Pláž Elafonisi

Elafonisi (v řečtině Ελαφονήσι) je malý, neobydlený ostrůvek na jihozápadě Kréty. Od pevniny je oddělen mělkým, úzkým průlivem, jehož šířka je proměnlivá a kolísá podle výšky mořské hladiny a zejména po bouřích, které z průlivu odnesou písek nebo ho tam naopak přivanou. 

Slovo Elafonisi se ale současně používá pro označení celé lokality, to znamená i kousku přilehlé pevniny, přesně řečeno poloostrova, který se ostrůvku téměř dotýká. Elafonisi - to je ale především velmi krásná pláž a je jedno, jestli tím myslíme poněkud civilizovanější lokality na pevnině nebo přírodní pláže na ostrově. Písek a moře mají tropické barvy. Zatímco moře je typicky řecky azurové, pláž je žlutá s odstíny růžové, které pocházejí ze schránek rozdrcených mořských organismů. Nikde jinde na Krétě podobný odstín nezažijete. A jen málokde v Evropě máte pocit, že jste v Karibiku, což se vám na Elafonisi bude zdát určitě.

Když jsme uvedli, že pláže na poloostrově jsou civilizovanější, tím ale myslíme, že je tu je jen několik bister a taveren a v žádném případě zde komerce nevyhrává nad přírodou. V bistrech si můžete pronajmout slunečník a pak se kochat nebývale mělkou a teplou vodou velice vhodnou pro děti. 

Pokud chcete vyrazit na ostrov, není s tím vůbec žádná potíž. Stačí se přebrodit. Vody v laguně bývá po kolena. Návštěvníci Elafonisi dokonce lagunu při pohledu z pevniny vpravo brázdí jen tak křížem krážem a užívají si unikátní vycházku mělčinami v písečném podloží. 

Ostrov je tvořen pevnými horninami, mezi něž vítr navál písečné duny. Na jejich východním okraji se táhne dlouhá písečná pláž přerušovaná skalkami s pozvolnými vstupy do vody a s růžově zbarvenými písky. Na západní část není dovolen vstup s ohledem na ochranu vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů, například želv. Elafonisi také funguje jako významná zastávka ptáků při tahu z Evropy do Afriky. Původních ornitologických druhů je přitom na Elafonisi málo. 

Pokud se vydáte na nejvyšší bod ostrova, uvidíte pamětní desku. Vzpomíná se u ní na krutou událost z r. 1824. Při Velikonoční neděli na ostrově hledala útočiště rozsáhlá skupina 850 krétských žen a dětí. Byla doba turecké okupace, kterou tehdy osmanská říše řídila z Egypta. Kréťanky čekaly na loď, která je měla odvézt do bezpečí před Turky. Navečer na poloostrov dorazili Turci a utábořili se. O schované skupině nevěděli a objevili ji až tehdy, když jim z poloostrova na ostrov utekl kůň. Turci všechny ženy a děti zabili nebo prodali do otroctví.  

A ještě jedna tragická událost se u ostrova stala.

R. 1907 zde v bouři ztroskotal rakouský výletní parník Imperatix. Lidé nastoupili na záchranné čluny, ale 38 osob utonulo. Všichni jsou na poloostrově pohřbeni a Imperatix dodnes leží na dně v přední části ostrova mezi skalami. Maják, který tu byl pak postaven, aby varoval lodě před mělčinami a skalami, dnes na ostrově nenajdete. Za 2. světové války ho zničili Němci. 

Návštěvnost Elafonisi nebývá vysoká. Pláže jsou rozlehlé, takže se i velký počet lidí na nich rozptýlí. Svoji roli hraje určitě i značná dopravní odlehlost od velkých turistických center. Na Elafonisi je také obtížné se ubytovat. Velký hotel tu není a jen nevelký počet lůžek nabízí nedaleká vesnice pod klášterem Chrisoskalitissa. Víc lidí tu bývá jen v sezonních špičkách a to ještě je přivezou velké autobusy cestovních kanceláří. 

Podle:

http://nakrete.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=97&Itemid=118, 8. 4. 2020

https://www.interkriti.org/crete/hania/elafonissi.html, 8. 4. 2020