Pasecká skála

Pasecká skála je jedním z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny, pokud máme na mysli nadmořskou výšku 819 metrů, ale i také co se týká relativního převýšení nad okolním terénem. Skála tvoří výraznou dominantu, která je sice díky lesnatému terénu viditelná až z bezprostřední vzdálenosti, ale je zjednodušeně řečeno velkolepá. 

Paseckou skálu tvoří migmatit, o němž podrobněji píšeme pod heslem Devět skal. Ve Žďárských vrších se jedná o často se vyskytující horninu. Mráz v době ledové vypreparoval z této horniny mohutné skalní sruby, kterým místní dali názvy Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštejn. V mineralogickém složení migmatitu na Pasecké skále převládá křemen, živec a oba druhy slídy. 

Někdy se v migmatitu vyskytují výrazné pukliny, což se právě stalo na Pasecké skále. Mráz je rozšířil do podoby puklinových jeskyní. A to na Vysočině není příliš obvyklý jev, podobně vzniklá  velmi výrazná puklina se vyskytuje na Rozštípené skále u Hamrů nad Sázavou, jinak lze ostatní skalní útvary v okolí označit jako víceméně homogenní. 

Ze skal v dobách ledových odpadávaly velké bloky, které v okolí tvoří balvanové proudy, od severovýchodní skály vybíhá kryoplanační terasa (je to poměrně rovná část terénu vzniklá mrazovým zvětráváním při střídání teplot okolo nuly. V menší míře se mrazové zvětrávání samozřejmě uplatňuje na Pasecké skále i dnes. 

Skalní sruby jsou vysoké až 18 metrů, vzájemně jsou odděleny sedly na puklinových zónách o hloubce až 10 metrů. Nejvyšší je střední skála, která se rozpadá podél puklin na systém menších bloků. Největší puklina vysoká 10 m je shora zasypána sutí, která spoluvytvořila tunel o délce 8,5 m, šířce až 2 m a výšce 4 m. Ve skalách najdete ještě dva menší tunely. 

Na skalách lze také sledovat voštiny a výklenky. Nejsou ale příliš výrazné. 

Za normálních okolností by v těchto nadmořských výškách existoval smrkovo-bukový les. Smrky a buky se v okolí skal zachovaly, kromě nich tady roste jedle bělokorá a na skalách nižší formy borovice lesní i borovice černé, také bříza bradavičnatá a jeřáb ptačí.  

Na migmatitech obvykle nerostou bohaté bylinné porosty, na Pasecké skále nebyla zjištěna žádná zvláště chráněná rostlina. Chudý podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Skály a sutě jsou porostlé lišejníky a mechy. 

Ornitologové na skalách pozorovali řadu druhů ptáků, mj. sem létá k hnízdění datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo) nebo žluna šedá (Picus canus). Přilétá sem i krkavec velký z okolí (Corvus corax).

Turisté na Paseckou skálu chodí mj. kvůli neobyčejně krásnému výhledu. Na rozdíl od Devíti skal sice nevidíme na opravdu vzdálené cíle (Krkonoše), ale výhled z Pasecké skály je mimořádně malebný a podmanivý. Na vrcholu dbejte osobní bezpečnosti. 

Paseckou skálu hojně využívají horolezci. 

Podle:

https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=686, 11. 4. 2020

http://lokality.geology.cz/790, 11. 4. 2020