Devět křížů

Skutečná událost nebo legenda? Nikdo neví, proč při dálnici D1 stojí smutný památník.


Devět křížů je označení pro místo, u něhož se mimoúrovňově míjí dálnice D1 se "starou" silnicí, dnes označenou číslem 602 mezi Brnem a Velkou Bíteší. Motoristé znají pod tímto jménem zejména oboustrannnou dálniční odpočívku s benzinovou čerpací stanicí a také exit 168. Devět křížů ale má být spojeno s pochmurnou událostí ze 16. století, ovšem co se tu doopravdy stalo, zůstává nadále skryto závojem tajemství. Při silnici 602  opravdu devět mohutných křížů stojí. Devět křížů = devět vyhaslých životů? A co je pravdy na pověsti, která vypráví o svatbě a vraždě jejich účastníků?

Dodnes se tu zachoval zvyk, že k prostřednímu kříži občas někteří lidé položí květiny. O tomto zvyku uctít "umrlčí svatbu" píše už Vladimír Sís v Národních listech r. 1940. 

Podle pověsti tudy měl putovat po obchodní stezce v zimním počasí, kdy mrzlo a chumelilo, jistý Veleslav, mladý syn bohatého kupce. Na cestě ho nemocného a vyčerpaného našel místní sedlák a vzal ho domů vykurýrovat. Starala se o něj sedlákova dcera Johanka. Pacient a ošetřovatelka se do sebe zamilovali a chtěli se vzít, čemuž ale otec sedlák nepřál. Veleslav, aby budoucího tchána přesvědčil o svých kvalitách, se po vyléčení nechal naverbovat do vojska proti Turkům. Před odchodem věnoval Johance tajně sto dukátů a domluvil se s ní, že je může použít na věno s jiným mužem, pokud se do tří let nevrátí. 

O Johanku byl mezi okolními chlapci velký zájem, ale ona jejich milostné návrhy odmítala. Ale za tři roky a jeden týden po Veleslavově odchodu už jí rodiče vystrojili svatbu s jistým Jaromírem. Věno měla od Veleslava....

Veleslav vojnu přežil, dokonce se z něho stal poddůstojník. Vrací se v předvečer svatby, ale nic o ní neví. V hostinci v Domašově se dozvěděl, že se jeho milá nazítří vdává. Spolu s místním myslivcem, který také kdysi Johanku chtěl, sestavili plán pomsty. 

Zklamaní a zhrzení muži si u cesty počíhali na svatební vůz, který se vracel z kostela ve Velké Bíteši. Myslivec zastřelil novomanžele, Veleslav rodiče nevěsty a kočího. Když Veleslav viděl, jak nevěsta podklesla, ihned vyrazil za ní a slyšel jí, že mu odpouští. Pak zemřela, ale myslivec dál jako šílený vystřelil další rány a zabil další dvě přísedící dívky. To rozzuřilo Veleslava, který myslivce zabil, ale ze strachu nakonec spáchal sebevraždu, kdy obrátil zbraň proti sobě. Na cestě zůstalo devět mrtvých, jimž pak benediktini z Rajhradu postavili příslušný počet dřevěných křížů a posvětili je. Pokud některý ztrouchnivěl, nahradili ho novým. 

Místní pověst se vypráví v mnoha variantách, dle některých chtěl Veleslav nevěstu unést, nikoli zastřeli a také se někdy nejedná o syna kupce, ale o koňského handlíře.  Dodnes se neví, zda drsné vyprávění má pravdivé jádro. Novodobé verze tvrdí, že mrtvá nevěsta se zjevuje řidičům na D1 a způsobuje smrtelné dopravní nehody. Prý má spadeno na kohokoli, kdo má cokoli společného se svatebním obřadem. 

Jenže místní prameny o jakékoli podobné události neuvádějí vůbec nic. Jen tištěná brožurka v bítešském muzeu z r. 1801 uvádí pověst "starou 261 let". Takže bychom mohli pátrat po událostech, které se staly kolem r. 1540, jenže povinné vedení matrik nařidil tridentský koncil až r. 1563 a nejstarší kniha bítešského hrdelního soudu je z r. 1556 a v ní žádný záznam o události není. 

Nevíme ani, kdy přesně byly postaveny první kříže, protože nejstarší zmínka o nich je až z r. 1838. 

Odborníci na zbraně navíc nejsou přesvědčeni o tom, že s puškami, které se r. 1540 používali a nabíjely se zpředu, byl bylo možné tak rychle postřílet devět lidí. A konečně ještě jedna skutečnost - místem vraždy (pokud se vůbec nějaká udála) zcela určitě není dnešní místo s kříži, protože stará kupecká stezka vedla jinudy. 

O pověsti se odborníci dosud přou a nejvíc jí věří místní lidé z obce Lesní Hluboké, kteří si myslí, že nějaký reálný základ má. 

Pravdou je, že historicky doložen je výslech Martina Roháče, vůdce loupežnické bandy, která měla na svědomí 59 vražd a ktereou tvořili vysloužilci z boje proti Turkům. Příběh se stal r. 1571 a mohl být předlohou pro vznik pověsti. 

Podobný příběh zpracovala v povídce Krvavá svatba Božena Němcová. Jde o bitku soků, kteří se ucházeli o tutéž nevěstu. Vztahuje se k hradu Vízmburku v Podkrkonoší. 

Podle:

Devět křížů | Kult, 19. 7. 2022

Devět křížů – Wikipedie (wikipedia.org), 21. 11. 2022



Umístění

GPS souřadnice

49°16'4.494"N, 16°17'46.038"E

Adresa

Lesní Hluboké 664 83

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Lesní Hluboké
Nadmořská výška
509 m.n.m.

Přístup

Příjezd vlakem

Železniční stanice jsou od Devíti křížů poměrně daleko. Pokud byste se sem přece jen vydali na pěší výlet, pak jeďte do žst Vlkov u Tišnova na trati Brno - Žďár nad Sázavou nebo do Zastávky u Brna na trati Brno - Třebíč. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

U Devíti křížů zastavují některé autobusy na lince Brno - Velká Bíteš. Zastávka se jmenuje Lesní Hluboké, motel 9 křížů. 

Příjezd osobním autem, parkování

U křížů lze parkovat bez problémů. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

U křížů lze parkovat bez problémů. 

Přístup pěšky

Návrh na výlet: z Vlkova u Tišnova, žst. postupně po silnici, po zelené, modré a žluté značce, celkem 17 km, nebo ze Zastávky, žst. po červené a žluté značce 16 km. 

Příjezd na kole, parkování kol

Na kole se k Devíti křížům dostanete po silnici 602.

Poznámky pro vozíčkáře

Po vystoupení z auta si lokalitu můžete dobře prohlédnout. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu