Letiště Leoše Janáčka Ostrava

Letiště Leoše Janáčka Ostrava má zajímavou historii i současnost. Na jeho příkladě lze sledovat boj o přežití malého letiště s mezinárodním provozem a odhadovat, jakým směrem se bude ubírat vývoj v tomto sektoru ekonomiky v budoucnu. 

Na současném místě v katastru obce Mošnov letiště původně nebylo. Po vzniku Československa r. 1925 město Ostrava stanovilo, že letiště bude postaveno ve čtvrti Hrabůvka, kde tehdy byla volná plocha. Velmi pomalu přistoupilo k výkupu pozemků. Amatérští letci měli k dispozici cvičné letiště v Přívoze, které jim ale nevyhovovalo. Mj. proto byl r. 1935 založen Aeroklub, který si stanovil založení letiště a jeho vybudování uspíšil. Jeho úsilím došlo k poměrně věcné domluvě mezi klubem, představiteli města a řediteli továren a firem. Letiště na ploše 30 ha bylo otevřeno roku 1936. Musíme si uvědomit, že se jednalo pouze o srovnanou travnatou  plochu pro vzlety a přistávání malých strojů. První hangár byl dokončen až r. 1938. Pak se také rozšířila plocha na 48 ha. K letišti jezdila tramvaj č. 1 na trase z Hlučína přes Vítkovice. Konečnou měla nedaleko dnešní restaurace Dakota. 

Těsně před koncem II. světové války byla plocha letiště rozorána, letištní budovy byly vyhozeny do povětří, přechod fronty při osvobozovacích bojích přežil jen  hangár Vítkovických železáren, hangár Ostravského aeroklubu nikoli. Jeho členové si postavili ze dřeva nový, ten však r. 1947 shořel. Požár zavinil člen aeroklubu při manipulaci s letovací lampou. Členové jej ale opět r. 1948 postavili. Aeroklub byl roku 1953 zrušen a přešel pod Svazarm. 

Letiště v Hrabůvce bylo nakonec ve 40. a 50. letech dostavěno. Byly na něm 4 hangáry, kancelář, čekárna a dva plachtařské hangáry. Správní budova existovala na 49°46'58.803"N, 18°15'0.561"E (dnešní ulice Františka Lýska). Dnešní restauraci Dakota na ulici Plzeňské užíval podnik Československé aerolinie jako své zázemí. 

Na letišti panoval na tehdejší dobu (roky 1946 - 51) poměrně čilý provoz. Létaly odtud spoje do Prahy, Zlína, Olomouce, Piešťan, Košic a Brna. Už tehdy se ale poměry na letišti ukazovaly pro takový provoz stísněné a nevyhovující. 

Na úrovni státních orgánů bylo rozhodnuto, že letiště v Ostravě bude zachováno, ale přesune se poměrně daleko od centra na území obce Mošnov. Stalo se tak roku 1959. Letiště v Hrabůvce bylo zrušeno r. 1964 a zůstal z něho dodnes jen jeden hangár, o němž se ani pořádně neví, kdy byl postaven. Někteří badatelé si myslí, že ke stavbě došlo za II. světové války, jiní tvrdí, že to bylo až v letech 1947-49. Skutečností je, že na místě dřívějšího letiště stojí sídliště a že přestavěný hangár slouží jako obchodní středisko. 

Provoz na Letišti Ostrava-Mošnov (název užívaný v l. 1959-2006) byl od počátku zčásti civilní, zčásti vojenský. Od roku 1989 je na letišti pouze civilní provoz, od r. 2004 je majitelem pozemků i budov Moravskoslezský kraj, který počínaje rokem 2006 užívá pro letiště současný název po hudebním skladateli Leoši Janáčkovi, který je původem z nedalekých Hukvaldů. 

Představitelé Moravskoslezského kraje měli na začátku 21. století myšlenkové plány na rekonstrukci letiště v Mošnově a na jeho napojení na železniční síť. Jejich úvahy počítaly s mezinárodním provozem letadel, s pravidelným spojením s některými uzlovými letišti v Evropě a s cestami mnoha občanů do dovolenkových destinací. Počítalo se s 1,5 milionem odbavených cestujících za rok. Železnice přivedená odbočkou z místní trati Studénka - Sedlnice - Kopřivnice - Štramberk - Veřovice měla zvýšenému počtu cestujících usnadnit cestu z centra Ostravy přímo k letištnímu terminálu. Mošnov měl také dostat šanci stát se nákladním přístavem mezi letadly, auty a železnicí. 

Skeptici varovali, že podobné snahy zkoušeli jinde v Evropě. Regionální letiště přitom nikde nezískala mezinárodní rozměr. Proč? Dopravci na ně nechtějí létat. Ostrava má navíc obrovskou konkurenci v letišti v blízkých Katowicích. Koneckonců i letiště v Praze a ve Vídni jsou pro Ostravu konkurencí. Chcete-li se dnes z Ostravy dostat do Prahy či do Vídně na letiště, jste tam po dálnici či vlakem za 3 - 4 hodiny (což je přijatelné) a máte tam k dispozici rozsáhlý výběr letů. 

I přes varování skeptiků bylo letiště za použití značného množství peněz rekonstruováno a nová jednokolejná elektrifikovaná trať byla r. 2015 dovedena až přímo k terminálu. Tím se Letiště Leoše Janáčka Ostrava stalo prvním mezinárodním letištěm v Česku s napojením na železniční síť. Ostravané předběhli Prahu i Brno, a to na velmi dlouho. 

Nová odbavovací hala, která prostupuje dvěma podlažími, spíše připomíná velké nádraží, ale je pro provoz letiště vyhovující. Ve veřejné části má 13 odbavovacích překážek, dále kiosky cestovních kanceláří a leteckých společností, za nimi následuje zóna pro bezpečnostní prohlídky cestujících a dvoupatrová neveřejná část s restauracemi, obchody a čekacími zónami. Tím výčet úspěchů končí. 

Nárůst počtu cestujících na letišti se nekonal. R. 2018 z Ostravy odcestovalo v letadlech 377 936 osob (r. 2007 to bylo 332 266 osob). Mnozí se dostali na letiště vlastním autem, taxíkem, autobusem. Proto na vlakovou obsluhu letiště bohatě stačí 10 párů spojů. Některé z nich jsou v jízdním řádu opatřeny poznámkou, že jezdí jen od 7.6. do 3.10. Důvod je zřejmý. Ostravské letiště je provozováno takřka výhradně jen v létě pro charterové lety. Například v zimě 2019/2020 nebyl z letiště vypraven ani jeden pravidelný let. Provoz na letišti se probudí vždy v létě vlivem letů do Egypta, Turecka, na Mallorku, do Splitu, na řecké ostrovy i jinam. V době tvorby tohoto článku z Ostravy létala jedna pravidelná linka do Londýna a v jednáních byla druhá do Varšavy. 

Přitom představitelům letiště nelze upřít snahu o zajištění letů do různých míst (Tel Aviv, Wien, Praha, Kyjev, Moskva atd.). Některé linky dokonce byly i provozovány, kraj některé dotoval. Přesto zatím "vyhrávají" tvrzení skeptiků o nereálnosti udržení výdělečného provozu na menších letištích. Přežije letiště v Ostravě ránu do vazu z covidového r. 2020 v podobě pouhých 37 000 cestujících?

Kraj jakožto vlastník letiště zkouší s různými úspěchy provozovat nákladní letecké spoje. Daří se mu na trasách do Číny, Německa, Uzbekistánu a podobně. Nakládka a vykládka činí kolem 5000 tun ročně. 

Přejme ostravskému letišti ekonomicky lepší časy. 

Podle: 
Letiště Ostrava (airport-ostrava.cz), 11. 1. 2022

Letiště Leoše Janáčka Ostrava – Wikipedie (wikipedia.org), 11. 1. 2022

Letiště Hrabůvka · (ovajih.cz), 11. 1. 2022