Rhonegletscher, česky ledovec Rhôny, je údolní ledovec. Zaujímá plochu asi 21 km2 nad osadou Gletsch v centru švýcarských Alp v severovýchodním cípu kantonu Valais/Wallis. Těsně u ledovce vede silnice I. třídy přes průsmyk Furka, díky níž je Rhonegletscher velmi snadno dostupný a jeho návštěva má komerční ráz. Nicméně stále je krásný, i když, jak ukážeme později, globální oteplování způsobuje jeho každoroční rapidní úbytek.
Ledovec je vyživován sněhem, který napadá na svazích hřebene tvaru podkovy otočené k jihu. "Podkově" vévodí vrcholy Tieralplistock (3383 m) na západě, Wysse-Nollen (3398 m) a Eggstock (3556 m) na severu a Dammastock (3630 m) na východě.
Glaciologové vzhledem ke snadné přístupnosti mají ledovec poměrně dobře zmapovaný a rozdělený na "úseky". Prvnímu úseku říkají Eggfirn. Ten je dlouhý asi 2,5 km, jeho relativní převýšení je 600 m. V nadmořské výšce 3080 metrů se do něj "vlévá přítok" jižně orientovaný firn Untere Triftlücke. Ledovec po překonání dalšího "úseku" měl r. 2009 úzké čelo v nadmořské výšce okolo 2250 metrů v údolí s poměrně mírnými bočními svahy. Pod čelem ledovce se vytvořilo malé jezero, které je považováno za počátek řeky Rhôny. Voda z jezírka přepadá do dalšího svého pokračování mohutnou kaskádou a překonává přitom výškový rozdíl 400 metrů.
Ledovec Rhôny je učebnicovým a velmi dobře prozkoumaným přírodním jevem, na němž lze snadno doložit klimatické změny v historii a kde i laik vidí, co je důsledkem globálního oteplování.
Během poslední doby ledové se téměř celé území dnešního Švýcarska ocitlo pod ledovci, přičemž Rhonegletscher byl nejrozlehlejší a nejdelší. Jeho splaz dosahoval k Ženevě, kde se rozdělil na dvě větve. Jedna končila u dnešní Basileje, druhá u Lyonu. Ledovec transportoval obrovské balvany, skalní bloky i jemnější materiál. Boční svahy údolí rozšiřoval a "brousil" tak, že dnes podél celého horního toku Rhôny pozorujeme tvar údolí do tvaru písmene U. Tloušťku zvolna se posunujícího ledu ve hmotě Rhonegletscheru vědci odhadují až na 2 km. Pokud někdy ledovec "ustoupil", pak na jeho čele obvykle zbyla hráz zvaná moréna, což je hrubě tříděná směs balvanů a dalšího materiálu.
Když se začalo na konci poslední doby ledové oteplovat, stále ještě Rhonegletscher zasahoval až ke dnešnímu Brigu (před 13 500 lety) a před 10 000 lety bylo jeho čelo u Oberwaldu.
Podle obrazů, které zhotovovali různí umělci u řeky Rhôny usuzujeme, jak hmota ledovce ubývala nebo přibývala. Přibližně od roku 1600 ledovec zasahoval až k severovýchodnímu cípu dnešní osady Gletsch. V 19. století ledovec (malá doba ledová) dosáhl k hotelu v Gletschi, přičemž jeho délka dosáhla maxima r. 1856. Už tehdy byl prvotřídní turistickou atrakcí, ale postupný rozvoj průmyslu a dopravy způsobil od té doby globální oteplování planety a ledovec taje.
Od r. 1874 probíhá sledování a geodetické měření změn ledovce Švýcarskou ledovcovou komisí, která zjistila, že Rhonegletscher v l. 1882 – 1912 ztratil 111 000 000 m3 objemu. Vědci sdružení v komisi také zjistili, že od nadmořské výšky 2900 – 3000 metrů v ledovci nedochází k výrazným změnám, ale u hotelu Belvedere v nadmořské výšce 2250 m ubývá asi 6 – 8 "délkových" metrů ledu za rok, v letním teple je to až 20 cm denně. I laik při pohledu na čelo tohoto ledovce pozná na "ohoblovaných" skalách výrazné úseky, kam ještě nedávno sahala vrstva ledu. V současné době ledovec Rhôny drží smutné prvenství ve své kategorii, je jedním z nejrychleji tajících ledovců vůbec. Od roku 1874 je jeho průměrný roční úbytek 8,5 metru délky a 25 centimetrů tloušťky.
Kromě globálního oteplování se na úbytku hmoty ledovce podílí i vysoká návštěvnost v Eisgrotte, ledovcové jeskyni (což je umělý, slepě končící tunel v ledu) a nerozumně prováděné vědecké výzkumy.
Pěší trasa od parkoviště u hotelu je jednoduchá a krátká, nicméně po příchodu z tohoto směru ledovec uvidíte až po zaplacení vstupného.
Podle:
https://www.cz-milka.net/pamatky/11-zahranici-evropa/svycarsko-rhonegletscher/, 7. 11. 2018
Umístění
46°34'50.806"N, 8°23'4.617"E
- Nadmořská výška
- 2220 m.n.m. (čelo ledovce)
- Základní číselné údaje
- Ledovec je asi 9 km dlouhý, zaujímá plochu téměř 21 kilometrů čtverečních (vlastní měření).
Přístup
Příjezd vlakem
Nová trať s pravidelným provozem vede pod průsmykem Furka dlouhým tunelem. Na jihozápadní rampě je nejbližší stanicí Oberwald, na severovýchodě Realp. Po trati jezdí osobní vlaky v pravidelném taktu i soupravy Glacier expressu. Z Oberwaldu je to po silnici k ledovci 14 km, z Realpu 15 km.
Stará trať s nepravidelným provozem parních výletních vlaků vede pod průsmykem kratším tunelem. Nejbližší stanice k dosažení ledovce se jmenuje Muttbach-Belvedere (pak 4 km pěšky po rušné silnici, což nedoporučujeme).
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Z Oberwaldu nebo z Andermattu se lze dostat v letní sezoně na Furkapass linkovým autobusem. Vystupte v zastávce Belvedere Furka.Příjezd osobním autem, parkování
Průsmyk Furka je sjízdný jen mimo zimní období. V zimě je nutno využít pro jízdu z jedné strany průsmyku na druhou nákladní vlaky s plošinovými vagony a za poplatek si nechat auto převézt. Průsmyk ani ledovec takto ale neuvidíte, vlak jede 15 km dlouhým tunelem hluboko pod třítisícovými vrcholy.
V létě je v průsmyku možno zaparkovat na několika místech, kochat se anebo fotit či filmovat. U ledovce Rhôny je sice ve stísněných horských poměrech docela velké parkoviště, ale současně obrovský zájem projíždějících řidičů ledovec vidět. Na parkoviště se nemusíte vejít.
Při projíždění průsmyku jeďte bezpečně. Při míjení velkých vozidel raději buďte zbabělci a třeba i zastavte se sklopenými zrcátky. Rampa ve směru od Gletsche má silnici širokou, ale ze směru od Realpu je vozovka místy hodně úzká (stav r. 2009). Všude dávejte velký pozor při míjení nebo předjíždění cyklistů. Ve sjezdech cyklisté mohou předjíždět vás.