Divoká Šárka

Romantické skalnaté údolí na okraji Prahy, přírodní rezervace


V horní části Šáreckého údolí v Praze potok vytvořil mimořádně malebnou soutěsku zajímavou pro ty, kdo hledají romantiku, pro milovníky botaniky, historie a geologie. Pojďme se podívat do míst, kde můžeme nalézt nejstarší horniny Prahy a okolí, stopy starého osídlení  a krásně kvetoucí jarní květiny.   

Nejdříve trochu geologie. Praha a okolí mají výjimečné postavení v tom, že na dosah ruky od centra města lze nalézt horniny všech druhů a nejrůznějšího stáří. V Divoké Šárce původně ležely nad sebou usazeniny starohorního moře (proterozoické sedimenty) a nad nimi se po určité době usadily horniny v ordoviku a v křídě (ordovik je geologické období starších prvohor, křída je období druhohor). Již od zastávky tramvaje jsou při pohledu k severu zřejmé dva útvary: vlevo, tj. východněji položené mírné hřbety a údolí v ordovických horninách, vulkanických tufech, jílovitých břidlicích a pískovcích. Vpravo, tj. k západu se otevírá pohled do soutěsky Divoké Šárky. Vrch nad ní se jmenuje Džbán, skále vpravo nad soutěskou, tj. více na sever se říká Kozákova, jižní nese název Šestákova.

Soutěsku vytvořil Šárecký potok. Prořízl se nejdříve do křídových hornin, ty však byly erozí zcela odneseny, pak se zařezával do ordovických hornin a nakonec narazil na tvrdé starohorní buližníky. Protože už předtím byl zaříznut, nemohl měnit směr toku, zařezával se tedy dál do skalního podloží bez ohledu na tvrdost horniny či směry poruch v nich.

Způsobem vzniku je Divoká Šárka příkladem epigenetického údolí

Buližník je velmi tvrdá hornina obsahující značné množství křemene. Mezi geology nepanuje jednotný názor na to, jak vznikla. Shoda je jen v tom, že na její tvorbu měly podstatný vliv hydrotermální, na oxid křemičitý bohaté roztoky, které doprovázely podmořskou vulkanickou činnost. Podle první koncepce buližník vznikl druhotným prokřemeněním usazených hornin, například břidlic, ve stadiu jejich zpevňování. Druhá koncepce tvrdí, že se na mořském dně srážel gel kyseliny křemičité za přítomnosti mikroorganismů. A třetí domněnka říká, že se původně jednalo o horniny karbonátové, v nichž byl vápník vytlačen křemíkem. 

Buližníky Divoké Šárky jsou složeny ze  shluků bílého křemene a kolísavého podílu uhlíkaté hmoty, která jim dává převažující černou barvu. V blízkosti poruch jsou světlejší partie často zbarveny do červena oxidy železa. Buližníky jakožto odolná hornina se při vrásnění neohýbaly, ale lámaly se a drtily. Proto jsou prostoupeny hustou sítí křemenných žilek. Křemenná hmota vyplňovala prázdná místa vzniklá v prasklinách.

Příkré buližníkové srázy skýtaly vhodnou ochranu pro stará lidská osídlení, což je doloženo archeologickými nálezy krásně malovaných nádob z mladší doby kamenné (stáří asi 6 000 let). Na vrcholu Džbánu vzkvétalo zejména v 7. a 8. stol. n. l. slovanské hradiště, v podstatě předchůdce Prahy, podobně jako v Brně Staré Zámky u Líšně, ale na Džbánu menšího plošného rozsahu. 

Protože jsme v hlavním městě, není divu, že údolím vede asfaltová silnice, na níž ovšem platí zákaz vjezdu motorových vozidel. Na návštěvu je vhodné kterékoli roční období, ale romantikům doporučujeme jaro, kdy na černých skalách kontrastně rozkvete ostře žlutá tařice skalní a okolí zalije bělost rozkvetlých ovocných sadů.

Podle:

Chlupáč, I. (1988. 1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Akademie věd České republiky, Praha, str. 20-21


Umístění

GPS souřadnice

50°5'42.092"N, 14°19'12.355"E

Adresa

Divoká Šárka
Praha 6 - Liboc, Praha 6 - Vokovice
Praha 160 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Liboc, Vokovice
Nadmořská výška
270 m.n.m. - 363 m.n.m.
Základní číselné údaje
Přírodní rezervace má rozlohu 25,1 ha. Byla vyhlášena r. 1964.
Kategorie chráněného území
Přírodní rezervace Divoká Šárka

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanice se jmenuje Praha-Veleslavín (trať Praha Masarykovo nádraží - Kladno), odkud pokračujte buď pěšky nebo tramvají číslo 20 a 26. Konečná zastávka, kde vystoupíte, se jmenuje Divoká Šárka

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Kromě železnice můžete do blízkosti Divoké Šárky přijet metrem, trasou A. Vystupte na zastávce Nádraží Veleslavín, odkud pokračujte buď pěšky nebo tramvají číslo 20 a 26. Konečná zastávka, kde vystoupíte, se jmenuje Divoká Šárka

Příjezd osobním autem, parkování

Poblíž konečné tramvají je parkoviště u Mc Donaldu, u něhož cedule upozorňuje, že slouží výhradně zákazníkům. Jedna parkovací hodina je zdarma, další pak každá za 40 Kč. Od parkoviště dál platí zákaz vjezdu. Druhý vjezd do údolí je také označen značkou zákaz vjezdu u velkého parkoviště, které slouží hlavně návštěvníkům, kteří se chtějí rekreovat u vodní nádrže Džbán (konec ulice Nad Lávkou). Doporučujeme parkovat zde, zvláště pak mimo koupací sezonu. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Doporučujeme přijet k velkému parkovišti na konci ulice Nad Lávkou. Mimo koupací sezonu tu bývá volno. 

Přístup pěšky

Od konečné tramvají Divoká Šárka: sejděte vpravo okolo Mc Donaldu a pak vpravo po schodech a po pěšině dolů. Údolím vede červená značka. 

Od parkoviště na východním konci vodní nádrže Džbán: jděte stále po pravém břehu nádrže do údolí. Je až pod hrází. 


Příjezd na kole, parkování kol

Údolí je celé dobře průjezdné a vede jím jedna z pražských cyklotras. V popisované části údolí je všude asfaltový povrch. 

Poznámky pro vozíčkáře

Doporučujeme vzít si doprovod a údolí projet od Mc Donalda směrem dolů. Schody, které využívají pěšáci, lze objet silnicí s menším klesáním. 

Rady a tipy

Kromě skalnaté části údolí doporučujeme vylézt i na bývalé hradiště nad Kozákovou skálou. Červená značka tam ale nevede. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu