Společenské centrum Týnec nad Sázavou

Budova Společenského centra v Týnci nad Sázavou je dějinami úzce spojena s výrobou zdejší kameninové keramiky a také s osobou rakouského následníka trůnu Ferdinanda d´Este. 

R. 1791 v prostorách týneckého hradu založil hrabě František Josef z Vrtby (1759 - 1830) manufakturu na výrobu kameniny. Monumentální jednopatrová budova manufaktury, kde dnes sídlí Společenské centrum, byla postavena hned v sousedství hradu r. 1812. Když František Josef z Vrtby zemřel, zdědil výrobu kníže Jan Nepomuk Karel z Lobkowitz (1799 - 1878). Ačkoli výroba kameniny byla poměrně úspěšná a v českých podmínkách ojedinělá, se zvyšujícími výrobními náklady postupně zanikla. Provoz byl r. 1866 zastaven, ale zachovalo se mnoho krásných výrobků pocházejících z něj. Postupně se sešlo poměrně hodně návrhů na využití budovy, ale ani jeden z nich nebyl uskutečněn. Nepodařil se ani prodej, takže celých 20 let bývalý úspěšný provoz chátral. 

Obrat nastává r. 1887. Panství od Františka Eugena z Lobkowitz kupuje arcivévoda rakouský František Ferdinand d´Este. Největším předmětem transakce byl zámek Konopiště, který si kupec později zařídil na jedno z nejluxusnějších sídel v monarchii, ale ani objekty v Týnci nebyly k zahození. A ještě než vyložíme, co v Týnci arcivévoda zařídil, podotkněme, že v době nákupu mu bylo 24 let,  ještě nebyl ženatý (svatba s Žofií Chotkovou se konala až r. 1900), dokonce ještě ani nebyl následníkem trůnu. To se změnilo r. 1889, kdy syn císaře Františka Josefa I. (tedy arcivévodův bratranec) spáchal se svou milenkou sebevraždu a dalšími dětmi císaře byly "jen" dcery. Následníkem trůnu se tedy stal druhý císařův bratr Karel Ludvík, otec Františka Ferdinanda. Aby bylo jasno, co se stalo s prvním bratrem Maxmiliánem? Byl již roku 1867 popraven v Mexiku a potomky neměl. 

A ještě podotkněme, kde mladý František Ferdinand vzal na tak náročnou akci peníze a proč se jmenoval d´Este. 

Za vším stojí vévoda František V. Modenský, vlivný a bohatý italsky hovořící šlechtic z vedlejší větve habsbursko-lotrinské linie rodu rakouských d´Este. Neměl potomky a rozhodl se nabídnout Karlu Ludvíkovi své majetky pro některého z jeho synů, pokud přijme jméno d´Este a naučí se během 12 měsíců italsky. František Ferdinand jako 12 letý musel jméno d´Este přijmout, italsky se učil s odporem a o tomto jazyku se vyjadřoval tak, že později do Itálie nohou nevkročil, ale jeho poddaným to kvůli vévodově známému vztahu k italštině nevadilo. Ale stal se nejbohatším člověkem v monarchii. 

V Týnci František Ferdinand d´Este bývalou továrnu na keramiku nechal r. 1900 přestavět na hotel. To už byl následníkem trůnu, protože jeho tatínek Karel Ludvík zemřel r. 1896. Předmětem přestavby ale nebyla dojemná péče o právě rodící se turistiku, stavebník potřeboval ubytovat své přátele po lovech a náročných hostinách. Udává se, že sám za život skolil 272 511 divoce žijících kusů zvěře (!). Stavební dokumentace navíc ukazuje, že Františkův záměr zůstal nedokončen, protože v plánech byla kromě 23 hostinských pokojů nakreslena také kuchyně, šenkovna, taneční sál a stáje. 

Jak víme z dějepisu, život Františka Ferdinanda d´Este vyhasl v Sarajevu r. 1914. Při atentátu zemřela i jeho manželka. Budova hotelu v Týnci přešla r. 1919 do rukou československého státu. 

Za II. světové války v budově pracovala Správa benešovských pivovarů, těsně po válce pak Československé státní statky, od roku 1951 se objekt stal majetkem města. Místní národní výbor zvládal jen nejnutnější údržbu, r. 1958 vystavěl věžičku s hodinami. 

Jako rozumné se ukázalo převedení majetku na národní podnik Metaz Týnec, který ve dvou etapách nechává přestavět bývalý hotel na kulturní dům. 

Společenský charakter si budova zachovala i po r. 1989. Je v ní mj. velký sál pro koncerty a společenská setkání, hotel a městské informační centrum. 

Budova je patrová obdélná stavba s mansardovou střechou, ve středu severního průčelí je trojúhelný tympanon se znakem zakladatele manufaktury, hr. Josefa z Vrtby. V bočních částech průčelí jsou menší portály. 

Podle: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Ferdinand_d'Este, 3. 9. 2019

Nástěnky ve vstupní hale hotelu, srpen r. 2018. 

https://www.pamatkovykatalog.cz/spolecensky-dum-byvala-tovarna-na-kameninu-2277490, 23. 5. 2020