Zřícenina hradu Zbořený Kostelec

Zřícenina hradu Zbořený Kostelec se vypíná na skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou. Místo se nachází asi 2,5 km severně od Týnce nad Sázavou a říká se mu též Kostelec nad Sázavou nebo jednoduše Kostelec. 

Jméno Kostelec mohl hrad založený pravděpodobně již ve 13. století přejmout podle kostela, který na ostrohu nebo v jeho blízkém okolí již stál nebo se jménem Kostelec označoval jen samotný skalní ostroh.  

První písemná zmínka o Kostelci je ale mnohem mladší a pochází až z r. 1342, kdy hrad držel v zástavě Oldřich Medek z Valdeka. Další zprávy z r. 1356 uvádějí, že císař Karel IV. majetek vykoupil zpět, ale uvedl ve své listině Majestas Carolina, že Kostelec může být podmínečně zcizitelný, tedy že krátkodobě je možno jej dát opět do zástavy. 

Pak se na hrad střídá několik držitelů, například r. 1413 rádce krále Václava IV. Jan Sádlo ze Smilkova.   Tento muž byl r. 1421 na sněmu v Čáslavi zvolen do dvacetičlenné prozatímní vlády, ale ještě téhož roku byl v Praze nařčen ze zrady a na radnici sťat, aniž byl vyslechnut. Spojili se proti němu šlechtici, univerzitní mistři i měšťané. Hrad mu ale zabaven nebyl, protože jeho syn Jan Kostelec prodává asi v r. 1443 Kunešovi Rozkošovi z Dubé.

Kuneš Rozkoš z Dubé byl protivníkem Jiřího z Poděbrad, není tedy divu, že Kostelec byl r. 1449 obležen vojskem vedeným Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka, ale neúspěšně. V r. 1450 byl hrad obléhán znovu. Tentokrát se vojenské akce zúčastnil i sám král Jiří. Hrad byl dobyt a pobořen, jako pustý jej s některými vesnicemi získává Zdeněk Konopišťský. V dalším textu se dozvíme, jak se tento pán zachoval. 

R. 1456 si Zbořený Kostelec mohl tento hradní pán připojit ke konopišťskému panství, protože hrad byl zbaven manského závazku. Nový majitel hrad obnovil, přestože v této době bylo mnoho jiných českých hradů již v rozvalinách a z předchozích válečných dob se již nikdy nevzpamatovaly. Starý palác v jihozápadním konci nádvoří nejspíše už asi úplně zpustl, proto byla na protilehlém konci vedle vstupní brány přistavěna nová patrová budova. Zřejmě v téže době byla postavena přízemní budova na druhé straně brány, vedle bývalého paláce. Majitel též nechal v severní části do rozbořené ohradní zdi vestavět novou vstupní věž. Dnes ji poznáme podle  hrotitého vjezdu s konzolami pro padací most. Také byla postavena nová věž o průměru 8 metrů a tloušťce zdí 2,5 m na okraji skal nad ústím potoka, která měla střežit cestu přes Sázavu k hradu proti potoku. Přístupná byla z předhradi po ochozu spojovací zdi. Celkově ale můžeme říci, že Zdeněk Konopišťský hrad nebudoval jako rezidenci, ale spíše jako vojenský opěrný bod, v němž bylo možno ubytovat početnou posádku.

Nové poměry netrvaly dlouho. Několik let poté se Zdeněk Konopišťský přidává na stranu Zelenohorské jednoty, tj. proti králi. Na jaře 1467 vojsko Jiřího z Poděbrad podruhé hrad oblehlo a dobylo. Stavbu pak již nikdo neobnovil. 

Po stavební stránce byla dispozice prvé fáze hradu dvojdílná. Předhradí bylo ze tří stran obklopeno výše položeným jádrem hradu, kde se nacházel dvouprostorový plochostropý palác.

Z několika míst zříceniny se otevírá nádherný pohled na řeku Sázavu a okolí. Platí to i naopak. Z lávky přes Sázavu, která spojuje břehy pod hradem si můžete vychutnat opravdu pěkné pohledy na zbytky hradu. 

Na levém břehu řeky je místo, kde s oblibou zastavují vodáci při splouvání řeky, naopak autobusová zastávka a místo, kde lze nechat auto, se nachází na pravém břehu.