Scandola

Severozápadně od Porta, střediska turistického ruchu na západním pobřeží Korsiky, vybíhá do moře poměrně velký poloostrov Scandola.  

Poloostrov a četná skaliska spolu s jedním přilehlým ostrovem jsou tvořena vyvřelou horninou ryolitem. Jak známo, vyvřelé horniny se dělí v zásadě na hlubinné a výlevné, ryolit je hornina výlevná. Také se dělí (velmi zjednodušeně) podle obsahu SiO₂ na kyselé a zásadité, ryolit obsahuje oxidu křemičitého hodně, je tudíž horninou kyselou. 

Geologové považují ryolit za horninu podobnou žule. Rozdíl mezi nimi je v tom, že žula tuhne v hloubce (nestihne vytéct na povrch), ryolit se vylévá jako husté magma z jícnu sopky, ale jinak jsou tyto horniny velmi podobné. Žula je složením křemen + živec + slída, ryolit má složení hlavně křemen + živec, slída je v něm v menšině. Ale pro jednoduchost se ryolit považuje za ekvivalent žuly. Tvoří krátké lávové proudy nebo kupy. 

Jednu takovou obrovskou kupu vytvořila dávná sopka na západě Korsiky a postarala se naší generaci o nevšední podívanou. Zvětralý ryolit totiž nabývá červenavých odstínů, takže skály na Scandole mají neobyčejnou barvu, která vynikne zvláště při západu slunce. Když hustá láva tuhla, vznikaly různé skalní tvary podněcující fantazii. 

Část skal mechanicky zvětrala, takže na svazích Scandoly jsou patrny erozní rýhy, skalní okna, pseudokrasové jeskyně, části skal jsou zřícené v moři nebo z něj trčí jako erozní zbytky. Ostrov Gargalo s janovskou věží je oddělen od poloostrova úzkým průlivem a také se počítá do chráněného území. Je současně nejzápadnějším místem Korsiky.

V některých místech láva ztuhla do tvarů pětibokých a šestibokých sloupů, často postavených vodorovně. Zatím jsme v redakci nikde nenašli údaj, proč tomu tak je. Vysvětlením může být místní obsah čediče v lávě jako je tomu v ČR například na Panské skále u Kamenického Šenova nebo na Zlatém vrchu. Oba kopce v ČR jsou ale celé čedičové. Možná, že ryolitovou hmotou se prodrala čedičová láva pozdějšího data. Příklady tohoto jevu známe například z ostrova Madeira. Až údaj dopátráme, rádi přidáme vysvětlení, zatím se sloupy na Scandole můžete kochat na jednom ze snímků ve fotogalerii. 

Červené odstíny skal se fantasticky doplňují s tyrkysovou barvou moře. 

Na skalách vzhledem k chudému horninovému podkladu se vyvinuly jen kamenité půdy, které jsou vzhledem k nedostatku srážek a vzhledem k extrémním letním teplotám porostlé jen sporou vegetací. Naopak na živočišstvo je rezervace nesmírně bohatá, zejména pak na ptáky. Hnízdí tu orel mořský, orel skalní, kormoráni a rackové, čilý život panuje pod mořskou hladinou, dominují mu koráli a samozřejmě ryby. 

Rezervace není po pevnině dostupná. Nikoli, že by nebyla zcela přístupná, ale po pevnině je sem vstup zakázán a hlídán strážci. Připlout musíte lodí, kterou buď půjčíte anebo využijete v Portu, v Calvi či jinde lodní výlet některé z cestovních agentur. Počítejte na něj asi půl dne. 

Výlet na Scandolu je silným zážitkem, protože kormidelník vede loď na dosah skal a proplouvá velmi natěsno úzkými místy mezi balvany. Průvodci vykládají ve francouzštině a angličtině a mluví o osmém divu světa. Mají pravdu. 

A ještě poznámka pro jazykovědce. Scandule = v místním nářečí šindel.

Podle:

Scandola Nature Reserve - Wikipedia, 24. 3. 2021

Ilot Palazzu - Wikisailing (archive.org), 24. 3. 2021

Abram, D. (2013): Korsika, turistický průvodce, 4. vyd., orig. The Rough Guide to Corsica, JOTA Brno, s. 158