Zámek Milotice

V rovinaté, úrodné krajině 6 km jihovýchodně od Kyjova návštěvníci obdivují barokní perlu jižní Moravy – zámek Milotice. 

Podle záznamů z roku 1360 se soudí, že zde před tímto letopočtem existovala tvrz. Vlastnili ji místní vladykové Zdeněk a Čeněk z Ronova. Vesnice Milotice ale podle jiného písemného pramene z r. 1341 existovala zcela určitě ještě dříve. Dále víme, že r. 1400 Milotice obsadil Zikmund Lucemburský se svým vojskem. 

R. 1412 se stávají Milotice jedním ze středisek stoupenců husitů, mezi nimiž hrál hlavní roli Jan z Moravan. Jemu přepustil díl obce Hynek z Ronova a Letovic. Jan z Moravan se také osvědčil jako dobrý stavitel. Za jeho vlády byla tvrz zpevněna z materiálů, které získal ze zbořených kostelů v Polešovicích a Boršicích. R. 1449 tvrz obléhalo vojsko moravských stavů. Majitelem byl stále Jan z Moravan. Aby ji dobyli, museli okolo postavit bašty. 

Pak zhruba po dobu 100 let se majitelé tvrze často střídali. 

V letech 1553 – 1569 noví vlastníci, Fridrich, Bartoloměj a Jan Jetřich ze Žerotína přestavěli tvrz na renesanční zámek. Nová stavba nejspíše „pohltila“ původní areál tvrze, ale současně víme, že mimo areál zámku ještě r. 1796 stály gotické zdi s věží. V přízemí i v patře byly vystavěny arkády. Podle záznamu v urbáři z r. 1611 existovala u zámku hospodářská, hlavně zelinářská zahrada a také travnaté pozemky, kde se pásl dobytek. 

R. 1648 získávají zámek Serényiové. Významným představitelem byl např. František Gabriel Serényi. Když mu zámek r. 1663 zpustošili Tataři, nechal jej ihned opravit, zachoval renesanční dispozice a nechal přistavět nárožní věže a 2. patro. V neklidných dobách pak F. G. Serényi pomáhal císaři r. 1683 v bitvě u Vídně odrazit Turky. Nový majitel Karel Antonín  Serényi měl podobný osud. Jemu zámek vypálili kurucové (vojska Františka II. Rákocziho) r. 1705 a také jej musel opravit. Rozhodl se pro velkou přestavbu.

Projekt mu zhotovil architekt zatím nedoložený spolehlivě. Mohl to být Antonio Salla, Domenico Martinelli, Josef Emanuel Fischer z Erlachu nebo Christian Alexander Oedtl. Stavbu provedl v l. 1722-25 brněnský stavitel František Bernard Klíčník. Na zámku pracovalo hned několik umělců, štukatérů a zedníků. Sochařskou výzdobu schodiště a sochy antických bohů na atice vytvořil Jan Kristián Pröbstl. Velkou fresku v hlavním sále namaloval František Řehoř Ignác Eckstein. Štukatér Giovanni Michael Fontana vyzdobil stropy obou předsálí (dnes kulečníkový pokoj a knihovna). Z písemných záznamů dále známe jména místních: zedník Martin Pahnost, tesař Wolfgang Miller a kameník Václav Divoký (ten bydlel ve Střílkách). Zámek v nové barokní podobě byl nejen opraven, ale v okolí dostal v harmonickém souznění další doplňující novostavby – skleník, oranžerie, konírna a jízdárna.

Asi o 20 let později sochař Jakub Kryštof Schleterer z Vídně zhotovil plastiky na čestném nádvoří a na vstupní cestě do zámku, která vede po mostě. Tehdy také brněnský malíř J. A. Rotter vyzdobil  prostor nad hlavním schodištěm. Malíř Josef Ignác. Mildorfer a sochař F. Kohl vyzdobili zámeckou kapli. R. 1766 byl upraven park, koncem století byly kolem zámku vysázeny dlouhé aleje z jírovců a lip. V 19. století byla upravena francouzská zahrada, kdy byly doplněny letohrádky, fontány a umělá zřícenina. Oranžerie byla zbořena. K zahradě patří i obora, kde se na průsečíku cest nachází krytý pavilon. Když r. 1750 vymřela milotická větev Serényiů, majetky přebírá větev lomnická (z Lomnice u Tišnova). 

V zámku existuje knihovna shromažďující svazky ze 17. a 18. století. 

Serényiové vlastnili Milotice až do počátku 19. století, kdy zámek sňatkem získávají Seilernové-Aspangové. Jim patřil až do r. 1945, kdy jej převzal stát na základě Benešových dekretů. Veřejnosti byl zpřístupněn od r. 1948.

V zámku byly v dobách socialismu postupně renovovány interiéry zámku, takže r. 1974 byla otevřena prohlídková trasa, která byla zaměřena na období baroka. R. 2005 byla trasa i interiéry upraveny tak, že kromě baroka je expozice zaměřena na život posledních majitelů na začátku 20. století. 

Prohlídkový okruh vede reprezentačními místnostmi, návštěvníci kromě něj uvidí i kapli. Velmi oblíbené jsou kostýmované prohlídky, které správa zámku pořádá pro jednotlivce a také pro školy a školky. Slovo "kostýmované" berte doslovně. Do kostýmů se neoblékají jen průvodci, ale i návštěvníci. 

Základní vstupné r. 2019 činilo 150 Kč. Otevřeno je od dubna do října. 

Doporučujeme pustit si film Poslední aristokratka, který byl z velké části natočen v Miloticích a jedním z jeho tvůrců je místní kastelán. V této souvislosti doporučujeme navštívit zámeckou kavárnu a zvláště její zadní sál, v němž se odehrává značná část děje. 

Podle: 

Hosák, L., Zemek, M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Morava, Svoboda Praha, str. 158.

https://www.zamek-milotice.cz/cs/o-zamkku/historie-a-majitele, 20. 3. 2020