V místech dnešní pozoruhodné vesnice Filipov býval dvůr nazvaný Šintlochy. Náležel městu Čáslavi již od roku 1368, kdy se poprvé písemně připomíná. R. 1711 Šintlochy získává klášter ve Žďáře nad Sázavou, ale již roku 1760 dvůr kupuje Filip Krakovský z Kolovrat. Místo i dvůr mu natolik učarovaly, že nechal dvůr přejmenovat na Filipov a kapli, kterou vybudovali žďárští mniši, přístavbou křídel změnil na barokní zámek. Obvodové zdi původní kaple jsou zachovány ve střední části dnešní zámecké budovy. Stavbu zámku po Filipově smrti (r. 1773) dokončil jeho syn Leopold Krakovský. Ten také založil jižně od zámku rozsáhlý park, jehož hlavní alej nechal vyzdobit alegoriemi kalendářních měsíců.
Pak se majitelé střídali. Z nich především vyzdvihněme Emilii Boleslavskou z Rittersteinu, která zámek přebudovala ve slohu anglické novogotiky. V tomto duchu byl upraven i přilehlý dvůr. Plány přestavby vypracoval Karel Šel. Po rekonstrukci zámek tvořila rozsáhlá budova bohatě členěná fasádami, věžičkami, římsami, rizality a atikami. V letech 1905 – 45 zámek patřil Viktoru Kleebornovi Eisenteinovi. Roku 1945 byl zámek znárodněn a následující léta v něm byl zemědělský provoz. Pak objekt patřil Státní knihovně ČSR. Zemědělci se podepsali na devastaci hlavně v interiérech, ale přesto zámek a celý přilehlý dvůr a vesnice jakožto naprosto pozoruhodný celek zůstaly zakonzervovány v duchu anglické novogotiky.
Dnes je zámek sídlem společnosti, která pečuje o lidi
s Alzheimerovou chorobou. Je veřejnosti nepřístupný, ale zvenčí je možno
jej nerušeně prohlédnout. Určitě je nesmírně zajímavé pozorovat zvláštní
a poněkud ponurou atmosférou zámku a
celé vesnice.
Podle:
Šimek, T., Fiala, Z. a kol. (1989): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI., Východní Čechy, Svoboda Praha, s. 103
Umístění
49°53'49.986"N, 15°25'22.596"E
Adresa
Zámecká 1Filipov
Čáslav 286 01
- Katastrální území
- Filipov u Čáslavi
- Nadmořská výška
- 267 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Filipov se poprvé písemně připomíná r. 1368. Zámek byl postaven r. 1773 a současnou podobu získal při přestavbě v l. 1863-65.