Hrad a muzeum Týnec nad Sázavou

Slovo Týn má původ v 10.-12. století, kdy se jím označovala osada cráněná plotem nebo zdí. Ačkoli se Týnec nad Sázavou v písemných pramenech poprvé připomíná až r. 1318, je podle svého pojmenování určitě starší. Zdejší románská rotunda stojí na temeni návrší nad levým behem Sázavy nejspíše od 12. století. Když archeologové tady v l. 1969 - 74 dělali průzkum, zjistili, že u rotundy existoval sídelní objekt s kůlovou konstrukcí. Na jeho místě byl ve druhé polovině 12. století nebo na přelomu 12. - 13. století postaven kamenný románský palác. Není ale známo, kdo byl stavitelem. Dílo bylo na svou dobu monumentální a jistě velmi nákladné a dovolit si ho mohl jen představitel z vyšších nebo nejvyšších pater tehdejšího společenského žebříčku, možná sám panovník.

Historické zprávy o majitelích hradu Týnec se objevují právě r. 1318, kdy se uvádí Oldřich z Týnce, po něm hrad obývali Medkové z Valdeka. Pak se na hradě střídalo mnoho majitelů, jejichž jména patrně říkají mnohé odborníkům, nikoli laikům: Litvín z Klinštejna, Jindřich z Poměnic, Bernard z Baršova a r. 1607 Dorota Hodějovská z Harasova a na Konopišti. Její syn Adam Hodějovský z Hodějova sloužil při bitvě na Bílé hoře ve stavovském vojsku, a proto mu byl majetek zabaven. R. 1622 Týnec kupuje Albrecht z Valštejna, ale vzápětí ho r. 1623 prodává i s Konopištěm Pavlu Michnovi z Macínova. Poddaní ho nenáviděli. Když r. 1627 vypuklo proti Michnovi povstání, byl údajně mezi vůdci vzbouřenců také Adam Hodějovský. Když ale prý bylo povstání potlačeno, uprchl do ciziny a sloužil ve vojsku výmarského vévody Bernarda. Týnec pak zůstal naždy připojen ke Konopišti. 

Od poloviny 17. století se o hrad nikdo nezajímal. Přestal být správním sídlem a chátral. R. 1654 ho navíc poškodil požár. Záznam z počátku 18. století říká, že tu byl obyvatelný jeden pokoj plus kuchyň, sklepy a stáje. Když r. 1765 ovdověla majitelka Marie Anna z Vrtby, nechala opravit přízemí jednoho křídla (tam je dnes muzeum) a nad ním vystavěla patro. V protilehlém křídle nechala postavit tzv. "úřední dům". Od r. 1791 byla v některých hradních objektech provozována manufaktura na výrobu týnecké kameniny. Po jejím zrušení r. 1866 sloužily hradní místnosti jako byty. 

R. 1926 kupuje hrad František Xaver Jiřík (1867 - 1947), který byl v letech 1915 - 33 ředitelem Umělecko-průmyslového muzea v Praze. Ten chtěl hrad zrekonstruovat, ale kvůli finanční náročnosti od úmyslu upustil a jednotlivé budovy hradu rozprodal. Obytné domy koupili soukromníci, rotundu s věží náboženská obec církve československé husitské, jíž patří dodnes. V domku u věže bylo zřízeno muzeum, v němž je místní expozice dodnes. 

Uvidíte zejména sbírky týnecké keramiky, retro předměty z doby socialismu, národopisné předměty. Zajímavé je jedno z pater, jímž se prochází nahoru na věž. Je temné, protože v něm sídlí netopýři a návštěvníci (pokud jsou netopýři "doma") procházejí v jejich blízkosti. 

Věž poskytuje rozhled na údolí Sázavy s Týncem. Město má převažující moderní výstavbu s několika paneláky. 

Milovníky motocyklů upozorňujeme, že na hradě se o místní, kdysi světově proslulé značce Jawa, nedozvíte nic. 

Muzeum je otevřeno v letní sezoně takto:

IV., V., IX. Pá - Ne 10 - 12, 13 - 17

VI. Út - Ne 10 - 12, 13 - 17

VII. - VIII. Út, St, Čt 10 - 12, 13 - 17, Pá, So 10 - 12, 13 - 19, Ne 10 - 12, 13 - 18

X. So - Ne 13 - 16

Základní vstupné činí 100 Kč (stav r. 2023)

Podle:

Historie - Hrad Týnec (hradtynec.cz), 25. 12. 2023

Bělohlávek, M. a kol. (1985): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV., Západní Čechy, Svoboda Praha, str. 364.