Helgoland a Věž architektů

Helgoland je nevysoká skála, jeden z vrcholů Žlutého kopce v Brně. Blízkým Vaňkovým náměstím probíhá hranice mezi katastrálními územími Staré Brno a Stránice, obě čtvrti ale patří do téže městské části Brno-střed. 

Helgoland byl prý nazván podle dánského ostrova, údajně jej tvarem připomíná. Na povrch zde vystupuje zbytek křemenných slepenců, které byly vytvořeny pravděpodobně v devonu (starší prvohory) na pevnině. Okolí zvětralo a dnešní skála je zbytkem původně většího horninového tělesa. Slepenec na Helgolandu se skládá z valounů křemene (vzácně i valounů jiných hornin) průměrné velikosti 2 cm, nejvýše do 5 cm. Mezi polohami slepenců jsou polohy křemenných až arkózovitých pískovců. Slepence jsou místy zformovány do tvaru vrstev, někde se na bázi vrstvy vyskytují shluky valounů. To podporuje domněnku, že vrstvy slepenců s pískovci vznikly v korytě řeky s několika rameny (divočící řeka). Ještě uveďme, že tmel slepenců a pískovců na Helgolandu má červenou, pro někoho možná spíše hnědou až nafialovělou barvu, což dodává skále tajemnost. 

Skalní výchoz je místy porostlý lišejníky a suchomilnou vegetací. Jako invazívní dřevina sem proniká trnovník akát. 

Lokalita se nachází velmi blízko centra Brna, proto překvapuje její relativně dobrý stav. Je ohrožena jen možnými neukázněnými návštěvníky. V blízkosti je park a zahrádkářská kolonie, v níž je ukryt i hlavní vrchol Žlutého kopce. 

Z Helgolandu by určitě mohl být vynikající rozhled, tomu ale překáží budovy nanejvýš potřebného zdravotnického zařízení - proslulého Masarykova onkologického ústavu. Pokud se chcete podívat na Brno, sejděte ulicí poněkud níže, vejděte mezi zdravotnické budovy nejdříve přímo a před Bakešovým pavilonem se dejte vlevo, odtud je výhled překrásný. 

Když se za první republiky formovaly stavební plány blízkého Vaňkova náměstí, dostal hlavní slovo architekt Jindřich Kumpošt.  Místo realizace měl na dohled od své rodinné vily v Barvičově ul. č. 15. Již předtím bylo plánováno, že na Žlutém kopci vyrostou budovy lékařské fakulty a galerie umění. Tyto plány nebyly uskutečněny a proto architekt "pouze" stavebně zkomponoval náměstí. Nechal tu postavit dva domy pro tehdejší stavební družstvo na vyhlídce, mezi nimi nechal důstojný průjezd Lerchovou ulicí do klidné rezidenční části města a druhou polovinu náměstí nechal otevřenu pro výhledy. 

Jednu skutečnost Jindřich Kumpošt pravděpodobně nemohl tušit. Po 90 letech přestala vyhovovat intenzitě provozu křižovatka frekventovaných ulic s ostrým úhlem napojení na hlavní silnici. Proto zde byl v l. 2014-15 vystavěn kruhový objezd a v jeho středu na počest Jindřicha Kumpošta a dalších inženýrů byla vztyčena Věž architektů. 

Při jejím popisu se musíme zmínit dle autora, olomouckého sochaře Jiřího Fingera, že příčné vzpěry ve věži jsou koncipovány ve zlatém řezu a měly by být tudíž pohledově příjemné. Ale současně uveďme mínění mnohých obyvatel Masarykovy čtvrti, kterým vadila cena díla 1 mil. Kč a spíše než zlatým řezem věž nazvali gilotinou či šibenicí. Inu -.vyberte si. Dodejme, že kruhový objezd opravdu vtipně vyřešil dopravní situaci na Vaňkově náměstí, chcete-li se ale ke věži podívat a přečíst nápis na ní, musíte opatrně jít přes silnici kruhového objezdu a pak kličkovat mezi květinami. Přístupový chodník jaksi autor nevymyslel...

Podle:

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1587, 8. 7. 2018

http://lokality.geology.cz/3603, 8. 7. 2018