Zámek Kostelec nad Orlicí

Zámek Kostelec nad Orlicí je velmi příjemným šlechtickým sídlem, které si v empírovém slohu nechal v l. 1829-33 postavit hrabě Josef Kinský podle plánů vídeňského architekta Heinricha Kocha na západním okraji města. Zámek stojí v rovinatém terénu, ale blízko něj se terén mění na prudký svah ve směru do údolí Divoké Orlice. Stavbě se také často říká Nový zámek, aby se odlišila od „starého“ barokního zámku. Ten byl po dokončení nového sídla změněn na úřadovny a byl rovněž v majetku Kinských. 

Nový zámek někdy bývá srovnáván s letohrádkem Kinských v Praze pod Strahovem, který rovněž pro rodinu vyprojektoval Heinrich Koch a který byl postaven krátce před stavbou v Kostelci. 

Ve srovnání s pražským letohrádkem je kostelecký zámek mnohem honosnější a více reprezentativní. A nesmíme zapomenout, že Kinští měli budovu na levém břehu Vltavy "jen" jako letní sídlo, "hlavní" palác vlastnili na Staroměstském náměstí.  

Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je jednopatrová stavba na půdorysu tvaru obdélníku se suterénem a zvýšeným přízemím. Přední a zadní průčelí je charakteristické jedenácti okenními osami, na bočních stranách je jich pět. Středový rizalit má předsunutý portik, jehož sloupy dosahují až do úrovně prvního poschodí. Na opačné – zahradní straně – dosahují téměř výšky budovy. 

Uvnitř si nechali Kinští naprojektovat reprezentační prostory, především rozlehlý sál ve zvýšeném přízemí a také mj. knihovnu. V prvním poschodí měli obytné místnosti. Kapli, původně umístěnou v poschodí, posléze přestěhovali do klenuté místnosti v suterénu. 

Honosnost sídla podtrhuje rozlehlý park, který na jihu u Divoké Orlice za železnicí volně přechází v přírodní krajinu, na východě ostře hraničí s městem, na severu jej ohraničuje silnice. 

R. 1847 byl u zámku postaveny hospodářské budovy.

Rod majitelů zámku projevoval vždy smysl pro lidské osudy, což například prokázal roku 1892 Bedřich Kinský, který poskytl finance pro studium na českém lesnickém učilišti v Písku mladému Karlu Morávkovi, který zůstal svému povolání věrný po celý život a příkladně proměňoval lesní krajinu severně od Brna. 

Po r. 1948 byl zámek Kinským zabaven a budovy od r. 1952 začaly užívat různé zemědělské instituce, například inseminační stanice nebo Výzkumný ústav pro chov prasat. Až r. 1979 opuštěný a chátrající zámek přebírají památkáři a provádějí v něm základní záchranné práce.

Pak se uvažovalo o otevření zámku pro veřejnost, ta se ale uskutečnila až po r. 1992, kdy byl majetek navrácen ve značně zdevastovaném stavu zpět do rukou rodiny Kinských. Rodina nechala provést v l. 1996-2008 náročnou rekonstrukci, obnovila vnitřní reprezentační prostory i nábytek. Prohlídkový okruh Život v biedermeieru byl otevřen r. 2012. Základní vstupné na něj činí 130 Kč a je otevřen od dubna do října. 

R. 2010 byla část přízemí pronajata městu, které zde provozuje stálou muzejní expozici. Její část je věnována kosteleckému rodákovi, akademickému sochaři  a medailérovi Zdeňku Kolářskému. 

V části zámku funguje Galerie Kinský. Základní vstupné do ní činí 180 Kč. 

Návštěva zámku je pro laiky i znalce příjemnou procházkou dějinami rodu i města. Snahou rodiny je ze zámku učinit kulturní středisko pro město a okolí. 

Podle:

Šimek, T. a kol. (1989): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy, Svoboda Praha, s. 214 

http://www.zamekkostelecno.cz/zamek/o-zamku, 14. 8. 2020