Na výrazném návrší nad pravým břehem Labe východně od Týnce nad Labem můžete vidět pozůstatky sídliště z doby laténské.
Hradiště má novodobý název Kolo.
Od okolní krajiny je odděleno výraznými terénními liniemi. Lokalitu ohraničuje od jihu tok Labe, na severu mrtvé rameno.
Existence hradiště prokázaly ojedinělé nálezy z počátku 20. století, povrchový sběr prováděl později archeolog Jiří Hrala ve 2. polovině 20. století, několik drobných sond vykopal další archeolog Zbyněk Sedláček. Ten stanovil dataci nalezených artefaktů do starší a střední doby železné (=laténské). Byly mezi nimi ale předměty z pozdější doby neolitu, mladší doby bronzové a z raného středověku.
Nikdo ale výsledky výzkumu systematicky nepublikoval a mezi odborníky hradiště Kolo na dlouhou dobu upadlo v zapomnění.
Až na začátku 21. století se městské zastupitelstvo rozhodlo v lokalitě vybudovat mezi jižními svahy hradiště a řekou Labem poldr na ukládání materiálů odsátých z mrtvého říčního ramene na severu hradiště. Na scénu nastupují archeologové a záchranný výzkum.
Jeho výsledkem byly nálezy nadzemních i zahloubených konstrukcí, stopy po novověké orbě v podobě rovnoběžných rýh ve směru východ-západ, dále velké množství keramiky vyráběné na hrnčířském kruhu, železné stavební kování, šperky, spony, kovové součásti opasků, keltské mince (jedna byla určena původem z Bavorska) a kamenné mlýnky na mletí obilí.
Ty vzbudily zaslouženou pozornost odborníků, protože byly vyrobeny ze znělce (fonolitu), horniny, která se u Týnce nevyskytuje. Obyvatelé hradiště ji nepochybně přiváželi loděmi z Kunětické hory u dnešních Pardubic. Museli přitom urazit 37 kilometrů, což s ohledem na primitivnost tehdejší dopravy můžeme považovat za dálkovou plavbu. Ale nevylučují se i plavby obyvatel hradiště do údolí Porta Bohemica v Českém středohoří, kde znělec na výrobu mlýnků též mohli nacházet (nebo kupovat).
Ještě zajímavějším nálezem byl stříbrný prsten s motivem pegase, okřídleného koně. Odborníci se domnívají, že byl vyrobe na území dnešní Itálie.
Přesto, že hradiště má neobyčejně malou rozlohu pouhých 9 ha, jedná se o unikátní lokalitu nejen v rámci Česka, ale i střední Evropy.
Dojem z návštěvy kazí jen skutečnost, že lokalita je porostlá starými sady, křovisky a neudržovanou vegetací.
Podle:
hradiště Kolo, archeologické stopy - Památkový Katalog, 23. 5. 2025
11. Archeologický výzkum pod hradištěm Kolo: Týnec nad Labem, 23. 5. 2025
Umístění
50°2'43.302"N, 15°22'23.318"E
Adresa
Týnec nad Labem 281 26- Katastrální území
- Týnec nad Labem
- Nadmořská výška
- 226 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Hradiště zaujímá rozlohu asi 9 ha.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Týnec nad Labem (je na levém břehu řeky).
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte do zastávky Týnec nad Labem, náměstí.
Příjezd osobním autem, parkování
Autem lze z Masarykova náměstí ulicí Mannovou a Na Vinici dojet až k řece. Zde lze vůz zaparkovat a vydat se na okraj hradiště nebo na procházku po okolí.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobus musíte nechat stát v centru města, např. na Masarykově náměstí.
Přístup pěšky
Z Týnce nad Labem, žst: přejděte most, vystoupejte k ulici Pobřežní a po ní doprava a pak pěšinkou podél řeky.
Z Masarykova náměstí: jděte ulicí Mannovou a Na Vinici až k řece.
Příjezd na kole, parkování kol
Viz příchod z Masarykova náměstí. Od hradiště směrem proti proudu na východ vede polní cesta sjízdná jen na horském kole. Vede tudy dálková Labská stezka (č. 2).
Poznámky pro vozíčkáře
Lokalitu si můžete prohlédnout jedině tak, že k ní přijedete autem. Cesta z města má příkré sklony, cesta od východu je polní s přírodním povrchem.