Čertovka

Vodní náhon pro mlýny na Malé Straně. Dnes tvoří kouzelná zákoutí hlavního města Prahy


Čertovka je 740 metrů dlouhý kanál, který původně odbočoval z levého břehu Vltavy, napájel vodou 10 mlýnů a pak se zase vracel do Vltavy. Dnes je napájen podzemní štolou z horní části Smíchovského zdymadla, mlýny už vodou nezásobuje, zato se kanál stal místem pro rekreační plavby několika společností, které tudy převážejí mnoho návštěvníků. Okolí Čertovky je turisticky jedním z nejexponovanějších míst v Praze. Ostrov, který se rozkládá mazi Čertovkou a Vltavou, se nazývá Kampa. Čertovka tak tvoří hranici mezi Kampou a pražskou čtvrtí Malou Stranou. 

Letopočet vzniku Čertovky nikdo neuvádí, jen je známo, že již ve 12. století kanál byl regulován malostranskými johanity pro potřeby mlýnů. Nejmenoval se ale Čertovka. V písemných pramenech nalezneme hned několik názvů: Strouha, Malá strouha, Malostranská strouha, také Venclíkovská, Štěpánovská nebo Rožmberská strouha podle majitelů okolních domů. roku 1585 totiž některé pozemky v okolí patřily Vilému z Rožmberka. Dnešní pojmenování pochází patrně až z 19. století. Vysvětlení slova je hned několik. Může jít o odvozeninu podle názvu domu "U sedmi čertů". Nebo pojmenování ukazuje na pověst, podle níž bydlela poblíž Kampy na Maltézském náměstí "ďábelská žena". Čím byla "ďábelská", nevíme. Také název může pocházet od čertovského zápachu kanálu, protože do něj obyvatelé lili tekuté odpady z domácností. 

Ani původ slova Kampa není dostatečně jasný. Nabízí se také několik vysvětlení: z latinského slova campus = planina nebo zákampí = stinné místo nebo podle majitele jednoho z domů Tychona Gansgeba z Kampu. Jisté je, že podoba ostrova se odvíjela podle množství říčních usazenin a navážek z okolních čtvrtí. Náměstí na Kampě dostalo dnešní podobu v l. 1947-48. Kampu si za bydliště vybrali mnozí známí umělci, např. Jiří Trnka, výtvarník, Bohuslav Martinů, hudební skladatel, Josef Dobrovský, jazykovědec a spisovatel, Vladimír Hola, básník, Adolf Kašpar, malíř a ilustrátor. Asi nejslavnějším místním obyvatelem byl herec Jan Werich. 

Severní části Čertovky mezi Karlovým mostem a ústím do Vltavy se často říká Pražské Benátky. A opravdu - zadní části domů svými základy končí ve vodě. 

Nejvýznamnějšími objekty v blízkosti Čertovky jsou Sovovy mlýny (dnes galerie) a dům, kde bydlel Jan Werich (Werichova vila, dnes muzeum). 

Z několika mlýnů se na Čertovce dochovaly pouhé tři. Všechny najdete na levém břehu. 

První z nich má dnešní adresu Všehrdova 14 a nazýval se Huťský, Dolní, Všehrdský či Zbrojnický. Písemné prameny se o něm zmiňují již ve 13. století. Tehdy patřil klášteru v Chotěšově. R. 1293 jej kupuje vyšehradský probošt Jan. Pak jej mají v majetku malostranské sestry dominikánky. R. 1420 mlýn vypálili husité, r. 1489 jej vlastní Venclík z Vrchovišť. Patrně nejznámějším majitelem mlýna byl v 16. století Viktorin Kornel ze Všehrd, právník, úředník zemských desek a výrazná postava českého humanismu. R. 1624 byla majitelem Malostranská obec, která jej byla nucena vyměnit s Pavlem Michnou z Vacínova za pivovar. Nový majitel vlastnil i sousední dům a obě stavby spojil. Mlynář bydlel ve vedlejším domě. V roce 1779 byl mlýn nákladně přestavěn, technologie byla opravena r. 1786. Ale již na počátku 19. století se v mlýně přestalo mlít a budova sloužila jen k bydlení. 

R. 1905 Huťský mlýn vyhořel, pak sloužil jako skladiště a jako truhlářská dílna a r. 1947 ho požár postihl znovu. R. 1953 byla budova opravena a sloužila potřebám Institutu tělesné výchovy a sportu. Dům ale nebyl dobře udržován a chátral. Dokonce hrozilo jeho zřícení. Zachránil ho až nový majitel, který dokončil opravy r. 1994. Rok poté na mlýn usadil mlýnské kolo. Nikomu nevadí, že není funkční. Ve mlýně je nyní kavárna. 

Zlomkovský, Maltézský či Wendingerovský mlýn stojí na adrese Nosticova 6. Ze všech mlýnů na Čertovce mu patří jednoznačné prvenství. V čem? V různorodosti využití jeho budovy. 

Stojí velmi blízko Werichovy vily, asi 75 m vzdušnou čarou od ní, jen na druhém, tj. levém břehu Čertovky. Dějinné prameny se o něm zmiňují poprvé r. 1402. Později byl jeho majitelem Pavel Zlomek. Další majitelé Petr a Vilém z Rožmberka budovu přestavěli na renesanční letohrádek. Ten koupili jezuité a zřídili v něm místo pobytu pro nwmocné morem. Další majitelé, rodina Wendlingerova, v něm zřídila prádelnu. Pak mlýn kupuje hrabě Bedřich Nostic a ještě později v budově česká šlechta zřizuje malé divadélko. Budova není veřejnosti přístupná. 

Posledním mlýnem je Velkopřevorský mlýn, jehož kolo je pro Čertovku ikonou. Zastavují se zde početné zástupy turistů. Věnujeme mu samostatné heslo

Někteří turisté Čertovku navštěvují proto, že jim připomíná scény z filmů a seriálů. Natáčely se zde záběry k filmům Amadeus, Mission Impossible, Jára Cimrman ležící, spící a seriál Chobotnice ze II. patra. Viz též specializovaný web



Podle:

Čertovka – Wikipedie (wikipedia.org), 21. 4. 2014

Čertovka - ocitněte se v pražských Benátkách kousek od Karlova mostu - Cestovatelské tapas (cestovatelsketapas.cz), 21. 4. 2024

Huťský, Dolní, Všehrdský, Zbrojnický mlýn | Vodnimlyny.cz, 21. 4. 2024

Velkopřevorský mlýn | Vodnimlyny.cz, 21. 4. 2024

Zlomkovský, Maltézský, Wendingerovský mlýn | Vodnimlyny.cz, 21. 4. 2024





Umístění

GPS souřadnice

50°5'8.349"N, 14°24'27.419"E

Adresa

Malostranské nábřeží (začátek náhonu)
Praha 1 - Malá Strana
Praha 118 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Malá Strana
Nadmořská výška
186 m.n.m.
Základní číselné údaje
Vodní náhon Čertovka je dlouhý přibližně 740 m.

Přístup

Příjezd vlakem

Vlakem jeďte buď do železniční stanice Praha hlavní nádraží nebo Praha Masarykovo nádraží nebo Praha Smíchov, kde přestupte na metro. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejbližší stanice metra se jmenuje Malostranská (linka A). Tramvaje jezdí ještě blíže. Spojení hledejte do zastávky Hellichova nebo Malostranské náměstí

Příjezd osobním autem, parkování

Doporučujeme parkovat na některém ze záchytných parkovišť na okraji Prahy u stanice metra. Nebo hledejte místo s bílými přerušovanými  pruhy. Tato místa jsou doplněna dopravní značkou s oranžovým či zeleným pruhem.
V „oranžové“ zóně můžete parkovat max. 2 hodiny. V „zelené“ zóně smíte parkovat 6 hodin. Provozní doba, způsob platby a cena je vždy uvedena na parkovacím automatu.
. Neparkujte v místech s modrými pruhy, ta jsou určena pro rezidenty. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Viz https://bezpecneparkovani.cz/BUS_parking.cms

Přístup pěšky

Odbočte z Karlova mostu po schodech na stranu proti proudu Vltavy na ostrov Kampa a Čertovku brzy najdete. K Čertovce se také můžete dostat buď ulicí U Lužického semináře nebo od ulice Lázeňské nebo Nosticovy, ze Smíchova po Malostranském nábřeží. 

Příjezd na kole, parkování kol

Na Kampě  vokolí Čertovky sice není zákaz vjezdu kol, ale doporučujeme dávat pozor na obrovské množství chodců nebo sem radši na kole nejezdit. 

Poznámky pro vozíčkáře

K Čertovce se můžete dostat buď ulicí U Lužického semináře nebo od ulice Lázeňské nebo Nosticovy. Jedině z Karlova mostu po schodech se k Čertovce nedostanete. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu