Stratenský kaňon

Stratenský kaňon je krátká a úzká rokle nebo chcete-li soutěska, tiesňava na potoce Hnilec v jižní části Slovenského ráje. Hnilec pramení 14 km odsud na severozápadním úbočí Kráľovy hole. Teče stále přibližně na východ. Mezi Dobšinskou ľadovou jaskyní a obcí Stratená se v úseku délky asi 1 km proplétá mezi vápencovými skalami, které mu tvoří majestátné kulisy. Zatímco dno kaňonu má nadmořskou výšku kolem 800 metrů, okolní skály mají vrcholy až o 80 m vyšší a okolní vzdálenější vrcholy přesahují 1100 metrů nad mořem. Na Hnilci v soutěsce můžete pozorovat obří hrnce a stopy hloubkové i boční eroze. 

Tiesňavou vedla až do vybudování silničního a železničního tunelu jediná dopravní spojnice mezi Horehroním a západní Spiší. Cesta s minimálním sklonem kopírovala zaklesnuté potoční meandry v mnoha zákrutách. 

Cestě v kaňonu nejdříve udělala konkurenci železnice. Když se v prvorepublikovém Československu doplňovala železniční síť Slovenska několika důležitými stavbami, přišlo na řadu i spojení z Banské Bystrice do Margecan údolím Hronu a Hnilce. Na trati, budované od r. 1931 a otevřené r. 1936, byla pro překonání velkého stoupání u Telgártu vybudována smyčka a klikatá údolí museli stavitelé překonat 31 mosty a devíti tunely. Jeden z nich byl vyhlouben u Stratenského kaňonu. Má délku 372 m a jmenuje Jarabský tunel II. Byl hlouben modifikovanou rakouskou tunelovací metodou v soudržném vápenci, takže jeho stavba údajně nebyla nikterak náročná. Koleje v tunelu vedou v mírném oblouku a v mírném klesání.

Když údolím Hnilce na konci II. světové války ustupovali Němci před Sověty, rozhodli se tunel zničit. Použili k tomu nálož u stratenského portálu sestavenou ze dvou vozů trhavin a leteckých bomb. Nálož odpálili. Výsledkem byl zničený portál, zavalená tunelová trouba i blízký zářez. Detonace byla tak silná, že poškodila i domy ve Stratené a dokonce zranila i několik občanů. 

V 60. letech už byl nárůst dopravy ve Stratenském kaňonu natolik výrazný, že souběžně se železničním tunelem musel být vybudován tunel silniční. Jednalo se o nezvyklé řešení, protože v tehdejším Československu se tunely nestavěly. Existoval jen 423 metrů dlouhý Letenský tunel v Praze z r. 1953 a krátký tunel u Sečské přehrady z r. 1924. 

Silniční tunel u Stratené byl stavěn v l. 1969-71. Navzdory nezkušenosti s budováním podobných děl 326 m dlouhý tunel vybudovali stavbaři relativně rychle a velkoryse co se týče šířkového uspořádání. Jeden pruh pro každý směr bohatě stačí až do dnešních dnů. Jediný problém nebyl technicky zvládnut, a tím je prosakující voda, kterou dostatečně dobře nevyřešily ani dílčí rekonstrukce. 

Část dopravních odborníků se domnívá, že tunel u Stratenského kaňonu by měl být zařazen mezi technické památky, protože za doby totality byl jediným dílem svého druhu, které bylo na Slovensku uvedeno do provozu. 

Údolím Hnilce ve Stratenském kaňonu vede naučná stezka s osmi informačními panely a jedním úvodním, který je osazen dvakrát u obou konců stezky. Sympatické je, že se zachoval starý povrch silnice v kaňonu, takže 1,1 km dlouhá trasa s minimálním sklonem je vhodná i pro vozíčkáře a jízdu s kočárkem. 

Parkovat lze jen u stratenského (východního) portálu silničního tunelu. 

Stratenský tunel (rail.sk), 11. 5. 2023

Literárna spoločnosť Pravé orechové (praveorechove.com), 11. 5. 2023

Stratenský kaňon – Wikipédia (wikipedia.org), 11. 5. 2023

Železniční trať Margecany – Červená Skala – Wikipedie (wikipedia.org), 11. 5. 2023

SLOVENSKÝ RAJ - internetový portál o Slovenskom raji (slovensky-raj.sk), 11. 5. 2023

STRATENSKÝ KAŇON » Náučný chodník | Turisticky.sk, 11. 5. 2023