Hladová zeď

Původní opevnění Pražského hradu a Malé Strany postavené v době Karla IV.


Hladová zeď je strategická stavba v Praze, obranná hradba, která měla za cíl chránit od západu a jihu před nepřáteli Menší Město pražské, tj. dnešní Malou Stranu a především Pražský hrad. Byla postavena v l. 1360-62 za císaře Karla IV. Legendy praví, že stavbou byla řešena otázka hladomoru, tj. aby lidé zaměstnaní na stavbě neměli díky vydělaným penězům hlad, skutečností ale je, že hladomor nebyl v Praze před stavbou zdi, ale až při stavebních pracích. 

Stavebním materiálem se stala opuka, kámen, který je v okolí na Petříně hojný a těžil se tu v několika lomech. Na tehdejší dobu to byly lomy mohutné, dnes však téměř splývají s reliéfem a laici je mohou považovat za přirozené skalní odkryvy. 

Zeď byla původně vysoká 4 až 4,5 m a tlustá 1,8 m. Začínala poblíž Vltavy v místě zvaném Újezd, pokračovala na vrch Petřín a po jeho temeni se táhla na Strahov a potom ke Hradčanům. V horní části byla opatřena cimbuřím, na vnitřní straně existoval ochoz, po němž chodily hlídky, nechyběly střílny. U zdi existovalo několik (údajně osm) věží (bastionů) a několik bran, které během historie byly různě probourávány a zase zazdívány. Dnes slouží jako průchody pro místní občany i návštěvníky Prahy. 

Zeď byla opravována r. 1624 a pak také např. v polovině 18. stol. za Marie Terezie. 

Bastiony se do současnosti nedochovaly, ale jeden z nich je základem hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny. R. 1804 ředitel tehdejší klementinské hvězdárny Martin Alois David od zdi vedl pozorování.  Měřil rozdíl zeměpisných poloh Prahy a Drážďan.

Podle:

http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/hladova-zed, 20. 4. 2018

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hladová_zeď, 20. 4. 2018

     

     
     


Umístění

GPS souřadnice

50°4'50.613"N, 14°24'5.277"E

Adresa

Praha 1 - Hradčany, Praha 1 - Malá Strana, Praha 5 - Smíchov
Praha 110 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Hradčany, Malá Strana, Smíchov
Nadmořská výška
200 m.n.m. - 325 m.n.m.
Základní číselné údaje
Zeď byla postavena v l. 1360-62. Je zachována v délce téměř 1,5 km.
Kategorie chráněného území
Přírodní památka Petřín

Přístup

Příjezd vlakem

Vlakem jeďte buď do železniční stanice Praha hlavní nádraží nebo Praha Masarykovo nádraží nebo Praha Smíchov, kde přestupte na metro.  

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejbližší stanice metra se jmenuje Malostranská (linka A) nebo Anděl (linka B). Tramvaje jezdí ještě blíže. Spojení hledejte do zastávky Újezd, pak jděte dál pěšky nebo pokračujte lanovkou na Petřín. Pokud budete chtít přijet ke Hladové zdi shora, pak jeďte metrem do stanice Dejvická a pokračujte autobusem do zastávky Koleje Strahov.   

Příjezd osobním autem, parkování

Doporučujeme parkovat na některém ze záchytných parkovišť na okraji Prahy u stanice metra. Nebo hledejte místo s bílými přerušovanými  pruhy. Tato místa jsou doplněna dopravní značkou s oranžovým či zeleným pruhem. V „oranžové“ zóně můžete parkovat max. 2 hodiny. V „zelené“ zóně smíte parkovat 6 hodin. Provozní doba, způsob platby a cena je vždy uvedena na parkovacím automatu.. Neparkujte v místech s modrými pruhy, ta jsou určena pro rezidenty.  

Pokud najdete místo v oblasti kolejí Strahov, pak zde můžete parkovat neomezeně zdarma. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Viz https://bezpecneparkovani.cz/BUS_parking.cms 

Přístup pěšky

Hladovou zeď si nejlépe prohlédnete, když vystoupíte na horní stanici lanovky na Petříně (nebo sem přijedete jinak) a půjdete ke Štefánkově hvězdárně a pak dál dolů svahem Petřína. Všude zde jsou upravené parkové cesty. 

Příjezd na kole, parkování kol

Na Petříně sice není zákaz vjezdu na parkové cesty, dokonce jsou zde značené pražské cyklotrasy, ale pohybuje se zde velké množství pěších, takže jízdu Petřínem na kole spíše nedoporučujeme. 

Poznámky pro vozíčkáře

Parkové cesty na Petříně mají sice většinou povrch pro vozíčkáře příjemný a sjízdný, zato není nouze o velké sklony. Takže velmi doporučujeme pro výlety petřínskými zahradami vzít si s sebou fyzicky zdatný doprovod. Ten nemusí být přítomen, pokud chcete zdolávat jen nejbližší okolí rozhledny, hvězdárny a horní stanice lanovky. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu