Ztracenka

Psal se rok 1918. Světlo světa spatřila nová Československá republika. Hlavním městem je Praha. Z fronty Velké války se vracejí mladí hoši, kteří místo boje o život hledají romantiku. Podobně se chovají ale i mladší hoši i dívky, kteří ve válce nebojovali. 

Na území nového Československa již existují skauti, kteří vychovávají chlapce a dívky v oddílech v dětském věku odděleně a nemají program pro starší mládež. Patnáctiletí a starší berou batohy a vydávají se z Prahy proti proudu Vltavy hledat ztracenou romantiku a nacházejí ji ve Svatojánských proudech. Nezapomeňme, že vodní nádrže Vltavské kaskády ještě neexistují. Pěší turisté podél Vltavy nechodí, objeví ji mnohem později. Výletní lodě po Vltavě začnou plout také až o několik let později. Divokými peřejemi mezi Slapy a Štěchovicemi plují jen voraři s obavami, aby nebezpečný úsek dobře zvládli a po vyložení nákladu v Praze se vydávají zpátky do jižních Čech, aby převzali další soupravu. 

Za těchto okolností se na levém břehu Svatojánských proudů zastavují chlapci z Prahy, kteří zde táboří nejdříve pod širákem nebo ve stanech, později si staví první chaty. Místo nejdříve nazvali Vydří doupě, pak Tábor řvavých (podle povídky amerického spisovatele Breta Harta Štístko tábora řvavých). 

V biografech tehdy běží americký film Červené eso. Byl samozřejmě němý, s titulky. Hrdinové na plátně žili ve zlatokopecké osadě Ztracená naděje. Pak nebylo daleko k pojmenování první osady ve Svatojánských proudech, samozřejmě Ztracená naděje, zkráceně Ztracenka, v níž byly založeny základy českého trampingu, jevu, který je ojedinělý ve světovém měřítku. V osadní kronice se dochovala jména Jarka Mottl, Johny Drábek, Rudla Moučka, Karel Špiral-Krysa, Frank Němec, Vašek Kramář – Kramle, Amcirk – Tkanička a Procházka – Chanda, pozdější první šerif Ztracenky. Chlapci, později i dívky chodili na Ztracenku v sobotu z Prahy obvykle pěšky. 

Kolem Ztracenky, ale později i v Brdech a u Srbska mládež zakládala další trampské osady, někteří první osadníci tam ze Ztracenky přešli, ale celkově se počet lidí na Ztracence rozrůstal. R. 1922 osada čítá 105 mužů a 18 žen. Do dějin asi nejvýrazněji vstoupilo jméno Jarky Mottla, prvního trampského písničkáře. Známí jsou také cyklisté franta Martínek a Láďa Brejla nebo fotbalista Láďa Ženíšek. Koneckonců - osadní život se odvíjel hodně ve sportovním duchu, oblíbenou činností byl volejbal. 

Hoši i dívky nebo chcete.li muži i ženy ze Ztracenky také byli členy pěveckých skupin. Byla to samozřejmě parta okolo Jarky Mottla nebo Song Club, které účinkovaly jako sbory v Osvobozeném divadle V+W.    

Vždy po 5 letech se na Ztracence pořádal každých 5 let jubilejní Potlach, setkání s táborákem za přítomnosti všech členů osady a pozvaných hostů, jimiž často byly populární osobnosti, například trampská skupina Setleři. Na Ztracenku se také přistěhovali  bratři Víchové - Mirek, sólista opery Národního divadla a Tonda-Káča, oba známí vystupováním v různých komických scénkách. 

Ale asi nejslavnějším členem osady byl populární komik Jarda Štercl, který na osadě koupil chatu a pak také Franta Hacker, kapelník skupiny KTO, která doprovázela Waldemara Matušku a šerif (r. 2019). 

Těžké chvíle osada prožila při průchodu ledů (říkalo se tomu třenice) na jaře 1929 a 1941 a pak při stěhování osady nad zátopovou linii vodní nádrže Štěchovice. 

V době psaní tohoto příspěvku r. 2019 žije a vyrůstá na Ztracence již pátá generace trampů. 

V osadě převažují sruby a chaty, jeden z nich může posloužit i jako přístřešek nebo dočasný úkryt před nepohodou. Na malé skále u osady nad řekou se nachází symbolické místo věčného odpočinku členů osady, kteří odešli do trampského nebe. 

Zajímavý pohled na Ztracenku a okolí se naskytne s protějšího břehu. Skalnatý kopec se jmenuje Kletecko. Při jeho vrcholu je vybudována Smetanova vyhlídka. 

Podle:

https://www.osadaztracenka.cz/, 20. 10. 2018