Muzeum Českého krasu v Berouně

Vzácný Jenštejnský a Salátovský dům na Husově náměstí je domovem jedinečných expozic

Kontaktní informace

+420 311 624 101
Oficiální stránky
produkce@muzeum-beroun.cz

Označení Český kras vytrvalým úsilím prosadil badatel Jaroslav Petrbok.(1881 - 1960). Město Beroun se po r. 1972 po vyhlášení chráněné krajinné oblasti s tímto názvem stalo známým nejen doma, ale i za hranicemi jako východiště cest do Českého krasu, tj. do oblasti v okolí Karlštejna a Koněprus. Kdo chce Český kras poznat blíže, měl by zajít do vzácného Jenštejnského domu a do sousedního Salátovského domu na berounském Husově náměstí a seznámit se s místní krajinou po stránce historie, archeologie, botaniky, zoologie, ale především geologických věd. Očekávejte spíše "klasické" muzeum, tj. vitriny a obrazy ano, interaktivní prvky nikoliv.  

Jenštejnský dům nechal postavit r. 1612 Jindřich Čížek z Jenštejna, kamenickou práci s datací stavby provedl Jiří Táborský. Vše se tak událo brzy po požáru r. 1599, který zničil celé město. Není ale zřejmé, zda dům byl  v podstatě novostavbou nebo (velkou) opravou starší stavby. Jenštejnský dům stavební historikové označují jako "barokní s gotickým jádrem". Dům je jednopatrový s velkým plastickým štítem a s malým štítem nad ulicí Slapskou, nad níž vybíhá nad klenutě valeným průjezdem. Má 4 okenní osy (ale na každé ose jsou dvě okna, takže - můžete vlastnmě napočítat okenních os osm), štíty jsou členěny dvojicemi pilastrů. U hlavního štítu probíhá nad pilastry složitá kordonová římsa. Dům byl přestavěn ve 2. polovině 17. století a po r. 1735. V letech 1956-57 proběhly další stavební úpravy. Ve dvoře se nachází bývalá budova konírny, dvorní přístavba krytá valbovou střechou a jihozápadně od budovy muzea úsek původní ohradní zdi. Dům je nejvzácnějším ve městě. 

Salátovský dům stojící vedle (kde je vchod do muzea) je barokní z r. 1652. Je postavený na úzké gotické parcele, ale má velkou hloubkovou dispozici. Ve sklepích bychom našli gotické zdivo, ale zde i zčásti nad úrovní terénu byl dům přestavěn renesančně. Dům je jednopatrový, o třech okenních osách. Okna prvého patra s pravoúhlým ostěním mají mohutné frontony, střídavě vytvořené segmentem a trojbokým štítem. Nad hlavní římsou je široce vykrojený barokní štít. Salátovský dům je hodnotnou domovní architekturou, dnes slouží jako vchod do muzea, i když v minulosti muzeum bylo umístěno pouze v Jenštejnském domě. 

Roku 1888 berounská městská rada předala zvláštní komisi, které předsedal učitel Emanuel Makovička, "zbytek archívu a starobylá registra". Tento letopočet lze považovat za počátek muzejních sbírek. Pak se konala schůze ke zřízení  „Okresní knihovny pro lid“, a výsledkem bylo založení spolku „Museum a veřejná knihovna pro lid v Berouně“. Roku 1892 byly schváleny stanovy spolku, což lze považovat za počátek muzea. 

Muzeum sídlilo nejdříve v budově nové školy a pak v Pražské bráně. 

Zlomem se stal rok 1895. Mnozí občané Berouna a okolí věnovali mnoho předmětů pro národopisnou výstavu v Praze a už je nechtěli zpět, takže muzeum si je ponechalo. 

Na počátku 20. století muzeum sídlilo na radnici čp. 68. Vstup byl tehdy zdarma. Za I. světové války spolek sice zanikl, ale hned po ní muzeum, archiv i knihovna přešly pod městskou správu. R. 1924 město koupilo Duslovu vilu a všechny instituce tam přestěhovalo. Sbírky byly opět veřejně přístupné. 

Za 2. světové války Duslovu vilu obsadili Němci a zřídili zde vojenské velitelství. Muzeum nechali zavřít. 

Poté se ve vedení muzea vystřídalo několik významných osobností - Viktor Palivec, Josef a František Vítkovští a Josef Berka. ¨Po několika přejmenováních se v l. 1961-62 z Duslovy vily stává Okresní osvětový dům a muzejní sbírky se stěhují do beden. Instituci bylo potřeba někam přestěhovat. 

Za těchto okolností se r. 1962 ředitelkou muzea stává Jana Čápková, která pozici zastávala až do r. 2001. Stav sbírek v bednách byl katastrofální, byly ztraceny i některé katalogy. Bylo rozhodnuto, že muzeum bude umístěno v Jenštejnském domě. Expozice se mohly stěhovat od r. 1965, otevřeny byly r. 1968. Organizačně pak k muzeu byla přičleněna detašovaná pracoviště s expozicemi v Hořovicích a v Králově Dvoře. Podotkněme, že královodvorská expozice s dějinami revolučního hnutí a s galerií Jan Preislera byla r. 1992 zrušena. 

Muzeum r. 1988 získává kromě Jenštejnského i sousední Salátovský dům a může připravovat rozšíření expozic. Současně získává jako detašované pracoviště muzeum v Žebráku. 

A konečně - od r. 1993 se muzeum v Berouně začalo jmenovat Muzeum Českého krasu. Přesto je objektem zájmu pracovníků muzea nejen krajina Českého krasu, ale i hořovického Podbrdska a části Křivoklátska. Aby muzeum co nejlépe dostálo svému názvu, otevírá r. 1997 "ústřední" expozice „Živá příroda Českého krasu“, „Geologicko-paleontologická expozice Barrandien“, „Jeskyně a jeskyňáři v Českém krasu“ a „Člověk a Český kras“.

Do života muzea těžce zasáhla povodeň v srpnu 2002. Výška vody, která se sem dostala z Berounky převážně nechráněnými kanalizacemi, dosáhla v přízemí a na dvoře až téměř 2 metry. Škody se počítaly v milionech. Přesto se už roku 2003 otevírá nová venkovní expozice Geopark Barrandien

Kdo ze starších pamětníků by hledal v berounském muzeu pamětní síň Václava Talicha, bude zklamán. Roku 2011 byla zrušena, protože "nevyhovovala současným oborovým požadavkům na prezentaci sbírkových předmětů, ať už se jedná o používaný výstavní mobiliář, vizuální pojetí nebo rostoucí nároky na preventivní péči o sbírky". Ale místo ní mohou návštěvníci prozkoumat menší sbírku zbraní. 

Kdo dočetl až sem, bude zajisté zvědav na stručný popis expozic.
     

Zbraně na Berounsku v 18. a 19. století

V expozici se celkem dobře zorientujete v různých druzích zbraní, uvidíte na nich různá technická zdokonalení a řemeslnou zručnost výrobců. Prezentovány jsou palné lovecké zbraně, palné krátké zbraně s různými druhy spouštěcích mechanismů - zámků  (kolečkový, křesadlový, perkusní), palné vojenské zbraně (zejména jednoranné zadovky ze 2. poloviny 19. století), palaše a šavle a několik orientálních kousků. 

Až do předsíně nebes

Muzeum vystavuje  devět obrazů světců barokního malíře Jana Václava Spitzera (1711-1773), který byl ve své době jedním z nejpilnějších umělců v Čechách. Zabýval se výhradně náboženskými motivy. 

Z dějin řemesel města Berouna

Výstava má připomenout nejen některé řemeslné předměty, ale i skutečnost, že první cechy, organizace chránící městské řemeslníky před konkurencí, byly na Podbrdsku ustanoveny právě v Berouně, už ve 14. století. Cech mlynářů a pekařský cech jsou doloženy z 16. století. Nejznámějšími berounskými řemeslníky už od 14. století byli hrnčíři. Mezi léty 1540 – 1618 existovalo ve městě celkem 12 dílen. Jejich výrobky se úspěšně uplatňovaly i v Praze a například na dvorech Viléma a Petra z Rožmberka.  

Etnografická expozice

Malá expozice má navodit intarzovanou truhlou, židlemi, kolébkou, přeslicí, kolovratem a dalšími předměty uspořádání venkovského interiéru 1. poloviny 19. století. 


Živá příroda Českého krasu

Ve vitrině na pozadí velkoplošného snímku řeky Berounky jsou umístěny vycpaniny asi 70 druhů ptáků a savců, kteří obývají různá přírodní prostředí Českého krasu. K největším exponátům patří jezevec a výr velký. Kromě nich uvidíte vybrané druhy brouků a motýlů, fotografie významných chráněných rostlin a sbírku vzorků dřeva 11 druhů stromů s vyznačeným podélným a příčným řezem. Troufáme si říci, že z berounského muzea tato expozice jako jediná zaujme děti. 

Geologicko-paleontologická expozice Barrandien

Berounské muzeum tradičně shromažďuje a dokumentuje sbírky hornin, minerálů a fosilií. Expozice je řazena podle geologických období, je "tradiční", chybí ji interaktivní prvek, který by zaujal i osoby nezajímající se o "šutrologii", ale mnohé vystavené vzorky jsou unikátní a krásné. Nejcennější vzorek - nymfa jepice z lomu Na Štilci u Tlustice - je ukázána pouze na fotografii. Patří ve svém druhu k nejlépe zachovaným fosiliím na světě. 


Jeskyně a jeskyňáři v Českém krasu

V plošně nepříliš rozsáhlé expozici uvidíte předměty z výbavy jeskyňářů, zajímavé fotografie a některé speleologické nálezy. K unikátům patří ukázky krápníkové výzdoby z Koněpruských jeskyní, nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Čechách, např. excentrické krápníky, koněpruské růžice, repliky koněpruských "peněz", aragonitové krystalky, pizolity a další.

Geopark Barrandien

Geopark je otevřen ve dvoře muzea od r. 2003. Vchází se do něj ze Slapské ulice. Vstup činí symbolických 10 Kč. Jádrem expozice je 23 vzorků hornin, některé mají hmotnost několik tun. Všechny jsou určeny na prohlížení a prozkoumávání všemi smysly. Odborníci i laici oceňují velký profil barrandienskou pánví s úplným vrstevním sledem od spodního ordoviku až po střední devon. Děti obvykle nejvíc zaujme dopravní vozík kolejové přepravy a lanovková korba s  horninovým materiálem. A také tzv. „kameniště“ s úlomky hornin z různých lokalit, často s fosiliemi. Komu se hornina zalíbí, může si ji odnést domů. 

Otevřeno je celoročně
út – so 9.00 – 12.00, 12.45 – 17.00
ne a svátky 10.00 – 12.00, 12.45 – 17.00


Polední přestávka vždy 12:00 až 12:45
Základní vstupné činí 40 Kč, geopark 10 Kč.

Podle:

http://muzeum-beroun.cz/, 4. 8. 2020

https://www.pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-14658051, 4. 8. 2020

https://www.pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-jenstejnsky-2141491, 4. 8. 2020
     


Umístění

GPS souřadnice

49°57'48.588"N, 14°4'21.867"E

Adresa

Husovo náměstí 87
Beroun 266 01

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Beroun
Nadmořská výška
220 m.n.m.
Základní číselné údaje
Jenštejnský dům byl postaven r. 1612. Salátovský dům pochází z r. 1652. Vznik muzea se datuje k r. 1892.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do železniční stanice Beroun na křižovatce tratí Praha - Plzeň (přes Karlštejn), Beroun - Rakovník a Beroun - Praha-Smíchov (přes Rudnou). V Berouně zastavují osobní vlaky a rychlíky, vlaky vyšší kategorie nikoli.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do Berouna se dostanete mnoha autobusy, např. z Prahy, Zličína, od stanice metra. Město je přirozeným centrem a konečnou stanicí pro velkou spoustu místních autobusů. Nejbližší zastávkou městské hromadné dopravy je Beroun, Plzeňská brána.  

Příjezd osobním autem, parkování

Na náměstí lze dojet a zaparkovat. Parkování je placené. Spousta parkovacích míst je mezi vlakovým nádražím a náměstím podél hradeb.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Zájezdový autobus může zkusit štěstí s parkováním např. u zimního stadionu na ostrově nebo na autobusovém nádraží. 

Přístup pěšky

Z vlakového nádraží se na náměstí dostanete cca za 10-15 minut. 

Příjezd na kole, parkování kol

Vjezd na náměstí pro cyklisty není omezen. 

Poznámky pro vozíčkáře

V berounském muzeu je pro vozíčkáře přístupno pouze přízemí s barokní lékárnou a aktuální výstavou a také Geopark Barrandien, kam si ale vezměte doprovod, protože travnatý a kamenný povrch není pro pohyb úplně ideální. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu