Boskovická brázda je 4 - 6 km široká a asi 100 km dlouhá sníženina mezi Českomoravskou vrchovinou a Bobravskou vrchovinou, resp. Drahanskou vrchovinou, od kterých tuto sníženou část zemského povrchu oddělují zlomy. V době pozdního karbonu a svrchního permu se v ní usadily říční a jezerní sedimenty. Nejdříve to byly slepence, jejichž valouny pocházely z nedalekého krystalinika, tedy tam, kde je dnes Českomoravská vrchovina. Později se tady usazovaly pískovce, břidlice a slepence o mocnosti asi 2 km, mezi nimiž sedimentovaly tři sloje černého uhlí. Tato hornina se stala podstatnou pro průmyslový rozvoj Brna a okolí a těžila se v několika dolech od roku 1755 do roku 1992.
Právě kvůli ní vznikl horninový odkryv poblíž Zastávky u Brna. Černé uhlí z dolů v Babicích a ve Zbýšově bylo nutno odvážet ve vagónech k hlavní železniční trati na nádraží do Božího Požehnání (dřívější název pro Zastávku u Brna). Vlečka byla asi 6,1 km dlouhá a měla normální rozchod. Po ukončení těžby osiřela a od roku 2009 ji dobrovolníci předělávali na muzejní trať s úzkým rozchodem 600 mm. Definitivní konec prací na změně rozchodu nastal r. 2025. V jednom místě se trať "prokousává" zářezem permských a karbonských hornin.
Železniční zářez z krajiny nezmizel, a proto dnes milovníci geologie mohou sledovat unikátní profil prvohorními vrstvami. Je to padochovské souvrství z doby permu, které tvoří nadloží uhelných vrstev. Na profilu můžeme sledovat několik druhů do červena zbarvených hornin. Jsou to poměrně mocné polohy jemnozrnných pískovců, šedočervené prachovce, jílovce a jílovité břidlice, které se lámou nebo štípou do velmi tenkých destiček. Červené zbarvení vrstev je způsobeno přítomným hematitem (tento nerost je oxidem železa Fe2O3).
Všemi zmíněnými typy hornin prostupují tenké bílé žilky, které vznikly až poté, kdy horniny byly sedimentovány. Jsou tvořeny kalcitem, tedy uhličitanem vápenatým. V teplých suchých obdobích se na povrchu hornin mohou tvořit bílé povlaky sádrovce Ca2SO4 nebo jiných síranů.
Podle:
Informační tabule u starého nástupiště úzkorozchodné dráhy na železniční stanici Zastávka u Brna, prosinec 2024
Umístění
49°11'3.845"N, 16°21'25.747"E
Adresa
Zastávka, Babice u Rosic 664 84- Katastrální území
- Zastávka, Babice u Rosic
- Nadmořská výška
- 340 m.n.m.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Zastávka u Brna.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Zastávky u Brna se můžete dostat i autobusem, např. č. 405 z Brna-Bohunic, nemocnice.
Příjezd osobním autem, parkování
Auto můžete zanechat v Zastávce u Brna, na konci ulice Havířské.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkovat lze např. v Zastávce u Brna, u železniční stanice nebo v Babicích u Rosic v ulici Dolní.
Přístup pěšky
Z Babic: si můžete udělat vycházku podél úzkorozchodné železniční trati.
Ze Zastávky u Brna, žst: projděte podchodem na 3. nástupiště a pokračujte do ulice Havířské.
Okolo profilu vede modrá turistická značka.
Příjezd na kole, parkování kol
Cesta mezi Zastávkou a Babicemi je sjízdná na horském kole. Viz též přístup pro pěší, komunikace u profilu je značena jako cyklotrasa 5173.
Poznámky pro vozíčkáře
Přímo k profilu se nedostanete, pouze si ho můžete prohlédnout z blízké komunikace, ale pohled částečně zakrývá vegetace.