Zámek Častolovice

Zhruba 8 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou leží Častolovice s překrásným zámkem a parkem. 

Místo bylo osídleno pravděpodobně již od 13. století při kolonizaci Orlických hor, nemáme ale o tom písemné svědectví. Prvními známými držiteli častolovické tvrze byli v l. 1345-97 páni z Častolovic. Mezi nimi vynikl zejména Půta nejstarší z Častolovic, válečník, zemský soudce a pozdější hejtman Lucemburska a Lužice. V l. 1413-15 držel Častolovice Jan Puška z Kunštátu, strýc Jiřího z Poděbrad. Po něm přebral panství Půta mladší z Častolovic, vnuk prvně jmenovaného, který byl stoupencem císaře Zikmunda. Proslul obrovskými majetky. Mimo jiné mu patřilo knížectví minsterberské a hrabství kladské. 

Další vlastníci Krušinové prodávají r. 1454 panství Jiřímu z Poděbrad, který v tu dobu byl správcem a hofmistrem království českého. Spojuje Častolovice s majetky v Liticích. Jiříkův syn kníže Jindřich Minstenberský litické panství i Častolovice prodal  r. 1495 Vilémovi z Pernštejna, jehož rod vlastnil panství až do r. 1556. Tehdy byly Častolovice spojeny s panstvím Potštejn. Tvrz kronikáři v r. 1559 a pak r. 1577 uvádějí jako pustou, mezitím v l. 1560-70 byla obydlená. K dalším významným majitelům patřili od r. 1577 Oppersdorfové.

V letech 1588 – 1615 Jan Bedřich z Oppersdorfu a jeho žena Magdaléna z Donína nechali přestavět vodní tvrz na renesanční zámek. Podle obrazu ze 17. století víme, že měl podobu dvou objektů s malou věžičkou, čtvercovým nádvořím, zahradami, ptáčnicí, oborou, rybníkem a hospodářskými budovami. Panské sídlo mělo v přízemí i v patře arkády, na hlavním průčelí bylo zdobeno freskami. Hospodářská část byla jednodušší, byly v ní kanceláře, skladiště, komory, kuchyně a stáje. V místě, kde dnes stojí vstupní věž, byla nízká část spojující oba trakty. Nádvoří ozdobila raně barokní kašna. 

Blíží se válečná doba. Nespokojenost  českých stavů vyvrcholila bitvou na Bílé hoře. Otto z Oppersdorfu se jí zúčastnil na straně poražených. Přesto ale se po bitvě jako ortodoxní katolík stal protireformačním komisařem pro Hradecký kraj. V letech 1625-30 na svém sídle hostil významného českého historika, jezuitu Bohuslava Balbína, který sem jezdíval už jako student a který tady vykonal první misionářskou praxi. 

Roku 1694 panství kupuje hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka. Tento rod vlastnil Častolovice do r. 1948. V jejich majetku je i dnes. 

Šternberkové patřili k nejvýznamnější českým šlechtickým rodům. Vynikající osobností byl například osvícenec, vlastenec a numismatik hrabě František Josef ze Šternberka, který se rozhodující měrou zasloužil o založení Soukromé společnosti vlasteneckých přátel umění. Při ní byla r. 1800 založena Akademie výtvarných umění. V roce 1818 se svým synovcem Kašparem ze Šternberka, značnou měrou přispěli k založení Národního muzea v Praze. Tehdy Častolovice navštěvoval mimo jiné Josef Dobrovský. 

Počátkem 19. století na místě zahrady, obory a části hospodářských budov nechali Šternberkové vybudovat anglický park o rozloze asi 40 ha a skleníky. 

V l. 1858-74 Jaroslav ze Šternberka přestavuje část zámku v novogotickém stylu. Renesanční jádro překryla novogotická fasáda. Na místě hlavní brány vzniká mohutný rizalit s věžičkami a cimbuřími. Zámek zdobily nárožní věžičky, arkýře, balkony a nová okna, samozřejmě pseudogotická. Do vnitřní výzdoby přestavba nepronikla. 

Už na začátku 20. století byly novogotické prvky ze zámku za Leopolda ze Šternberka víceméně odstraněny a budově opět vynikla jeho původní renesanční podoba. Nad vchodem byla vystavěna mohutná věž a do ní byla umístěna vodní nádrž, která zásobovala vodou celý zámek i kašnu na nádvoří. Východní křídlo zámku bylo zvýšeno o jedno poschodí, což postačovalo pro ubytování všech členů rodiny. Uvedení zámku do opětovné renesanční podoby je dílem architektů B. Hochberga a H. Walchera z Moltheimu. 

Fresky byly restaurovány r. 1915 a pak r. 1961. Hlavním jejich motivem je glorifikace rodu Šternberků, zejména Jaroslava, vítěze nad Tatary. 

V roce 1940 přešel zámek pod německou nucenou správu, která r. 1942 donutila rodinu  sídlo opustit. Po válce panství přebírá Leopold Šternberk, ale pouze do roku 1948, kdy bylo mu zkonfiskováno státem. Za dob socialismu pravé křídlo sloužilo školským účelům. 

V roce 1992 byl zámek Častolovice navrácen v restituci Dianě Phipps Sternbergové. V roce 2024 po její smrti přešel zámek do majetku její dcery Alexandry Hardegg. V době tvorby tohoto příspěvku na zámku bydlel její syn. 

Při prohlídce interiérů vás čeká cesta časem od renesance přes baroko až po empír a biedermeier. 

Rytířský sál je největší místnost zámku (přes 300 m²) je vyzdobena 24 olejomalbami na dřevěných deskách s výjevy ze Starého zákona. Sál zároveň slouží jako rodová galerie rodu Šternberků.

Zámecká jídelna – Tobiáška: tady uvidíte výjevy ze života žida Tobiáše. Místnost je součástí sbírky obrazů českých panovníků, která se do Častolovic dostala jako věno Anny Lucie Slavatové, která se na Častolovice přivdala. Přišla z Jindřichova Hradce. Vdala se za Adolfa Vratislava ze Šternberka. 

Ve dvou přilehlých místnostech je vystaveno 12 desek s motivy Ovidiových Proměn, zhotovených podle ilustrací Virgila Solise. Zámek uchovává díla barokních mistrů, jako jsou Johann Heinrich Schönfeld a Lucas Van Valckenborch. Mezi nejcennější patří kopie Rubensových obrazů „Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele“ a „Hlava medúzy“, a také slavný Škrétův „Mladý lovec“ – portrét Jana Adama ze Šternberka. Další Škrétova díla zobrazují členky rodu Šternberků.

V kapli je vyřezávaný tyrolský oltář s reliéfem Poslední večeře Páně a dalšími scénami z Kristova života. Dochovala se i původní glazovaná renesanční dlažba.

Velký sál a krby: sál je vytápěn dvěma krby – renesanční zdobí erb Šternberků a Slavatů, barokní pak reliéf „Narození Páně“.

Arkádová chodba: původně otevřená renesanční chodba byla v 19. století zasklena a dnes tvoří samostatný, výjimečný prostor zámku.

Nejhodnotnější vybavení se nachází ve čtyřech místnostech západního křídla, kde jsou pozdně renesanční kazetové stropy s figurálními a ornamentálními malbami z doby kolem r. 1600. 

Knihovna obsahuje asi 5800 svazků, z toho 5 rukopisů.

Vlevo od hlavního vchodu do zámku je umístěn pískovcový talíř - obelisk se sochou P. Marie s Ježíškem. 

Pro veřejnost je kromě zámku přístupný i park a minizoo, která je oblíbena zejména dětmi. Dominantou parku je stará lipová alej, která vede k Synkovu. V oboře žijí mj. daňci a jeleni Dubowského. V minizoo se můžete setkat s lamou, králíky, morčaty, pávy, bažanty, krůtami, slepicemi a dalšími zvířaty. Park doporučujeme navštívit v červnu, kdy tu kvetou. Současný majitel jich pěstuje 220 druhů.

Otevírací doba:

IV. a X. So, Ne 9 - 18

V., VI., IX. Út - Ne 9 - 18

VII.-VIII. Po - Ne 9 - 18

Základní vstupné: 210 Kč (stav r. 2025), minizoo 85 Kč. 

Podle:

Zámek - Zámek Častolovice, 7. 8. 2025

Častolovice (zámek) – Wikipedie, 7. 8. 2025

Šimek, T: a kol. (1989): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy, Svoboda Praha, s. 67