Dům u Zlatého jednorožce a pamětní deska Ludwiga van Beethovena v Praze

Jmenoval se také Wolkensteinský palác či Aueršperkovský dům. Je plošně poměrně rozsáhlý, vznikl zcela určitě na půdoryse dvou, možná tří gotických domů. Dva domy byly spojeny definitivně r. 1626. Tehdy majitelé, manželé Pareisterovi znovu ke svému domu přikoupili vedlejší dům U Bílého jednorožce. A tak se nějakou dobu nově vzniklému objektu říkalo U Zlatého a bílého nosorožce nebo jen U Nosorožců. 

Dnešní dům se skládá ze tři podlaží, má vikýřová okna v podkroví. Vnější fasády byly zhotoveny někdy po r. 1740. 

Dům není příliš zajímavý po stavební stránce, ale má pozoruhodné dějiny. Býval v něm hotel s dvaceti pokoji a s hostincem. Jak už to bývá, do hotelu občas přijedou zajímaví lidé. Dvojnásob to platí o hotelu U Zlatého nosorožce.  Koncem 18. století hotelové podnikání majitele fungovalo – řečeno dnešním jazykem – na základě provize. Dostavníky přivážely hosty a hoteliér odměňoval jejich vozky stravou a pitím zdarma. A provize? Činila dvacet krejcarů na každého koně ve spřežení. 

První zajímavou osobností, která je zde na Malé Straně doložena jako host, je Wolfgang Amadeus Mozart. V hostinci U Zlatého jednorožce se při třetí návštěvě Prahy v dubnu 1789 setkal s Františkem Xaverem Duškem. Není ale známo, zda také přespal. Každopádně ale víme, že z Vídně přes Prahu pokračoval do Drážďan a Berlína na dvůr pruského krále Friedricha II. Po koncertě tam odmítl nabídku stát se kapelníkem s velmi dobrým platem. Nevíme také, kde se ubytoval při zpáteční cestě. 

Ale u hudby zůstaňme. 

Roku 1796 v domě bydlel skladatel Ludwig van Beethoven. Neví se ale, kolikrát tak učinil, protože v těchto dobách Prahou projížděl docela často při cestách na léčení do severočeských lázní. V dopise z února 1796 se svěřuje v dopise bratrovi o dojmech z Prahy a udává svoji adresu do hotelu. 

Malá vsuvka k Beethovenovi: V sobotu 26. března 1927 v 16 hodin, přesně 100 let po skladatelově úmrtí, se v Lázeňské ulici na Malé Straně sešlo hodně lidí na slavnostním odhalení pamětní desky na bývalém hotelu. Bronzovou desku, která vzpomíná pobyt slavného L. van Beethovena, zhotovil sochař, řezbář a medailér Otakar Španiel. Na slavnosti byl mj. přítomen primátor Karel Baxa, ředitel Národního divadla Jaroslav Šafařovič, zástupci pěveckého spolku Hlahol, pěvecké obce československé a další hosté. 

Vraťme se trochu zpět do r. 1800. Do Prahy přijíždí slavný ruský vojevůdce Alexandr Vasiljevič Suvorov a císař nařizuje, aby se mu v Praze dostalo zvláštní pozornosti. Není divu. Suvorov byl velitelem spojeneckých rakousko-ruských vojsk proti Napoleonovi a císař si přál pokračování spojenecké taktiky. Na počest velitele se v Praze konaly bankety, plesy a koncerty. Dne 25. ledna 1800 se do pomyslného řetězce oslav zapojil i hotel U Zlatého jednorožce. Slavnostní hostinu pořádal ruský generál Michael Miloradovič. Na pódiu stylově řešeném v ruských a rakouských barvách hrály dvě kapely a stoly se údajně prohýbaly pod jídlem a pitím. 

Nový majitel r. 1808 mění jméno domu. Od té doby se setkáváme s názvem U Města Prahy. Ne na dlouho. Brzy poté hotel i hostinec natrvalo zanikají a pokoje jsou s konečnou platností přestavěny na byty a jeden obchůdek. 

Část bytových prostor měl v domě pronajatou na krátkou dobu malíř Mikoláš Aleš. R. 1879, krátce po sňatku, píše své milované ženě Marině, že „byt najal – dvě světnice a kuchyň v prvním poschodí, dům starodávný, vrchnostenský…“ Podotkněme, že zatímco všechny hotelové pokoje měly okna do ulice, manželé Alšovi se dívali z pavlačového bytu do dvora. Roku 1881 se jim narodilo v tomto domě druhé dítě – syn Tomáš (prvorozená Veronika zemřela krátce po porodu). 

Dům není veřejnosti přístupný. Ale snad si to vynahradíte, když v těsném sousedství zhlédnete památku s poněkud netradičním názvem Kostel P. Marie pod řetězem.

Podle: 

Hrubeš, J., Hrubešová, E. (2002): Pražské domy vyprávějí, VI., Academia Praha, s. 140 .