Lasithi (místně Oropedio Lasithi) je obrovská náhorní plošina, geograficky polje, ve vnitrozemí východní Kréty. Jakožto učebnicový příklad polje připomíná obří závrt s plochým dnem.
Rozkládá se v přibližné nadmořské výšce 850 metrů, okolní hory mají výšku přes 1500 m.n.m. a pohoří Dikti na jihu přes 2000 m.n.m. Geologické podloží Lasithi i okolních hor tvoří vápence. Z hor tekoucí potoky se na okraji Lasithi ztrácí v propadáních a tečou pod zemí. Pokud mají tok na povrchu, pak je to hlavně v zimě, kdy je nižší výpar a dostatek tajícího sněhu na horách. Jeden z potoků pak teče rovinou Lasithi zhruba ve směru západ - východ a ztrácí se v podzemí v propadání asi 2 km od jihovýchodního okraje plošiny. Z výše uvedeného vyplývá, že plošina má mírný sklon od západu na východ až jihovýchod.
Lasithi má přibližně elipsovitý tvar o obvodu asi 28 km a ploše, která je uváděna v literatuře různě. Dle našeho měření činí méně než obvyklé údaje, asi 31 km2. Rovina Lasithi není zcela ideální, na jihovýchodním pokraji se z ní zvedají dva ostrovní vápencové pahorky, jeden nízký, jeden vysoký.
Půda na krasovém podloží je úrodná. V létě je podnebí typicky středomořské, s minimem srážek, ale s teplotami nižšími než na pobřeží, v zimě prší, teploty ale málokdy klesají pod nulu, na okolních horách ale sněží a sníh tam zůstává až do června.
Vzhledem k nadmořské výšce, která středomořské podnebí činí příjemnějším než na pobřeží, také vzhledem k dostatku podzemní vody a úrodné půdě, je Lasithi osídleno již od nepaměti, zcela určitě zde měla jedno ze středisek minojská civilizace, jak ukazují nálezy z jeskyně Dikti. Na rovině Lasithi zemědělci odedávna pěstují hlavně obilí, brambory, ovoce, vlašské ořechy a zeleninu. Chovají dobytek, např. kozy, ovce a osly. Posledně jmenované zvíře ale už zdaleka neslouží jako soumar, mnohde vozí turisty jako atrakce, např. pod jeskyní Dikti. Zemědělský způsob využití Lasithi byl velmi výrazný v době, kdy Krétu ovládali Benátčané, kteří z pobřeží k Lasithi vybudovali kupecké stezky (mnohdy jsou dodnes patrné v terénu) a odváželi odtud do svého hlavního města tuny plodin.
K zavlažování půdy a čerpání vody z krasového podzemí v horkém létě místní lidé používali mechanická čerpadla poháněná větrnými mlýny, jejichž počet byl nevídaný - asi 20 000. Obrázek kovových mlýnů s dřevěnými lopatkami, na nichž byly nataženy bílé plátěné plachty - "lapače" větru, byl pro Lasithi typický a krásný. Stejně tak obrázek zděných mlýnů stavěných od 17. století Benátčany. Ale je pryč. Mlýny už místní neprovozují, většinu z nich zbourali a pro čerpání vody si koupili naftová čerpadla. Nejvíce mlýnů (pro pohon mletí obilí nebo lisoven oleje) se zachovalo severně od Lasithi při silnici do Malie.
Spotřeba vody v moderní době prudce vzrostla a její zásoby v krasovém podzemí nestačí. Proto jsou na jihovýchodním okraji Lasithi vybudovány dvě nádrže, v nichž se shromažďuje nadbytek zimní srážkové vody. Další menší nádrže si vybudovali zemědělci u svých políček.
Místní ale objevili nový způsob obživy. Na rovinách Lasithi po silničkách původně určených pro obsluhu zemědělských pozemků se dobře jezdí na kole a proto zde najdete několik půjčoven. Některé cestovní kanceláře sem vozí cyklisty od pobřeží a mají k tomu přizpůsobenu dopravu kol na vleku.
Pojem Lasithi je pro východ Kréty tak zásadní, že se tímto slovem označuje jedna ze čtyř administrativních oblastí ostrova - prefektura Lasithi.
Podle:
Hirner, G., Muböck, J. (2005): Kréta, východ, Freytag a Berndt, Praha, 2. vydání, str. 68
Umístění
35°10'46.725"N, 25°28'6.047"E
- Nadmořská výška
- 800 m.n.m. - 850 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Obvod Lasithi je asi 28 km, plocha je přibližně 31 kilometrů čtverečních (vlastní měření).