Zřícenina hradu Strádov

Nad krásným úzkým údolím řeky Chrudimky pod Nasavrky byl vystavěn hrad Strádov, který se do dnešní doby dochoval jen jako zřícenina. Je poměrně hojně navštěvován. Turisté výlet spojují s putováním podél řeky v rezervaci Strádovské peklo. 

První nepřímá zpráva o Strádově pochází z r. 1374, kdy se připomíná Jaroš Lacembok ze Strádova. Měl být patronem kostela a kláštera v Práčově (na protějším, tj. levém břehu Chrudimky). 

Z r. 1382 je znám Jarošův syn Jindřich Lacembok a r. 1409 Bleh z Lipky a ze Strádova. Když byl majitelem, táhla krajinou husitská vojska, která dobyla protější klášter a lze se domnívat, že ovládla i Strádov. 

R. 1438 písemné prameny zaznamenaly Jana ze Strádova, který dává hrad, městečko Nasavrky a devět vesnic do zástavy, což je považováno za první přímou zprávu o hradu. Ale již r. 1444 panství patří Janovi Slonovi ze Selavce. Pravděpodobně jako důsledek válečných událostí v této době hrad zpustl. Takto se připomíná r. 1457, kdy jako součást odúmrti po Janovi z Lipky připadl králi Ladislavovi. 

Hrad pak nikdy nebyl obnoven, správa panství se přesunula do Nasavrk a až v 18. století se poněkud dostává zase do světla dějin, protože je kolem něj zřízena rozsáhlá obora. 

Dispozice hradu byla dána poměrně stísněnou polohou. Na severní a západní straně byl hrad chráněn skalnatým ostrohem, na jihovýchodě bylo vybudováno umělé opevnění. Jižní část areálu zaujímalo předhradí, hrad samotný stál v nejzazším výběžku ostrohu. Mezi předhradím a okolím byl vybudován příkop, další pak byl vyhlouben mezi předhradím a hradem. Vstupní brána do předhradí byla umístěna na východní straně. Uspořádání hospodářských budov předhradí nebylo možno na zřícenině identifikovat. 

Vlastní hrad měl půdorys lichoběžníku. Přístupný byl po mostě přes příkop z předhradí. Mohutná věž měla zcela jistě obranný charakter. Půdorys měla tvaru obdélníku o rozměrech 8,5 x 11 m. Palác stál v jezápadnější části hradu. Nevelké nádvoří zaujímalo prostor mezi budovami a hradbami. 

Dnešní zřícenina leží v zalesněném území. Zachovaly se hradní příkopy, základové zdi hradeb, obvodové zdi hradní věže asi do výše 3 - 4 m, dokonce i s původním vstupním portálem. Z paláce zůstaly jen základové zdi, z hospodářských budov na předhradí jen několik prohlubní a zbytek klenutého sklepa. 
     
Podle: 

Fiala, Z., Šimek, T. a kol. (1989): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy, Svoboda Praha, s. 468.