Kréta je životně závislá na vodě, která tu naprší v zimním období a v nejvyšších polohách spadne v podobě sněhu. Téměř celý ostrov je budován vápenci. Celé horké léto je srážková voda schopna proudit podzemními krasovými prostorami, vyvěrat na povrchu a zásobovat Kréťany jednou z hlavních podmínek života. Věděli to i v Rethymnu na severním pobřeží, když se poohlíželi, jak touhu po vodě uspokojit. Volba padla na vydatné krasové prameny v Argyroupoli 16 km od města.
Argyroupoli (řecky Αργυρούπολη) je poklidná horská vesnice. Zdůrazňujeme "horská", ačkoli nadmořská výška tomu neodpovídá. Terén však ano. Od pobřeží sem vede dlouhá rokle, jejíž stěny jsou strmé a s pravými horskými roklemi si v ničem nezadají.
Asi i vzhledem ke skryté, dobře chráněné poloze, se zde našly pozůstatky starověkého sídla Lappa, které pamatuje mínojské období městských států Knossos a Gortys a které nejvíc vzkvétalo v pozdně helénistických dobách, kdy tu žilo až 10 000 lidí. V Lappě se dokonce razily stříbrné mince s motivy delfínů a trojzubců, ale také řeckých bohů. Římané Lappu dobyli r. 67 př. n. l. a město zničili. Velitelem jejich vojsk byl Quintus Caecilius Metellus. Císař Octavianus Augustus se zasadil o obnovu a místním vrátil svobodu. Jenže Metellus byl Octaviánův nepřítel, město po roce zase napadl a zničil. Další zmínky o Lappa pocházejí z roku 31 př..n. l., kdy se tu strhla bitva mezi Markem Antoniem a Octavianem Augustem. Marcus vyhrál, v Lappě se mu zalíbilo a postavil zde mnoho velkolepých staveb. V okolí Argyroupoli se z období Lappa zachovaly stavební základy, zbytky budov a podlahová mozaika z 3. století n. l. Archeologické nálezy schraňuje muzeum v Rethymnu.
Ve 4. století n.l. bylo město zničeno zemětřesením.
V byzantských dobách byl Lappa zpočátku biskupství, ale po arabské okupaci Kréty se biskupství přesunulo do Kalamony.
Z benátské doby se ve městě zachovala celá řada stavebních prvků, které přitom jako stavební materiál často používaly zbytky starověké Lappy. Město se po roce 1204 stalo střediskem povstání proti Benátčanům.
Turci jméno města r. 1645 změnili na Gaidouropoli a Samaropoli. A jak už to hrdinní Kréťané umějí, když je okupovali Turci, jedno ze středisek povstání r. 1821-29 bylo právě zde. Tehdy se krétský revoluční výbor usnesl, že město pojmenuje současným názvem. R. 1867 bylo v Argyroupoli opět středisko povstání, ale Turci ho potlačili a dokonce ve městě zřídili své středisko. R. 1878 ale Kréťané Turky vypudili nastálo. K úplné svobodě ostrova a spojení s Řeckem se ale Kréťané propracovávali ještě dlouhých 45 let.
Nová vesnice Argyroupoli (doslovně přeloženo stříbrné město) byla postavena na místě starověkého města Lappa a dělí se na dolní a horní část. Dnes tu žije okolo 400 obyvatel, které kromě cestovního ruchu především živí pěstování oliv, vinné révy, citrusů a obilovin. Oproti okolním sídlům mají obrovskou výhodu. Z pramenů v dolní části obce prýští obrovské množství krasové vody.
Prameny najdete celkem snadno, protože se okolo nich rozložilo hned několik restaurací s menšími parkovišti. Voda proudí přímo okolo restauračních stolů a je svedena do nádherných, barevně nasvícených vodopádů. Nad restauracemi najdeme jeskyni s vývěrem, kapli a také mohutný strom, jeden z největších na Krétě (při redakční návštěvě jsme zapomněli určit druh). Stezka nad vodopády vede do horní části vesnice.
Až si prohlédnete geologicky zajímavé místo, jemuž Kréťané říkají buď Agia Dynami podle kaple nebo Mouselas podle pramenů, doporučujeme v restauraci nebo na terase usednout. Na stůl si můžete poručit třeba pstruha, kterého vám obsluha vyloví přímo z vodní nádrže pod vodopádem.
Pod restauracemi voda mizí v krasovém podzemí a v potrubí, které vede do Rethymna. Rokle pod Argyropouli je většinu roku bezvodá.
Podle:
http://nakrete.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=114&Itemid=181, 21. 3. 2019
https://de.wikipedia.org/wiki/Argyroupoli_(Rethymno), 21. 3. 2019
Umístění
35°17'10.979"N, 24°19'57.107"E
Adresa
ArgyroupoliLappa 27052
- Nadmořská výška
- 180 m.n.m. - 240 m.n.m.