Tvrz Žumberk

Tvrz Žumberk patří polohou a pojetím expozic k nejzajímavějším památkovým objektům jižních Čech.

Ves Žumerk byla založena asi v polovině 13. století. První osídlenci ji pojmenovali podle polohy na sluncem zalitém návrší Sonnberg, první písemnou zmínku o vsi známe z r. 1278. Tehdy Jindřich z Rožmberka potvrzuje klášteru ve Vyšším Brodě vlastnictví vsi. Totéž pak r. 1380 učinili bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan. V letech 1383 – 1412 se uvádí jako svědek při rožmberských jednáních Pavlík ze Žumberka, který tedy nebyl poddaným, ale svobodným pánem. Pavlíkův vnuk Ludvík odkázal tvrz Stachovi a Jiříkovi z Rajbolce.

Nelze s jistotou uvést, kdy se potom Žumberk stal majetkem Rožmberků. Jisté ale je, že potom po vystřídání několika majitelů tvrz, pivovar, dvůr a ves Žumberk získává r. 1602 znovu pro svůj rod Petr Vok z Rožmberka.

Ale ne nadlouho. R. 1610 ves i tvrz Petr Vok prodává Theobaldu a Janu Hockům (Theobald byl synovec, Jan strýc). Prodej byl velmi velkorysý, ve skutečnosti se jednalo o dar. Theobald, nově povýšen do šlechtického stavu, pracoval u Petra Voka jako německý sekretář. Znal ho tedy důvěrně a nepochybně měl také přehled o stycích Petra Voka s německými protestanty a protihabsburskou opozicí. Theobald pravděpodobně žumberskou tvrz přestavěl a do hradebního obvodu vsi začlenil kostel a hřbitov.

V držení majetku měli Theobald a Jan spory. Vzájemně se žalovali až byli r. 1617 oba zatčeni, odsouzeni k smrti a konfiskaci majetku. Po vypuknutí českého stavovského povstání ale byl proces zastaven a oba Hockové byli propuštěni z vězení. Theobald zemřel r. 1625, Jan se odstěhoval do Jindřichova Hradce, kde zemřel až r. 1648.

Mezitím se r. 1618 stal majitelem Žumberka Petr ze Švamberka. To se stalo tvrzi a vsi osudným. Pro účast na povstání v l. 1618 - 1620 na straně českých stavů císař Ferdinand II. obdaroval tvrzí jednoho z hlavních tvůrců vítězství na Bílé hoře. Novým majitelem se stává Karel Bonaventura Buquoy. Získal také mj. hrad Nové Hrady. 

Buquoyové na tvrzi nesídlili, Žumberk ztrácí svoji původní funkci a stává se domovem panských úředníků a místem uskutečňování hospodářských potřeb majitelů. Roku 1817 dokonce Buquoyové tvrz prodávají čtyřem poddaným. Pod jejich správou, když si předtím tvrz rozdělili, Žumberk chátral. Část opevnění nepotřebovali, takže ho zbourali a na jeho místě nechali postavit chalupy. Chátrání trvalo až do roku 1969, kdy ačala rozsáhlá rekonstrukce. Pro veřejnost byl Žumberk otevřen r. 1974. V této době byl mj. obnoven jižní úsek hradeb. V 90. letech 20. století opravy pokračovaly. Mimo jiné byly rekonstruovány všechny bašty (je jich pět) a obnovena vodní nádrž. 

Je to čtyřkřídlý objekt s nádvořím, hezkými pavlačemi na dvou nádvorních stranách a válcovými baštami. Na nádvoří se nachází kašna. Do tvrze se dnes vchází od severu, kde roku 1817 byla zbourána vstupní věž. Pro současného návštěvníka je nejpozoruhodnějším vnějším prvkem zachovalost objektu a překrásná sgrafita na nádvoří. Průjezd a přízemní místnosti jsou klenuté, v prvním patře jsou trámové stropy. 

Od r. 2022 majitel tvrze - Jihočeské muzeum - poté, kdy uvnitř byla hlavně tradiční (a návštěvníky vyhledávaná) instalace malovaného nábytku - od původní koncepce upustil a v interiérech zřídil expozice Historie tvrze, Skleněný poklad a Osobnosti Novohradska s důrazem na řemesla oblasti Novohradských hor. 

Otevírací doba:

IV. - X. So, Ne 9 - 17, V.-IX. Út - Ne 9 - 17.

Základní vstupné činí 90 Kč (r. 2022). 

Podle: 

Tvrz Žumberk u Nových Hradů - Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích (muzeumcb.cz), 21. 1. 2023

Fiala, Z., Hosák, L. a kol. (1986): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Čechy, Svoboda Praha, s. 225.