Starý olšanský židovský hřbitov

Přímo pod věží žižkovského vysílače zůstala z minulých dob částečně zachovaná významná památka - židovský hřbitov. Údaje o něm najdete v literatuře nebo na internetu pod různými názvy - Židovský hřbitov v Praze na Žižkově, Starý olšanský židovský hřbitov a podobně. Ať už je pojmenování jakékoli, dějiny tohoto pohřebiště jsou nebývale zajímavé a poněkud smutné. Dokládají mj. necitlivost a neúctu k zemřelým, ale i snahu o nápravu těchto vlastností. Proč?

Židovský hřbitov na Žižkově začal fungovat od r. 1680. Během krátké doby zde bylo pochováno tisíce zemřelých z morových epidemií (r. 1680 a pak 1713-14), z války v l. 1742-43 a při vypovězení Židů z Prahy v letech 1747-50. Dějiny zaznamenávají, že v roce 1787 přestal být používán Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově. Pohřbívání uvnitř center měst zakázal císař Josef II. Židé na Žižkov přesunuli pohřbívání všech svých zemřelých. Je zřejmé, že plocha pro pohřbívání musela být rozšířena, nejprve hned r. 1787 a pak r. 1855. Zákaz pohřbívání přišel od žižkovské obce r. 1884, ale poslední pohřeb se zde konal až r. 1890. Pak začal fungovat nový židovský hřbitov na Olšanech. Údaje o počtu lidí, kteří zde byli uloženi k poslednímu odpočinku se různí, ale nejčastěji uváděné číslo je 40 000. 

Musíme si přitom představit, že areál zaujímal zhruba rozlohu celého dnešního náměstí zvaného Mahlerovy sady. R. 1960 došlo k nevídanému činu - devastaci pohřebiště. Velká část obvodové zdi byla zbořena, náhrobky povaleny a na zhruba třech čtvrtinách plochy byl zřízen veřejný park pod dnešním názvem. Památkářům se podařilo zachovat jen část plochy s nejcennějšími náhrobky. 

Další morální i hmotnou katastrofu přinesla stavba žižkovského vysílače v l. 1985-92. Při hloubení základů sice byly některé nálezy zdokumentovány, ale nikdo nespočítá, kolik náhrobků i lidských ostatků skončilo mimo kontrolu archeologů na skládkách. Část ostatků byla převezena na nový židovský hřbitov. 

Hlavní záchrana hřbitova přišla až r. 1999 v podobě rekonstrukce. Od r. 2001 je možno zbytek původně rozlehlého areálu navštívit. Památku dnes spravuje pražská židovská obec. Je na ní neobyčejně velké množství nádherných náhrobních kamenů, pod nimiž spočívají významní rabíni, učenci, lékaři, podnikatelé, ale i obyčejní lidé. Zřejmě nejhodnotnější, v roce 1993 kompletně restaurovaný náhrobní kámen má vrchní pražský rabín Ezechiel Landau (1713 - 1793). Je tu dále pohřben např. člen rabínského kolegia Eleazar Fleckeles (1754-1826), lékař Jonas Jeiteles (1735-1806) a historik David Podiebrad (1803-1882). Dochovala se také původní budova hřbitovní studny s pamětní deskou z roku 1792.
   
Podle:

http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/stary-zidovsky-hrbitov-na-zizkove, 3. 2. 2020

https://www.pamatkovykatalog.cz/stary-zidovsky-hrbitov-14893096, 3. 2. 2020

https://cs.wikipedia.org/wiki/Židovský_hřbitov_v_Praze-Žižkově, 3. 2. 2020