Kostel sv. Václava v Mníšku pod Brdy

Na náměstí F. X. Svobody v Mníšku pod Brdy stojí barokní kostel sv. Václava, který se na první pohled návštěvníkovi nejeví jako významný. 

Byl postaven v l. 1743-56, ale první písemná zmínka o kostele v Mníšku je už z r. 1380. Autora projektu neznáme, jen víme, že se inspiroval architekty Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem nebo Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Vytvořil dominantu poněkud neobvyklého typu. Kostel totiž v 18. století neměl věž. Tu místní nechali přistavět až za 110 let (r. 1868). Protože v té době byl vévodícím stylem novoromantismus, použili jeho prvky na stavbu věže a i neodborník pozná, že se tyto dva styly k sobě příliš nehodí. Spojení baroka a novoromantismu je první raritou mníšeckého kostela. 

Druhá se skrývá uvnitř. 

Ještě než prozradíme, co je onou raritou, podívejme se z mníšeckého náměstí na kopec nad městem, který se jmenuje Skalka. V době stavby kostela tam již stála kaple, kam na objednávku majitele zámku namaloval nástropní obraz Kající se Maří Magdaléna později věhlasný, tehdy ještě mladý Petr Brandl. V 18. století samozřejmě umělecká hodnota díla nebyla ještě doceněna a nikdo netušil, co se stane po 300 letech. Obraz visí v presbytáři na levé stěně v oválném rámu. 

Po II. světové válce byla kaple poddolována, hrozilo nejen její zničení, ale současně s kaplí mohla z našeho světa zmizet i vzácná malba. Památkáři ji v 50. letech 20. století zachránili. Podrobněji o tom píšeme zde. Nástropní malba byla přenesena na plátno, které je dnes umístěno právě v kostele sv. Václava v Mníšku. Záchrana obrazu ze Skalky patří k raritním počinům, neboť byla technicky velmi složitá a současně stačil v dobách socialismu jeden ideologicky pevně nastavený soudruh na "správném" místě a rozhodnutí o záchraně mohlo být zmařeno. 

Kostel sv. Václava je stavebně jednolodní, má obdélný půdorys. Interiér je sklenut plackovými klenbami. Sedlovou střechu nad lodí i střechu věže tvaru jehlanu kryje plech. Památková ochrana se vztahuje nejen na kostel, ale i na hřbitovní kapli, bývalý hřbitov, ohradní zeď s branami a čtyřmi nárožími výklenkovými kaplemi a pozemek celého areálu. 

nteriér kostela je převážně barokní s rokokovými prvky. Dominantou je hlavní oltář, v němž chybí oltářní obraz a je tvořenpouze sochami. V jeho centru uvidíte sochu sv. Václava, patrona kostela. Po stranách stojí sochy zemských patronů - svatí Prokop, Vojtěch, Ludmila a Vít. Nejvýše je plastika Boha Stvořitele s anděly. Před oltářem stojí plastiky, jejichž původním umístěním byl klášter Na Skalce. Jsou to sv. Prokop, sv. Ivan, Pavel Thébský. Autorem je Jan Jiří Bendl. Stropní fresky od Jana V. Spitzera z r. 1756 byly obnoveny r. 1867 Karlem Javůrkem. Kazatelna je raně barokní. Sousoší vedle ní zobrazuje Setkání rodiny Unwerthů. 

Řezbářské práce v kostele jsou dílem Ignáce Platzera. Na kostelní varhany hrál mj. Antonín Dvořák, Jakub Jan Ryba a Marie Wagnerová-Černá, kterou známe pod pseudonymem Felix Háj. V Mníšku napsala příběhy oblíbeného Káji Maříka. 

Kostel byl důkladně opraven v l. 1996-2000. 

Podle:

Kam se „zašíval“ před veřejností kardinál Vlk a věhlas čokoládových kremrolí | PrahaIN, 14. 1. 2024

kostel sv. Václava - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 24. 3. 2024

Havlišova V. (2019): Kostel sv. Václava, Mníšek p. Brdy, informační materiál