Zámek Nasavrky

Nasavrky leží v Železných horách na významné silnici, která spojuje Vysočinu s Pardubicemi a Hradcem Králové. Návštěvníci obvykle městečkem projedou bez zastavení. Činí chybu, protože v Nasavrkách je k vidění mimořádně cenný sad kaštanovníku jedlého a zámek. Z vyvýšených míst v okolí se nabízejí parádní rozhledy (rozhledna Boika) a krásný výlet lze podniknout údolím Chrudimky ke zřícenině hradu Strádov nebo od rozhledny Boika ke keltskému oppidu u obce Česká Lhotice. 

 Zastavme se nyní na zámku Nasavrky. Dojdete k němu z malebného, hezky udržovaného náměstí. Rozsahem nevelká stavba patří obci, která tu v sezoně provozuje místní infocentrum. V prvním patře nadšenci ze spolku Boii provozují expozici o Keltech. 

Nasavrky se poprvé v dějinách objevují r. 1318. Písemné prameny hovoři o majetcích Konráda z Nasavrk. Obec patřila až do husitských válek ke hradu Strádov. Po jeho zboření se centrem panství stávají právě Nasavrky a sem se stěhují jednak majitelé a jednak pracovníci správy. Tvrz se uvádí poprvé v r. 1545 jako majetek Magdaleny Běškovcové z Běškovic a jejího strýce Mikuláše. Je sice známo, že ke tvrzi patřily Nasavrky, další čtyři vesnice a pustý hrad Strádov, ale nevíme, jak tvrz vypadala.  

R. 1585 Mikuláš tvrz prodává Janu Kekulovi ze Stradonic. Po jeho smrti tvrz dědí jeho druhá manželka rozená Haugwitzová z Biskupic. Ta uzavírá druhý sňatek, bere si Václava Zárubu z Hustířan, majitele Žumberka. Ještě před svou smrtí r. 1599 mu odkázala celé nasavrcké panství, což byly tři vsi, hrad Strádov a samotná tvrz s městečkem. 

Zárubové na přelomu 16. a 17. století nechali tvrz přestavět na renesanční zámek. Vznikla dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu. Z doby této přestavby se dodnes zachoval mj. portál se znakem Zárubů z Hostířan, renesanční žebrová klenba ve vstupní hale a renesanční ostění tamtéž. Zvenku tuto dějinnou etapu připomíná renesanční okenní ostění nad vstupním portálem na západní straně. 

Dalším zlomovým rokem v dějinách Nasavrk se stal letopočet 1615. Do té doby byl jediným majitelem Jiří Záruba z Hostířan, ale poté prohrává spor o dědické nároky a majitelem se stává Diviš Kekule. Z bohatství se netěšil dlouho. Za stavovského povstání stál na poražené straně a zámek i panství mu bylo zkonfiskováno. 

Novým vlastníkem se stává císařský důstojník František de Couriers, který se pouze s Nasavrky nespokojuje a skupuje i okolní majetky. R. 1655 se jako vlastník uvádí jeho syn František Emanuel. Tehdy k zámku patřilo 14 vsí. Přes sňatky se pak majiteli stávají Schönfeldové. Tak např. za Kateřiny Schönfeldové provdané za Jana Adama Auersperga v polovině 18. Století k Nasavrkám patřilo 88 (!) vsí a 5 pustých tvrzí. Schönfeldové ale na zámku pobývali jen zřídka, správu panství umístili do Seče. Nasavrcký zámek prožíval období úpadku. Ale ne nadlouho. 

R. 1754 po smrti manželky Jan Adam Auersperg stěhuje správu panství ze Seče do Nasavrk a nechává zanedbané budovy zámku i hospodářského zázemí opravit. Rekonstrukce se dočkalo poškozené druhé patro, byly přestavěny interiéry a odstraněna část renesančních kleneb. Původní vstup do zámku byl nahrazen novým portálem. Byly odstraněny zbytky opevnění. V zámku bydleli vrchnostenští úředníci.

Zámek byl pak dlouho majetkem Auerspergů, i když uvnitř sídlil okresní úřad, od r. 1868 okresní soud a berní úřad. Uvnitř stále byly byty pro úředníky. 

R. 1945 se majitelem zámku stal místní národní výbor. V budově do r. 1948 sídlil okresní soud a pak výrobní družstvo Obzor. Uvnitř stále fungovaly nájemní byty. 

Zámek je možno prohlédnout si zvenčí, ale zájemcům o renesanci doporučujeme vyhlédnout si dobu, kdy je interiér otevřen a zhlédnout klenby a ostění ve vstupní hale a popřípadě zavítat do prvního patra.

Zde se v expozici o Keltech představuje kultura mladší doby železné v Čechách a na Chrudimsku se zaměřením na život v blízkém oppidu u dnešní obce Česká Lhotice. Uvidíte  ukázky keltských řemesel, keltských hrobů, archeologické nálezy, model oppida, ukázky zbraní a výstroje a také keltské obydlí. Délka komentované prohlídky je 45 minut, základní vstupné činí 50 Kč (r. 2019). 

Otevřeno je:

I.-III.:   Po-Pá 8:30 - 16:30, 

IV.-VI.:   Po-Pá 8:30 - 16:30,  So-Ne 13:00-16:00 

VII.-VIII.:   Po-Ne 9:00 - 17:00

IX.-X.:   Po-Pá 8:30 - 16:30,  So-Ne 13:00-16:00

XI.-XII:  Po-Pá 8:30-16:30

Podle: 

Šimek, T. a kol. (1989): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy, Svoboda Praha, s. 317  

http://www.nasavrky.cz/expozice-po-stopach-keltu/d-2261/p1=1980, 25. 9. 2019