Zřícenina hradu Šaunštejn

Hrad Šaunštejn byl postaven na strmém pískovcovém skalním bloku asi 8 km severozápadně od České Kamenice. Skála je v dolní části stejnorodá, nahoře je však rozeklaná v jednotlivé věže, které za dob existence hradu patrně byly propojeny. Dnes mezi nimi návštěvníci přecházejí po můstcích. Šaunštejn je díky poloze na skále pokládán za jeden z nejromantičtějších pozůstatků hradních staveb v České republice, ačkoli je již dávno zpustlý. I slovo „zřícenina“ je poněkud nadneseného významu. 

Hrad vznikl jako správní středisko poměrně malého území někdy koncem 14. století. Před jeho postavením nebyla okolní krajina osídlena. Měl nepochybně mj. strážní funkci při tzv. České silnici z Hřenska. 

Poměrně dlouho historikové neznali  jméno hradu. Až roku 1893 se podařilo dr. Pilkovi v drážďanském archivu nalézt listinu, která vnesla víc jasno do pojmenování a do úlohy hradu v dějinách. V nedatované listině Albrecht Berka na Vidštejně (v Sasku) nabízí Šaunštejn s okolními vesnicemi saskému kurfiřtovi výměnou za jiné území. Z jiných okolností lze klást dataci listiny mezi r. 1444 až 1451. Také se v ní dozvídáme, že hrad jako zástavu držel Jan z Vartemberka na Blansku. Ze všeho je zřejmé, že okolní území vlastnili Berkové a r. 1428 se dostalo do zástavy Vartemberkům. A z dalších dějinných souvislostí víme, že tím byl hrad zavlečen do dlouhodobých vojenských střetů mezi Vartemberky na jedné straně a Saskem a Lužicí na druhé straně. Obyvatelstvo i krajina byly vzájemnými výpady obou stran ničeny až do poloviny 15. století. Na drážďanské radnici zase existuje listina z r. 1431, kde se píše, že proti Šaunštejnu byli vysláni dva váleční zvědové. Tato zmínka poprvé uvádí jméno hradu a současně z ní chápeme, že saský kurfiřt měl velký zájem no tom, aby českými hrady nebyl ohrožován a nejspokojenější by byl, kdyby skalní obydlí v Čechách dobyl nebo jinak dostal do svého držení. 

Po r. 1450 kroniky o hradě mlčí, až uvádí jméno Šaunštejn kamenická městská kniha při prodejích panství r. 1515, o stavu stavby se však nedozvídáme nic. R. 1543 je v zemských deskách uveden "Sorsteyn nad řekou Kamenickou" opět bez dalších podrobností. Můžeme se jen domnívat, že někdy v této době přestal být hrad trvale obýván. Zpustl a postupně se vytratil z povědomí lidí nejen jako stavba, ale i jako pojmenování. 

Na hrad je volný vstup a nahoru se dostaneme po žebříku. Při vchodu je vytesána místnost rozměrů asi 1 krát 3 m s mnoha nápisy a letopočty. Za ní je odkryta kruhová pec. Nahoře byla vystavěna hlavní věž, z níž se dochoval jen základ o půdorysu 4,5 x 6 m. Částečně pod ním je po ochozu přístupná místnost půdorysu asi 2 x 4 m. Patrně nejzajímavější částí hradu je džbánovitá dutina, která mohla sloužit jako cisterna nebo též jako vězení. Obydlí posádky bylo dole zabudováno ve skále, o čemž svědčí vytesané otvory v pískovci, které byly určeny pro upevnění břeven. 

Z bývalého hradu se otevírá pěkný pohled na krajinu Českého Švýcarska. 

Vstup není zpoplatněn. Na žebřících a můstcích dodržujte zásady bezpečného pohybu a po skalách se nepohybujte při nepříznivém počasí, např. při ledovce nebo bouřce. 

Podle:

Anděl, R. (1984): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (III.), Severní Čechy, Svoboda Praha, s. 459.