Monte Generoso

Monte Generoso je mohutná hora na jihu Švýcarska, která si návštěvníky podmanila hned několika přednostmi. 

Za prvé: Aniž by se turista nějak zvlášť namáhal, je díky poloze hory za příhodného počasí při jejím zdolání odměněn jedinečným výhledem na nejvyšší štíty Evropy a současně do hlubokého ledovcového údolí s Luganským jezerem. Monte Generoso je přitom o 100 metrů vyšší než Sněžka, ale přímo pod ním se leskne hladina Luganského jezera s nadmořskou výškou, jakou má Polabí. 

Za druhé: do členitého sedla pod vrcholem vede unikátní ozubnicová železniční trať, která je sama o sobě objektem zájmu jak turistů, tak železničních fanoušků. 

Za třetí: od roku 2017 je blízko vrcholové železniční stanice provozována restaurační a konferenční budova „Fiore di pietra“ (kamenná květina), o níž lze jednoznačně říci, že se architektu Mariu Bottovi prostě úžasně podařila. 

Nyní podrobněji.

Když se ve Švýcarsku rozhodnou o turistickém "zprovoznění" hory, použijí na to své osobité přístupy - železnice nebo lanovky. Používají je zvláště v nejvyšších místech Alp. Na Monte Generoso se setkáváme s výjimkou. Na švýcarské poměry se jedná o nevysoký "kopeček", alespoň pokud bychom posuzovali jen nadmořskou výšku. Dokonce se nenachází v "pořádných" Alpách, nýbrž v jejich jižní části. Pokud se jede z Itálie, Alpy zde teprve začínají. Ale na Monte Generoso všechno vyvažuje její neobyčejná poloha. Je z Alp "vysunuta" a přitom má obrovité převýšení nad okolními jezery. Určitě se v okolí nacházejí i jiné výrazné (před)alpské vrcholy, ale Monte Generoso je z nich široko daleko nejvyšší. To z ní činí neobyčejně kvalitní rozhledový bod. Je odsud vidět celé horské panorama od Apenin (ty jsou odtud jižně 140 a více km vzdálené "za" Pádskou nížinou) přes pobřežní Alpy jihozápadně vzdálené přes 200 km přes Monte Rosu (88 km), Eiger a Jungfrau až po vrchol Piz Bernina ve vzdálenosti 88 km. 

Dalším důvodem, který mluvil pro zpřístupnění, byl geologický původ. Monte Generoso je budována druhohorními vápenci. Jak známo, bílý vápenec je krásná hornina, která navíc hostí celou řadu rostlinných druhů. 

Na úbočích Monte Generosa se střetávají jižní středomořské vlivy a horské klima, takže tady rostou botanické poklady. Je jich 800 (!) druhů.   

Jak vidíme, důvody pro turistickou expanzi existovaly, a proto se již od r. 1867 objevuje na úbočí Monte Generoso v lokalitě Bellavista první hotel. Nedlouho poté přichází stavba železnice, která byla uvedena do provozu r. 1890. 

Konstruktéři zvolili trasu od vesnice Capolago v nadmořské výšce 273 metrů a údolní stanici pojali společnou s normálněrozchodnou Gotthardskou dráhou. Železnice na Monte Generoso má rozchod 800 mm a Abtovu ozubnici vzhledem k nutnosti překonávat stoupání až 22% (čtete dobře - procent, nikoli promile, v nichž se vyjadřují stoupání např. na českých adhezních tratích). Zpočátku na trati byl zaveden parní provoz. 

Během něj provozovatelé několikrát zbankrotovali. Již v roce 1904 vedly ekonomické problémy k likvidaci společnosti a korporace, založená v roce 1909 novými vlastníky, zbankrotovala v roce 1914. O dva roky později vzniklá společnost byla finančně reorganizována r. 1921, provoz zastavila r. 1939. Ale již r. 1941 se podnik znovu rozjíždí, tentokrát nastálo. 

R. 1954 byly na trať nasazeny dieselové lokomotivy postavené na podvozku parních a od roku 1957 jezdily na vrchol dieselové kolejové vozy. Po elektrifikaci od r. 1982 jezdí na trati čtyři dvojité "elektrické jednotky". Parní lokomotiva stála nějakou dobu na podstavci jako pomník v Capolagu, ale byla opět zprovozněna pro zvláštní a příležitostné jízdy. 

Trať je dlouhá asi 9 km. Po výjezdu z údolní stanice nejdříve po mostě překračuje Gotthardbahn a vine se západním úbočím hory a směřuje na jih. Nad městem Mendrisio se v krátkém tunelu prudce otočí na sever a až k vrcholu stoupá po východním úbočí, místy opět v tunelech. Cestou vlak zastaví ve stanicích San Nicolao a Bellavista, které jsou současně výhybnami upravenými pro křižování vlaků. Vrcholová stanice v nadmořské výšce 1605 metrů se jmenuje Generoso Vetta. 

Turistický život se odehrává ještě o 100 výškových metrů vzhůru, již na švýcarsko-italské hranici. 

Astronomická observatoř disponuje dalekohledem o průměru 61 cm. Vrchol využívají k distribuci signálu televizní a rozhlasové společnosti, jakož i mobilní operátoři. Turisté si mohou zlézt via ferratu a dolů si skočit v tandemu na padáku.

Mnohé ale zajímá zejména jídlo a společnost. Hotelová restaurace Vetta postavená v roce 1970 na místě budov z r. 1890, byla z bezpečnostních důvodů v říjnu 2010 uzavřena v říjnu 2010, protože se vlivem geologických procesů v základech budovy objevily trhliny.

V roce 2017 byla otevřena nová restaurace Fiore di pietra (kamenná květina) za účasti projektanta ticinského architekta Maria Botty. Stavba neobyčejně dokonale ladí s již dřívější stanicí vlaku a s okolní přírodou si "rozumí". 

Budova nabízí okna s úchvatnými panoramaty a dvě restaurace doslova zaplavené světlem. A protože jsme ve Švýcarsku, architekt nahoře umístil i konferenční místnost pro rodinné oslavy a firemní akce.  
       
Podle:

http://www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D13129.php, 16. 3. 2019

https://de.wikipedia.org/wiki/Monte_Generoso, 16. 3. 2019

https://www.turistika.cz/vylety/ticino-monte-generoso/detail, 16. 3. 2019

https://de.wikipedia.org/wiki/Ferrovia_Monte_Generoso, 16. 3. 2019

Monte Generoso, un altro mondo, turistický materiál Unione Pubblici e Turistici, Ticino, rok vydání neuveden