Rybník Černý Nadýmač

Rybník Černý Nadýmač je přírodním společenstvem, jehož podstatu vytvořil člověk.

Na geologickém podkladu druhohorních jílovců a slínovců se vyvinuly nivní sedimenty, jinde v okolí jsou naváté písky. Nic výjimečného - takových míst je mezi Pardubicemi a Přeloučí spousta. 

Vládci nad zdejší krajinou Pernštejnové se už od 15. století zabývali myšlenkou, jak v krajině efektivně hospodařit a zakládali tu rybníky. Vznikla zde rozsáhlá soustava vodních ploch. Dokonce v jednu dobu už Pernštejnové neměli kde nový rybník založit. 

Rybníky pochopitelně potřebují vodu a tu do Pardubic a okolí přivádějí řeky Labe, Loučná a Chrudimka. Prvně jmenovaná zaujala pernštejnské plánovače, kteří navrhli a uskutečnili geniální vodní dílo - Opatovický kanál, který na jezu u Opatovic odbočoval z Labe, vedl krajinou "zkratkou" k Bohdanči a u Semína vracel vodu zpět do Labe. Vodou z Opatovického kanálu byly napájeny téměř všechny tehdejší pernštejnské rybníky. 

Někde ani Opatovický kanál nestačil. 

Pro napájení vodou rybníků Černý Nadýmač, Sopřečského rybníku a dalších, dnes již neexistujících, byla u dnešní obce Břehy vytvořena  z Opatovického kanálu odbočka, dnes zvaná Sopřečský kanál. 

Rybník Černý Nadýmač je tedy dílem člověka. Dokonce "dvojitým". Byl člověkem vybudován a jeho naplnění je zcela závislé na umělém přítoku. 

To ale pořád nevysvětluje, proč je Černý Nadýmač opravdu významnou přírodovědeckou lokalitou. 

Jednou z metod, jak se rybníky obhospodařují, je letnění. Rybník se během léta nechá částečně vypustit. Slunce se "opře" do obnaženého dna, kde se spustí přírodní regenerační procesy. 

U Černého Nadýmače při letnění r. 2012 přírodovědci vypozorovali výskyt některých zajímavých rostlin. Za unikátní jsou považovány desetitisíce jedinců puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), což je tráva, jednoletá bylina, silně ohrožený druh, chráněná nejen v ČR, ale i v Evropě. 

Kromě ní v rybníce roste lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum), hvězdoš bahenní (někdy uváděn jako hvězdoš jarní) (Callitriche palustris), blatěnka vodní (Limosella aquatica), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), sítina žabí (Juncus bufonius), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), tisíce kusů bahničky vejčité, rozsáhlé porosty kamyšníku a další rostliny typické pro vodní prostředí a zvlášť pro obnažená dna. 

Je tedy už zřejmé, že Černý Nadýmač, ačkoli je umělého původu, stal se jedinečnou přírodní pokladnicí, kterou člověk letněním rybníku "udržuje" při životě. 

K ochraně ještě musíme připočítat porosty mokřadních olšin pod hrází a na okrajích rybníku a také vlhké doubravy, lemující rybník zejména od severu a východu. Zde lidé často duby odstranili a vysázeli borovici lesní nebo vejmutovku, ale bylinné patro zůstalo zachováno. 

Přes hráz rybníka vede dobře schůdná cesta, na levém břehu doporučujeme k prohlédnutí stavidlo a přilehlý úsek přívodního Sopřečského kanálu. 

Podle:

https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=14282, 22. 7. 2020

Informační tabule naučné stezky u rybníka, květen 2020.