Hrad Veveří

 Nad pravým břehem Brněnské přehrady se tyčí mezi Brnem a Veverskou Bítýškou rozsáhlý hrad, který se uvádí poprvé r. 1213 a jemuž vévodí vysoká válcová věž s břitem. Je jedním ze dvou hradů na území města Brna a častým cílem návštěvníků. Jeho nedávné dějiny jsou důkazem, že po letech devastace může památka národního významu opět žít důstojným životem. Jsme na hradě Veveří.

Pověst o založení hradu Veveří praví, že kdysi dávno sídlil na brněnském hradě kníže Konrád. Ten se jednou vydal na lov. V hlubokých lesích spatřil krásného jelena. Měl nejrychlejšího koně a tak se brzy odpojil od své družiny. U řeky mu ale jelen zmizel v houštinách a kníže si uvědomil, že se rychle stmívá. Přenocoval sám v lese.  Ráno ho sluneční paprsky probudily z krásného snu o velikém hradě ozdobeném mnoha věžemi. Když knížete našli ostatní  lovci, oznámil jim, že dá na tomto skalnatém ostrohu, obtékaném řekou Svratkou, s bohatým pramenem dobré vody pod skalou, vybudovat lovecký hrad.  Kníže nechtěl, aby se jmenoval Konrádov a nechal budoucí hrad pojmenovat podle veselých zvířátek, která mu v korunách stromů zkrátila dlouhou chvíli ranního čekání.

Na hradě, který byl od počátku 13. století zeměpanský, sídlili kasteláni a purkrabí. Když Přemysl Otakar II. potřeboval zkrotit odbojné pány, použil Veveří jako vězení. Jan Lucemburský zastavil r. 1311 hrad Janu z Vartemberka, ale markrabě Karel (pozdější Karel IV.) zástavu vyplácí a stavbu opět získává. Další markrabě Jan Jindřich tu často pobýval a nechal přistavět zadní část se dvěma věžemi a předhradím. V centru nechal postavit hlavní palác s rytířským sálem a kaplí. V místě zvaném Na Stráži vznikla tehdy strážní věž, odkud posádka mohla pozorovat krajinu směrem k Rosicím a k Tišnovu. Předhradí fungovalo jako samostatný celek, bylo zvlášť opevněno a střežilo jej 5 věží. Celek zajisté musel působit na případné dobyvatele jako pevnost.

Do husitských válek si hrad podržel status vojensko-mocenského střediska rozsáhlého panství se zázemím ve Veverské Bítýšce. Když vypukly husitské války, dosadil na hrad císař Zikmund posádku vojáků svého zetě Albrechta Rakouského, ale již r. 1424 hrad zastavil Petru Kutějovi. Tehdy hrad neúspěšně obléhali husité.

R. 1458 král Jiří z Poděbrad postoupil hrad i se zbožím těšínskému knížeti  Přemkovi, ale r. 1468 jej obsadil uherský král Matyáš. Na konci 15. století se majitelem stal Václav z Ludanic. Měl k dispozici nejen pevnost, ale i Veverskou Bítýšku a asi 10 vsí.

V 17. století hrad nebyl dobyt Švédy, stejně jako nedaleké Brno.

V dalším dějinném vývoji hrad často střídal majitele. Mj. jej r. 1830 koupil švédský princ Gustav Vasa, syn sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa. Zde se narodila princezna Karola, pozdější saská královna. Manželství jejích rodičů, kteří zde 14 let vedli skvělý dvůr a byli mecenáši škol na svém panství, však skončilo rozvodem. 

Roku 1837 byl ve výklenku předsíně kaple na předhradí pohřben sesazený švédský král Gustav Vasa IV., otec majitele hradu. Teprve za osm let (některé prameny udávají až r. 1884) byl převezen do hrobky ve Stockholmu (některé prameny udávají Oldenburg). Byl to jediný král, který kdy byl na území Brna pochován.    

R. 1844 panství kupuje průmyslník Jiří Simon Sina, který po své smrti nechává majetek odhadovaný na astronomických 60 milionů zlatých. Jeho vnučka Helena Sinová se stala dědičkou, provdala se za řeckého vyslance knížete Ypsilantiho a po pádu Napoleona III. zosnovala na svém panství středisko odporu proti Francouzské republice. Helena vedla nákladný život, mj. dala postavit u hradu skleník,  již r. 1881 ale hrad prodává.

Roku 1908 zde trávil část svatební cesty mladý Winston Churchill se svou chotí Clementinou.

R. 1925 byl hrad zestátněn.

V době socialismu hrad chátral. Měl vytlučená okna, opravy zdí byly prováděny nedbale nebo nevhodně pomocí betonu.

Na hradě jsou postupně prováděny rozsáhlé opravy. Od roku 2016 je přístupná expozice Lev a orlice, jejímž těžištěm jsou moravští Lucemburkové.

Otevírací doba: IV. a X. So, Ne 9-16, V., VI. a IX. Út-Pá 9-16, So, Ne 9-17, VII.-VIII. Út - Ne 9-17

Základní vstupné: 90 Kč (bez průvodce), speciální okruh ("od sklepa po půdu") sportovnějšího stylu s průvodcem je za 150 Kč).

Podle:

Harmatová, Z., Vrbická, J. (1999), Kalendář 1999, Bystrcký rok, ZŠ Heyrovského 32, Brno

https://www.veveri.cz/cs/informace-pro-navstevniky, 20. 4. 2017

Hosák, L., Zemek, M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl. I. Jižní Morava, Svoboda, Praha, s. 251