Zámek Rosice

Rosice jsou v odborné a laické veřejnosti známy jako středisko těžby černého uhlí (Rosicko-oslavanský revír), která skončila v 90. letech 20. století. Doly se nacházely především na území Zastávky a Zbýšova a jsou podepsány pod průmyslovým rozvojem Brna a okolí v době přibližně 100 let.

O rosickém zámku ví veřejnost podstatně méně, ale díky zpřístupnění pro prohlídky se dostává do povědomí turistů.

V Rosicích stával nejdříve hrad, jehož vznik se předpokládá ve 13. století. Podle sídla se uvádějí r. 1259 bratři Bohuš a Hartman z Rosic, kteří v erbu používali symbol beraních rohů. Od r. 1319 hrad patřil Hechtům z Rosic. Příslušník tohoto rodu Jošt z Rosic stál v husitských válkách na straně Zikmunda proti revolučnímu hnutí. Byl nejdříve sudím práva brněnského a potom zemským podkomořím.

Hrad se r. 1437 uvádí jako pobořený, je tedy téměř jisté, že jeho zkáza je dílem husitů. Hechtové hrad obnovili, ale r. 1450 vymírají. Panství získává před r. 1482 Hynek z Kukvic, který obnovu dokončuje. R. 1522 Kateřina z Kukvic hrad prodává Bohunce z Pernštejna. R. 1562 kupuje rosické panství Jan starší ze Žerotína.

Jan starší ze Žerotína počínajíc r. 1570 nechal vybudovat v místě někdejšího hradu renesanční zámek. Gotické zdivo ale někde včlenil do nové stavby. Zámek pojal jako dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím, do něhož na severní a západní straně vedly otevřené arkády. Jejich jednotlivé oblouky v přízemí nesly toskánské sloupy, v patrech jónské a korintské. Soupy jsou v detailech zdobeny figurálními a rostlinnými motivy. Uvnitř zámku majitel disponoval rozlehlými sály. Jan starší ze Žerotína umírá r. 1583 a zámek dědí jeho syn Karel, který se ale stal zletilým až r. 1588 a tehdy přebírá majetek.

Karel starší ze Žerotína na zámku vybudoval rozsáhlou knihovnu a ovlivňoval odtud chod předbělohorských moravských dějin. Právě zde se r. 1611 sešli příslušníci moravské šlechty a dohodli se, že půjdou proti císaři Rudolfu II. a ve prospěch Matyáše. Karel dokončil přestavbu gotické stavby na renesanční sídlo. 

Po bitvě na Bílé hoře Karel starší poskytl na zámku úkryt mnoha bratrským kněžím. Měl štěstí, že zámek mu nebyl konfiskován, ale že se mu ho r. 1628 podařilo prodat – přímo jeho švagrovi Albrechtovi z Valdštejna, který jej ale obratem předává dvorskému kancléři Janovi z Wanderberka. Rod Wanderbergů v zámku provedl především barokní úpravy interiérů. Jedním z dalších mnoha majitelů byl od r. 1684 Jiří Ruprecht Haušperský z Fanalu. 

Haupšperští zámek částečně zbarokizovali, ale vnější vzhled v podstatě zachovali. Později provedli významnou stavbu kaple. Hradby, příkop a valy s padacími mosty a s branami byly odstraněny. Poslední člen rodu Jan Nepomuk Haupšperský umírá r. 1791 mj. zanechal na zámku velkou knihovnu. Od roku 1844 zámek vlastnila bankéřská rodina Sinů, kteří nechali hmotu zámku sjednotit novými fasádami ve strohém pozdně klasicistním stylu. Posledním soukromým vlastníkem byl Mořic Deforest-Bischofsheim. R. 1925 je zámek zestátněn.

V dobách socialismu byla stavba majetkem místního národního výboru, ale sídlily v něm různé instituce, např. mateřská škola, zvláštní škola, stanice VB (socialistická policie), Vojenská správa, katastrální úřad. V této době byla krása zámku značně znehodnocována. Dnes je stavba vlastnictvím města Rosice. Památková obnova probíhá od r. 1989.  

V 60. letech 20. století byl pod zámeckou zahradou vybudován rozsáhlý protiatomový kryt pro velitelství Civilní obrany. 

Pro odborníky i laiky je zámek v Rosicích mimořádně hodnotnou stavbou, na které lze sledovat hned několik stavebních epoch od gotiky po klasicismus. Nejcennější je arkádový dvůr, kaple, překrásné štuky i některé interiéry a součaně i vazby na rody, které zámek měly ve vlastnictví. Z doby renesance se zachovaly zbytky sgrafitové omítky, která byla zrestaurována na nádvoří hlavní budovy. Kamenné renesanční sloupy jsou zachovány v severním křídle. Jsou zachovány i další prvky, např. ostění vstupů, oken aj. Baroko se připomíná krbem v prvním poschodí a štuky na stropech ve třech místnostech. Klasicismus se dále mj. připomíná malbou a zábradlím v kapli. Romantismus reprezentuje např. schodiště v severním křídle.

Zámek má od r. 2023 dva prohlídkové okruhy Hausperský a Žerotínský. Speciálním okruhem ke kryt civilní obrany. Na zámku je také stálá výstava hraček. 

Otevírací doba:

 IV. a X.: So, Ne: 9 - 16 liché hodiny Hausperský okruh, sudé hodiny Žerotínský okruh, do 15 hodin vstupy do krytu CO, do 16 hodin vstupy na výstavu hraček

V.-IX.: denně 9 - 16 liché hodiny Hausperský okruh, sudé hodiny Žerotínský okruh, do 15 hodin vstupy do krytu CO, do 16 hodin vstupy na výstavu hraček

Základní vstupné: jeden okruh 150 Kč, kryt CO 90 Kč, výstava hraček 70 Kč. 

U zámku se rozprostírá rozsáhlý park a zahrada. 

Podle: 

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Svoboda Praha, s. 204

Z historie - Zámek Rosice (zamek-rosice.cz), 18. 6. 2023

zámek - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 18. 6. 2023