Devět křížů

Devět křížů je označení pro místo, u něhož se mimoúrovňově míjí dálnice D1 se "starou" silnicí, dnes označenou číslem 602 mezi Brnem a Velkou Bíteší. Motoristé znají pod tímto jménem zejména oboustrannnou dálniční odpočívku s benzinovou čerpací stanicí a také exit 168. Devět křížů ale má být spojeno s pochmurnou událostí ze 16. století, ovšem co se tu doopravdy stalo, zůstává nadále skryto závojem tajemství. Při silnici 602  opravdu devět mohutných křížů stojí. Devět křížů = devět vyhaslých životů? A co je pravdy na pověsti, která vypráví o svatbě a vraždě jejich účastníků?

Dodnes se tu zachoval zvyk, že k prostřednímu kříži občas někteří lidé položí květiny. O tomto zvyku uctít "umrlčí svatbu" píše už Vladimír Sís v Národních listech r. 1940. 

Podle pověsti tudy měl putovat po obchodní stezce v zimním počasí, kdy mrzlo a chumelilo, jistý Veleslav, mladý syn bohatého kupce. Na cestě ho nemocného a vyčerpaného našel místní sedlák a vzal ho domů vykurýrovat. Starala se o něj sedlákova dcera Johanka. Pacient a ošetřovatelka se do sebe zamilovali a chtěli se vzít, čemuž ale otec sedlák nepřál. Veleslav, aby budoucího tchána přesvědčil o svých kvalitách, se po vyléčení nechal naverbovat do vojska proti Turkům. Před odchodem věnoval Johance tajně sto dukátů a domluvil se s ní, že je může použít na věno s jiným mužem, pokud se do tří let nevrátí. 

O Johanku byl mezi okolními chlapci velký zájem, ale ona jejich milostné návrhy odmítala. Ale za tři roky a jeden týden po Veleslavově odchodu už jí rodiče vystrojili svatbu s jistým Jaromírem. Věno měla od Veleslava....

Veleslav vojnu přežil, dokonce se z něho stal poddůstojník. Vrací se v předvečer svatby, ale nic o ní neví. V hostinci v Domašově se dozvěděl, že se jeho milá nazítří vdává. Spolu s místním myslivcem, který také kdysi Johanku chtěl, sestavili plán pomsty. 

Zklamaní a zhrzení muži si u cesty počíhali na svatební vůz, který se vracel z kostela ve Velké Bíteši. Myslivec zastřelil novomanžele, Veleslav rodiče nevěsty a kočího. Když Veleslav viděl, jak nevěsta podklesla, ihned vyrazil za ní a slyšel jí, že mu odpouští. Pak zemřela, ale myslivec dál jako šílený vystřelil další rány a zabil další dvě přísedící dívky. To rozzuřilo Veleslava, který myslivce zabil, ale ze strachu nakonec spáchal sebevraždu, kdy obrátil zbraň proti sobě. Na cestě zůstalo devět mrtvých, jimž pak benediktini z Rajhradu postavili příslušný počet dřevěných křížů a posvětili je. Pokud některý ztrouchnivěl, nahradili ho novým. 

Místní pověst se vypráví v mnoha variantách, dle některých chtěl Veleslav nevěstu unést, nikoli zastřeli a také se někdy nejedná o syna kupce, ale o koňského handlíře.  Dodnes se neví, zda drsné vyprávění má pravdivé jádro. Novodobé verze tvrdí, že mrtvá nevěsta se zjevuje řidičům na D1 a způsobuje smrtelné dopravní nehody. Prý má spadeno na kohokoli, kdo má cokoli společného se svatebním obřadem. 

Jenže místní prameny o jakékoli podobné události neuvádějí vůbec nic. Jen tištěná brožurka v bítešském muzeu z r. 1801 uvádí pověst "starou 261 let". Takže bychom mohli pátrat po událostech, které se staly kolem r. 1540, jenže povinné vedení matrik nařidil tridentský koncil až r. 1563 a nejstarší kniha bítešského hrdelního soudu je z r. 1556 a v ní žádný záznam o události není. 

Nevíme ani, kdy přesně byly postaveny první kříže, protože nejstarší zmínka o nich je až z r. 1838. 

Odborníci na zbraně navíc nejsou přesvědčeni o tom, že s puškami, které se r. 1540 používali a nabíjely se zpředu, byl bylo možné tak rychle postřílet devět lidí. A konečně ještě jedna skutečnost - místem vraždy (pokud se vůbec nějaká udála) zcela určitě není dnešní místo s kříži, protože stará kupecká stezka vedla jinudy. 

O pověsti se odborníci dosud přou a nejvíc jí věří místní lidé z obce Lesní Hluboké, kteří si myslí, že nějaký reálný základ má. 

Pravdou je, že historicky doložen je výslech Martina Roháče, vůdce loupežnické bandy, která měla na svědomí 59 vražd a ktereou tvořili vysloužilci z boje proti Turkům. Příběh se stal r. 1571 a mohl být předlohou pro vznik pověsti. 

Podobný příběh zpracovala v povídce Krvavá svatba Božena Němcová. Jde o bitku soků, kteří se ucházeli o tutéž nevěstu. Vztahuje se k hradu Vízmburku v Podkrkonoší. 

Podle:

Devět křížů | Kult, 19. 7. 2022

Devět křížů – Wikipedie (wikipedia.org), 21. 11. 2022