Žižkovský vysílač

Žižkovský vysílač nebo též Žižkovská televizní věž je jednou z nejvýraznějších staveb Prahy. Její siluetu zachytíte ze všech vyhlídkových míst a ani se nelze divit, že vzbuzuje emoce. Je krásná nebo ošklivá? Ať si odpovíte jakkoli, dvě věci jí upřít nelze. Věž vykrývá přenosem signálu pro televizní a rozhlasové vysílání potřeby občanů Prahy a širokého okolí. Výjezd výtahem do vyhlídkové observatoře a kruhové panorama Prahy je fascinujícím zážitkem. Při zvlášť příznivých meteorologických podmínkách činí dohlednost až 100 km. 

Nyní podrobněji. 

Věž již na konci 70. let 20. století vyprojektoval ing. arch. Václav Aulický (nar. 1944). Statické výpočty prováděli Jiří Kozák a Alex Bém. 

Stavba si vyžádala mnohá ojedinělá řešení a dokonce několik patentů. Původně bylo počítáno se stavbou věže na Petříně, tomu se však ubránili památkáři v obavách narušení historických panoramat. Měli hlubokou pravdu. Na Žižkov se věž hodí lépe. V době počátků stavby byly Mahlerovy sady zpustlé, ale hned vedle byl židovský hřbitov. Když se hloubily základy až do 15 m, dělníci nacházeli staré židovské hroby. Není zřejmé, kolik nálezů nahlásili příslušným orgánům a kolik zatajili. 

Každopádně dnes leží železobetonová základová deska tvaru kruhu o průměru 30 metrů v hloubce 15 metrů. 

Václav Aulický zpracoval dvacet různých návrhů a podařilo se mu prosadit futuristickou variantu tří obrovských aerodynamicky stabilních ocelobetonových sloupů, která ruší panorama méně než jednolitý tubus. Zároveň musel pracovat se základním výpočtem šíření signálu pro Prahu. Vysílače musely být umístěny alespoň 200 m nad zemí. Stavba se na sklonku socialismu poměrně vlekla, vysílače byly zprovozněny r. 1991 a veřejnost mohla do prostor pro návštěvníky vstoupit poprvé v říjnu 1992. 

R. 2000 byly na rozhlednu umístěny sochy lezoucích miminek výtvarníka Davida Černého. Není znám hlubší smysl autorovy myšlenky, jisté je, že je naprosto originální. R. 2017 horolezci miminka sundali k opravě. Rozsah jejich poškození ale byl značný, proto byla vyrobena a osazena nově r. 2019. 

V noci bývá vysílač zajímavě nasvícen. 

Návštěvníci Prahy vyhledávají Žižkovskou televizní věž kvůli úchvatnému výhledu z proskleného prostoru ve výšce 93 metrů nad zemí. Podlaží je symbolicky rozčleněno na tři místnosti. V jedné můžete v houpacích bublinách poslouchat zvuky Prahy, ve druhé zase obdivovat výšky podobných věží ve světě a konečně všude kolem se můžete volně věnovat výhledu, který připomíná letecké snímky. Jedinou "chybou" je, že vysílač má pod sebou poměrně nezajímavou zástavbu, takže studiu centra je lépe se věnovat z vyhlídky na Prašné bráně nebo na Staroměstské mostecké věži. 

Je odtud ale úchvatný pohled na vrch Žižkov, na Petřín, na Hradčany, v dálce na jihozápadě uvidíte Brdy. A což teprve při daleké dohlednosti! Zcela určitě rozeznáte na severozápadě Říp, České středohoří a na severovýchodě Ještěd a Krkonoše. 

Ve výšce 66 metrů můžete navštívit Panoramatickou restauraci a kdo by snad neměl v Praze kde složit hlavu, může si ve výšce 77 metrů objednat dvoulůžkový pokoj. Příslušné vyhození z kopýtka přijde na 899 euro za jednu noc, pochopitelně se snídaní (stav r. 2020). 

V lidové mluvě se Žižkovskému vysílači říká mj. Biľakova jehla nebo Jakešův prst podle komunistických představitelů posledních let socialismu. Australský server Virtualtourist.com ji zařadil na druhou nejošklivější stavbu světa. Ani netušil, jakou věži učinil reklamu. Nejlépe bude, když to posoudí každý sám. 
  
Otevřeno denně 9 - 24. Základní vstupné činí 250 Kč (r. 2020). 

Podle:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Žižkovský_vysílač, 2. 6. 2020

https://www.towerpark.cz/, 2. 6. 2020