Zelená brána v Pardubicích

Zelenou bránu, dominantu města Pardubic, tvoří v podstatně dvě stavby. Jsou to nízká brána a věž. Nejsou to první nebo přesněji řečeno původní stavby svého druhu ve městě. Na  místě věže byla již někdy mezi r. 1330 a 1340 vystavěna nízká brána.

Další přestavby se děly r. 1507 za Viléma z Pernštejna. Tento vlivný muž přestavěl do té doby zaostalé město a zámek v sídlo, které mělo reprezentovat jednu z nejbohatších rodin v zemi. Pardubice byly obehnány hradbami a příkopy, na západní straně Vilémův stavitel Mistr Paul vybudoval předbraní. Před ním nechal vyhloubit hradební příkop se dvěma padacími mosty a lávkou pro pěší. Šikmo k ose předbraní byl vybudován mohutný barbakán, z něhož bylo možno ostřelovat případné dobyvatele. Podobu věže z této doby ale neznáme, jen víme, že byla čtyřboká a že při její stavbě zřejmě bylo použito stavby předchozí brány.  

Vilémův syn Jan z Pernštejna se po požáru města r. 1538 chopil příležitosti obnovy a Pardubice přestavěl v renesančním duchu. Jeho stavitel Jiřík z Olomouce opatřil bránu typickým raně renesančním obloučkovitým štítem a podstatně věž zvýšil - o jedno patro. Při pohledu ze Zelenobranské ulice je zřejmý začátek nástavby z té doby.   Jiřík také nechal novou věž osadit krásnou vysokou střechou s osmi věžičkami a hlavní vysokou a štíhlou střední špicí, kterou ukončil zlacenou makovicí a deseticípým útvarem, o němž se odborníci dohadují, zda se jedná o slunce či o hvězdu. R. 1542 byla střecha potažena měděným plechem, který brzy zoxidoval a zezelenal, takže r. 1547 se poprvé setkáváme s označením pardubického skvostu Zelená brána. 

R. 1653 v Pardubicích shořela zvonice sv. Bartoloměje, ale některé zvony požár přečkaly. Byly přeneseny na Zelenou bránu, ale už roku 1661 byly vráceny do narychlo opravené zvonice, protože do věže uhodil blesk, což bylo považováno za špatné znamení. Roku 1760 byla věž opatřena hodinami, několikrát byl v těch dobách opravován měděný plech. Naposledy byl vyměněn zcela, a to roku 1980. 

R. 1886 byla brána opravena podle projektu Josefa Mockera, kterého známe z Prahy, kde vedl novogotické úpravy Prašné brány a Staroměstské mostecké věže. R. 1903 nechali pardubičtí radní na průčelí předbraní umístit reliéf podle návrhu Mikoláše Alše, který zachycuje erbovní pověst pánů z Pardubic. Podle ní se r. 1158 Ješek z Pardubic spolu s českým králem Vladislavem II. zúčastnil válečné výpravy císaře Fridricha I. Barbarossy a v bitvě o Milano mu padající mříž městské brány přeřízla koně vejpůl. Ješek donesl přední půlku koně králi a ten ho odměnil erbem s polovinou bílého koně se zlatou uzdou na červeném poli. 

R. 1912 byl na bránu dosazen dnešní ochoz. 

Brána je veřejnosti přístupná. Z ochozu se otevírá mimořádně krásný rozhled na město a okolí. Vidět jsou roviny České tabule a Kunětická hora, při lepší dohlednosti Železné hory a Orlické hory, při mimořádně příznivých povětrnostních podmínkách pak Krkonoše. 

Prostory uvnitř brány slouží jako muzeum s exponáty o historii stavby i širšího okolí. 

Podle:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zelená_brána, 7. 6. 2019

Zelená brána, informační materiál, vydalo Statutární město Pardubice r. 2002