Lomnice u Tišnova se může chlubit poměrně velkým množstvím stavebních památek a nebývale krásnou okolní krajinou, to vše na malém prostoru. Dominantou města je kostel a zámek s neobyčejně pestrými dějinami. Jeho jediným, ale podstatným nedostatkem je, že není veřejnosti přístupný.
Předchůdcem zámku byl hrad, jehož vlastníkem byl Oldřich z Lomnice, který se připomíná r. 1265. Páni z Lomnice se ve 14. století značně rozvětvili. Drželi panství v Deblíně, Velkém Meziříčí, Tasově, Křižanově a Náměšti. Také přídomky si psali podle těchto míst, takže není snadné se v jejich rodu orientovat.
Hrad stál v místech dnešního druhého nádvoří. Měl půdorys tvaru čtyřúhelníku. Dodnes se z něho zachovala gotická věž. Hradní zdi také zachované ve sklepích jsou až 3 m tlusté.
Mezi majiteli panství uveďme nejdříve osobu Jana VI. z Lomnice († 1451), který je moravským zemským hejtmanem, v husitských válkách a po nich je významným politikem katolické strany.
Lomničtí byli majiteli hradu až do r. 1558 (některé prameny uvádějí 1566), kdy po smrti Oldřicha z Lomnice přechází rodový majetek na nejbližšího příbuzného, nejvyššího moravského zemského komořího Jana staršího ze Žerotína. Za Žerotínů v městečku působí bratrský sbor. Hrad byl přestavěn na renesanční zámek se dvěma podlažími a dvěma uzavřenými nádvořími, z nichž přední má přízemní arkády. Z té doby pochází také renesanční obloukový portál, který sem později ze svého paláce v Brně přivezli Serényiové. Portál zhotovil někdo z okruhu sochaře Jiřího Gialdiho, jednoho z nejvýznamnějších moravských renesančních umělců R. 1583 Lomnici dědí Karel starší ze Žerotína, vysoce postavená osobnost českých a moravských dějin. Vlastnil ji ale jen 6 let.
R. 1623 bylo lomnické panství zabaveno aktivnímu účastníku protihabsburskému povstání Fridrichu z Kounic. Panství pak získává aktivní katolík Seifried Kryštof Breuner, z jehož vlády byl na protestantskou faru dosazen katolický kněz, Lomnice byla umrtvena válečnými útrapami, z nichž nejhorší byla potyčka Švédů s císařskými vojáky na jaře r. 1645 a nutnost vydat Švédům 1000 zlatých a 20 koní.
Dne 4. března 1662 zakoupil lomnické panství moravský zemský hejtman hrabě Gabriel Serényi (1604-1664). Uherský rod Serényiů přišel na Moravu už před bitvou na Bílé Hoře a v Lomnici zůstal 300 let. Za vlády tohoto rodu město zažilo přestavby zámku, nově bylo založeno náměstí v promyšleném konceptu, do městečka přišly rodiny řemeslníků z jiných serényiovských panství. Až na výjimky byli Serényiové po 300 let řádnými hospodáři.
Zámek tak zažil ještě dvě přestavby - barokizující na konci 17. století, kdy byla přestavěna hlavně kaple a knihovna a pak druhou počátkem 20. století.
Rodinný majetek byl Serényiům zabaven na základě Benešových dekretů. Ještě předtím, zhruba od května do srpna 1945 fungoval na zámku zajatecký tábor organizovaný Rudou armádou.
V zámku pak bylo sídlo střední školy, park býval veřejnosti přístupný, interiéry zámku nikoli. V parku upoutají pozornost především dva památné stromy - červený buk a javor klen. Za zámkem prudce se svažující stráň porostlá lesem (Zámecký les) byla vyhlášena chráněným územím, neboť tu hnízdí značné množství ptáků.
Roku 2019 byl zámek vrácen potomkům původních majitelů.
Podle:
Hosák L., Zemek M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Svoboda Praha, str. 145
http://www.lomnice.cz/historie%2Dmestyse/d-36277/p1=11911, 8. 7. 2017
Umístění
49°24'16.094"N, 16°24'56.648"E
Adresa
náměstí Palackého 35Lomnice 679 23
- Katastrální území
- Lomnice u Tišnova
- Nadmořská výška
- 390 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Nejstarší zpráva o hradu na místě dnešního zámku pochází z r. 1281.