s tradičně dobrými sněhovými podmínkami. Kapacita dolní lanovky přestávala ale v zimě stačit a dopravní technologie byly velmi brzy zastaralé. Když přijelo na Ramzovské sedlo více lyžařů, na lanovku se čekalo velmi dlouho. To již měla areál od r. 1991 pronajatý firma Bonera.  

Její představitelé se r. 1996 rozhodli na prvním úseku nahradit jednosedačkovou lanovku dvousedačkovou. Poohlédli se v Itálii po technologii z "druhé ruky" v Čechách málo známého výrobce Nascivera, která dosud sloužila 12 let ve středisku Bellamonte – Alpe Lusia na trase Castelir – Le Fassane. Italové ji tehdy nahrazovali odpojitelnou čtyřsedačkou Leitner. Původní lanovka na Ramzové skončila provoz 9. dubna a již 28. června (po pouhých 80 dnech výstavby!) zahájila nová lanovka pravidelný provoz. Původní stanice provozovatel zachoval jako technické zázemí, nové stanice umístil před ně, čímž se trasa poněkud zkrátila. 

Pohon i napínací závaží se nachází v dolní stanici. Bylo instalováno 16 nových podpěr na původních patkách jednosedačky. Přesto, že italská lanovka byla použitá, nacházely se její jednotlivé díly ve velmi dobrém technickém stavu. Dokonce některé zbyly jako náhradní, protože trasa na Ramzové byla kratší než italská. Přepravní kapacita se více než ztrojnásobila, kromě toho byly postupně na svahu vybudovány tři vleky. Ovšem to již na Ramzovou přijížděly v rekreačních špičkách stovky až tisíce lyžařů a tak po pouhých deseti letech provozu bylo rozhodnuto o další změně.  

Provozovatel opět vybral použitou technologii, musel ovšem "sáhnout" k odpojitelné čtyřsedačce. Ta přinesla zkrácení jízdní doby na polovinu a zvýšení přepravní kapacity až na 2400 osob za hodinu. Lanovka firmy Leitner byla dovezena ze střediska Corvara v Alta Badii v Dolomitech.   

Výstavba proběhla r. 2008.  Nejdříve byl vykácen průsek lesem pro novou trasu, která se nachází vpravo od původní. Dolní stanice byla posunuta o 200 metrů níže, takže nyní ji mají turisté i lyžaři jen několik desítek metrů od parkoviště. Nová trasa je sice delší než původní italská, takže nyní naopak technologie chyběly. Například 30 sedaček dodala firma Leitner nově podle původního vzoru. Stavební část si zajistil provozovatel vlastními silami, novou elektroinstalaci zajistila firma Jungman z Plzně. Pohon se nachází v horní stanici, hydraulické napínání pak v stanici dolní. Nově musely být vybetonovány patky všech 14 podpěr. Tažná větev je levá. Celková hodnota investice činila téměř 50 milionů. Původní dvousedačka byla na jaře 2009 demontována a byla s ní nahrazena jednosedačka na 2. úseku.

V úseku Čerňava - Šerák proběhla rekonstrukce r. 2010. Horní úsek je delší než dolní, a proto muselo být nejdříve opraveno 16 starších podpěr. Pozinkování provedla firma Michálek Chrudim, tatáž společnost vyrobila i nové podpěry do celkového počtu 25. Pravá tažná větev byla změněna na levou, takže musely být dodány i nové sedačky (od firmy Leitner). Nové stanice byly umístěny před původní budovy. Novinkou se stala možnost vystoupit v zimě s lyžemi na mezistanici Mračná. Lyžaři tak nemusejí sjíždět s mohutným odpichováním téměř plochý horní úsek. Zůstala také většina starších betonových patek. Provoz byl zahájen na konci r. 2010. Následující rok byla doplněna podpěra č. 11 na celkový počet 26. 

Provozovatel doplnil středisko ještě parkovištěm pro 600 vozů, sociálním zázemím ve všech třech stanicích, 130 lůžky na ubytování a 280 místy v restauracích či bufetech. 

Středisko Ramzová se díky lanovce stalo velmi populárním v létě i v zimě. Průzkumem byla zjištěna zajímavá fakta. V létě přijíždí na Ramzovou 60% Čechů a 40% Poláků, v zimě je poměr opačný. V zimě přijíždí návštěvníků průměrně 2 krát více než v létě, nejvyšší denní návštěvnost bývá v zimě při krásném lyžařském počasí o víkendu - až 1000 osob. Část návštěvníků přijíždí vlakem do nejvýše položené rychlíkové stanice v Česku po trati zvané Slezský Semmering. 

Jak jsme uvedli, lanovka Ramzová - Šerák podstatným způsobem ovlivnila návštěvnost severní hřebenovky Hrubého Jeseníku. Na druhou stranu z Ramzovského sedla do Rychlebských hor žádná lanovka nevede. Počet turistů je tu podstatně nižší. Kdo hledá ticho a klid lesních pěšin, vydá se například na Smrk a nebude zklamán. 
     
Podle: 

http://www.lanove-drahy.cz/?page=zpr&id=142, 2. 11. 2018

http://www.bonera.cz/lanovky-vleky.php, 2. 11. 2018