Kontaktní informace
muzeum@kctynec.cz
Slovo Týn má původ v 10.-12. století, kdy se jím označovala osada cráněná plotem nebo zdí. Ačkoli se Týnec nad Sázavou v písemných pramenech poprvé připomíná až r. 1318, je podle svého pojmenování určitě starší. Zdejší románská rotunda stojí na temeni návrší nad levým behem Sázavy nejspíše od 12. století. Když archeologové tady v l. 1969 - 74 dělali průzkum, zjistili, že u rotundy existoval sídelní objekt s kůlovou konstrukcí. Na jeho místě byl ve druhé polovině 12. století nebo na přelomu 12. - 13. století postaven kamenný románský palác. Není ale známo, kdo byl stavitelem. Dílo bylo na svou dobu monumentální a jistě velmi nákladné a dovolit si ho mohl jen představitel z vyšších nebo nejvyšších pater tehdejšího společenského žebříčku, možná sám panovník.
Historické zprávy o majitelích hradu Týnec se objevují právě r. 1318, kdy se uvádí Oldřich z Týnce, po něm hrad obývali Medkové z Valdeka. Pak se na hradě střídalo mnoho majitelů, jejichž jména patrně říkají mnohé odborníkům, nikoli laikům: Litvín z Klinštejna, Jindřich z Poměnic, Bernard z Baršova a r. 1607 Dorota Hodějovská z Harasova a na Konopišti. Její syn Adam Hodějovský z Hodějova sloužil při bitvě na Bílé hoře ve stavovském vojsku, a proto mu byl majetek zabaven. R. 1622 Týnec kupuje Albrecht z Valštejna, ale vzápětí ho r. 1623 prodává i s Konopištěm Pavlu Michnovi z Macínova. Poddaní ho nenáviděli. Když r. 1627 vypuklo proti Michnovi povstání, byl údajně mezi vůdci vzbouřenců také Adam Hodějovský. Když ale prý bylo povstání potlačeno, uprchl do ciziny a sloužil ve vojsku výmarského vévody Bernarda. Týnec pak zůstal naždy připojen ke Konopišti.
Od poloviny 17. století se o hrad nikdo nezajímal. Přestal být správním sídlem a chátral. R. 1654 ho navíc poškodil požár. Záznam z počátku 18. století říká, že tu byl obyvatelný jeden pokoj plus kuchyň, sklepy a stáje. Když r. 1765 ovdověla majitelka Marie Anna z Vrtby, nechala opravit přízemí jednoho křídla (tam je dnes muzeum) a nad ním vystavěla patro. V protilehlém křídle nechala postavit tzv. "úřední dům". Od r. 1791 byla v některých hradních objektech provozována manufaktura na výrobu týnecké kameniny. Po jejím zrušení r. 1866 sloužily hradní místnosti jako byty.
R. 1926 kupuje hrad František Xaver Jiřík (1867 - 1947), který byl v letech 1915 - 33 ředitelem Umělecko-průmyslového muzea v Praze. Ten chtěl hrad zrekonstruovat, ale kvůli finanční náročnosti od úmyslu upustil a jednotlivé budovy hradu rozprodal. Obytné domy koupili soukromníci, rotundu s věží náboženská obec církve československé husitské, jíž patří dodnes. V domku u věže bylo zřízeno muzeum, v němž je místní expozice dodnes.
Uvidíte zejména sbírky týnecké keramiky, retro předměty z doby socialismu, národopisné předměty. Zajímavé je jedno z pater, jímž se prochází nahoru na věž. Je temné, protože v něm sídlí netopýři a návštěvníci (pokud jsou netopýři "doma") procházejí v jejich blízkosti.
Věž poskytuje rozhled na údolí Sázavy s Týncem. Město má převažující moderní výstavbu s několika paneláky.
Milovníky motocyklů upozorňujeme, že na hradě se o místní, kdysi světově proslulé značce Jawa, nedozvíte nic.
Muzeum je otevřeno v letní sezoně takto:
IV., V., IX. Pá - Ne 10 - 12, 13 - 17
VI. Út - Ne 10 - 12, 13 - 17
VII. - VIII. Út, St, Čt 10 - 12, 13 - 17, Pá, So 10 - 12, 13 - 19, Ne 10 - 12, 13 - 18
X. So - Ne 13 - 16
Základní vstupné činí 100 Kč (stav r. 2023)
Podle:
Historie - Hrad Týnec (hradtynec.cz), 25. 12. 2023
Bělohlávek, M. a kol. (1985): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV., Západní Čechy, Svoboda Praha, str. 364.
Umístění
49°49'50.220"N, 14°35'34.028"E
Adresa
Nádvoří Adama Hodějovského 48Týnec nad Sázavou 257 41
- Katastrální území
- Týnec nad Sázavou
- Nadmořská výška
- 284 m.n.m.
- Kategorie chráněného území
- Přírodní památka Týnecká rotunda
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Týnec nad Sázavou.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Týnce nad Sázavou se dostanete autobusy z Prahy, stanice metra Budějovická (linka 339) nebo z Benešova (linka 752). Vystoupit můžete buď u železniční stanice nebo v zastávce u kulturního domu.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze u kulturního domu nebo před domem U Micků.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Bus musí nechat účastníky akce vystoupit a přijet na telefonické zavolání k domu U Micků nebo před kulturní dům.
Přístup pěšky
Okolo hradu vedou modrá a žlutá turistická značka. Při cestě od železnční stanice nejdříve přejděte řeku a pak se dejte do kopce doleva.
Příjezd na kole, parkování kol
Pod hradem vede dálková cyklotrasa 19 Posázavím a také č. 11 Praha - Wien.
Poznámky pro vozíčkáře
Expozce v muzeu obsahuje několik pater přístupných pouze po schodech, které vozíčkář nezvládne.
Rady a tipy
Doporučujeme jet řeku Sázavu na kánoi. Pokud nemáte vlastní, v Týnci ve středisku Bisport, existuje jedna z největších půjčoven v Česku.