Lom u Červených Peček

Pokud si jen trochu jako místní občan či jako turista všímáte krajiny ve středočeském Polabí, určitě vám neunikne, že téměř všechny výchozy hornin jsou si zde velmi podobné. Když někde uvidíte skály či stráně nebo lomové stěny, vždy tam budou usazené horniny různé zrnitosti. Jejich barva se pohybuje od bílo-okrových přes okrové k červeným nebo hnědým. Kde se v Polabí tyto horniny vzaly? Geologové znají odpověď. 

V období druhohor (mezozoikum), přesněji řečeno ve svrchní křídě  před asi 100 - 66 mil. lety bylo území okolo dnešní Kutné Hory mořem. Přesně řečeno - mělký mořský záliv do dnešních Čech sahal od severu a na Kutnohorsku moře omývalo Železné hory a okraje Českomoravské vrchoviny. Některé dnešní vyvýšeniny byly ostrovy. Do moře z okolní pevniny deště splavovaly horniny a na dně se usazovaly budoucí pískovce nebo jejich jemnozrnnější varianty (např. opuky). Děly se i opačné jevy. Moře příbojem opracovávalo ostrovy a pevninu a nechávalo na nich erozní stopy. A to je případ Červených Peček. Velký příboj nebo spíše mohutná bouře sem před 90 miliony lety naplavila vrstvu pískovce i se zkamenělinami ústřice Rhynchostreon suborbiculatum. Na geologické vrstvě s fosiliemi spočívá čtvrtohorní spraš, na níž se vyvinula černozem. Místní lidé lom používali pro těžbu písků, tím odkryli vrstvu se zkamenělinami a nezničili je, jak bylo zvykem jinde. 

Pro paleontology má lom u Červených Peček nesmírný význam vzhledem k tomu, v jakém dobře zachovalém stavu se lokalita nachází a jak velké množství zkamenělin jednoho biologického druhu vyplavených dávnou mořskou bouří je tu k vidění. Jako druhotný jev dlouhodobé ochrany území musíme zmínit skutečnost, že při vyloučení zásahů člověka se na lokalitě rozšířilo velké množství hmyzu. 

Podle: 

https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=635, 5. 2. 2020

Naučná tabule u chráněného území, srpen 2019