Františkovy Lázně

Františkovy Lázně jsou jedním ze tří vrcholů pomyslného lázeňského trojúhelníku na západě Čech, další dva vrcholy tvoří Mariánské Lázně a Karlovy Vary.

Na území města v centru i v blízcích lesoparcích vyvěrá neobvykle velké množství minerálních pramenů. Střed Františkových Lázní vyniká velmi pohlednou zástavbou téměř jednotného architektonického stylu. 

Město leží v Chebské pánvi - geologicky v místě křížení hlubinných zlomů, které ohraničují významné jednotky Českého masivu. Kromě vývěrů pramenů se přítomnost zlomů projevuje občasným zemětřesením, existencí dvou nejmladších sopek na českém území (Komorní hůrka a Železná hůrka) a vývěry suchého oxidu uhličitého (SOOS).

Vysvětlíme geologický původ pramenů.

Uvnitř Chebské pánve se vyskytuje místní pánev miniaturních rozměrů, která je ohraničena zlomy a vyplněna neogenními (mladotřetihorními) jílovitými písky s příměsí pyritu o celkové mocnosti asi 75 m. Nad nimi leží asi 10 m mocné slojové souvrství s jíly a hnědým uhlím a nad nimi ještě místně asi 5 m mocná vrstva sirno-železité slatiny, která se na území města na malé ploše těží a využívá k balneologickým účelům. 

Minerální vody se akumulují v neogenních vrstvách. K nim ještě přístupuje hlubinnou drahou na styku smrčinské žuly a chebských fylitů velké množství oxidu uhličitého. Jedná se o zbytek sopečné činnosti na Komorní hůrce. 

Prameny sice mají mírně odlišná složení, ale hlavním jmenovatelem je vysoká mineralizace Glauberovou solí, což je vodnatý síran sodný (Na₂SO4 .10 H₂O). Tento typ mineralizace patří  k neobvyklým, pramen Glauber IV má nejvyšší mineralizaci tohoto typu na světě.  

Z historie máme první písemnou zmínku o využívání pramenů z r. 1406, v 17. století se začal používat Františkův pramen (který se ale tehdy ještě takto nejmenoval), obchodování s léčivou vodou převzalo r. 1670 na základě císařského dekretu město Cheb. První lázeňská budova byla postavena ve dnešním středu města r. 1713, za oficiální otevření lázní se považuje rok 1793. 

Největší zásluhy o založení má chebský lékař Bernhard Vinzenz Adler (1753 - 1809), název Kaiser Franzesbad ale město dostalo podle tehdejšího císaře Františka I. (1768 - 1835). Adler se stal prvním lázeňským doktorem, prameny prozkoumal, popsal a nechal podchytit. Jeho následovník, dr. Pӧschmann začal k léčebným účelům využíval i místní slatinu. 

Lázně se hned brzy po svém založení staly vyhledávaným střediskem pro léčení nemocí a současně společenským centrem. Pobývali tu Johann Wolfgang Goethe, Ludwig van Beethoven, Johann Strauss, kníže Blücher, kancléř Klemens Metternich, spisovatelka Božena Němcová, císař Ferdinad I. a další osobnosti. 

V 19. století byly postupně objeveny další prameny - Solný, Studený, Luční, Štěpánka, Natálie. Po I. světové válce i jejich vydatnost přestala stačit nárůstu hostů. Proto roku 1919 bylo rozhodnuto další prameny navrtat. Odborníci předpokládali hloubku vrtů 300 - 400 metrů, ale stačilo mnohem méně. Takto byly objeveny vody Glauber I.-IV., Kostelní a Adler. 

Za II. světové války byly v lázeňských budovách umístěny vojenské nemocnice. V dobách socialismu sice lázně fungovaly, ale zvláštní rozvoj nezaznamenaly. Až po roce 1992 se vracejí opět do dob své dřívější slávy, a pak ještě více od r. 2021, kdy se staly součástí světového kulturního dědictví zapsaného na listině UNESCO. 

Dnes se v lázních využívají tyto hlavní léčebné postupy: 1) pitné kúry, uhličité koupele a inhalace přírodních vod, 2) zábaly a koupele v sirno-železité slatině 3) plynové koupele a plynové injekce přírodního oxidu uhličitého čerpaného ze samostatného suchého vývěru i separovaného z vody. Léčí se jimi gynekologická onemocnění, nemoci oběhového a pohybového aparátu a poruch látkové výměny.

Architektura lázní sice není slohově jednotná, jsou v ní prvky historismu, novorenesance, empíru i dalších stylů, ale výtvarně tvoří s městskými parky a lesy mimořádně působivý celek. 

Podrobněji píšeme o Františkových Lázních pod následujícími hesly (hesla bez linku máme zatím jen rozepsaná):

Císařské lázně

Divadlo Boženy Němcové

Domy ve Františkových Lázních na Národní třídě

Dvorana Glauberových pramenů

Hotel Imperial

Hotel Pawlik a Aquaforum

Hotel Revelton a Muzeum Fata Morgana

Kolonáda Solného a Lučního pramene a pramen Adler

Komorní hůrka 

Kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel sv. Olgy

Městské sady

Meteorologický sloup

Náměstí Míru

Nový pramen

Pamětní deska Johanna Strausse

Pomník Františka I.

Pomník Johanna Wolfganga Goetha

Pramen Glauber II

Pramen Marian

Pramen Palliardi

Pramen Štěpánka

Prameny Železnatý a Cartellieri

Ptačí rybník

Rašelinová drážka

Rybník Amerika

Sady Solného a Lučního pramene

Sluneční pramen

SOOS

Podle:

Janoška, M. (2011): Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,  Academia Praha, s. 96