Filitosa

Filitosa je malá vesnice na jihu Korsiky, která se stala ve druhé polovině 20. století světoznámou, protože se blízko ní našly archeologické pozůstatky osídlení z doby 6000 l. př. n. l. - 4. stol. n.l. (počátek tedy v době kamenné) Nálezy menhirů i dalších artefaktů nejsou dodnes uspokojivě vysvětleny a vyvolávají celou řadu otazníků. 

Impozantní jsou i okolnosti nálezu. Ačkoli byla Korsika odborníky dostatečně zkoumána od počátků archeologie jako vědy, tj. zde od roku 1839, u Filitosy pět menhirů v křoví uložených tváří dolů  objevil až r. 1946 na svém pozemku zemědělec Charles-Antoine Cesari. R. 1954 byl na ostrov vyslán tehdy 32 letý archeolog Roger Grosjean, s nímž se Cesari nejdříve na svém pozemku setkal. Archeolog při pohledu na nálezy prý pravil: "Učinil jste významný objev, pane Cesari." A pak se oba pustili do vykopávek a počátek slávy byl na světě. Hlavními objevy byly ležící menhiry i kameny zlomené uprostřed, dále zbraně, kamenné i keramické nádoby. Po skončení archeologického průzkumu bylo naleziště otevřeno jako muzeum pro veřejnost. Ale cesta to byla trnitá, dlouhá a plná nepochopení ze strany nadřízených.  Zejména místní úředníci nálezům vůbec nevěřili a neočekávali, že je někdy mohla obdivovat turistická veřejnost. Jedním z "marketingových" zlomů bylo vydání poštovní známky r. 1986 s námětem z Filitosy. Následujícího roku bylo naleziště uváděno již běžně ve světových denících. 

Co vlastně víme o historii Filitosy? 

Nejstarší nálezy z osídlení Korsiky jsou z období okolo 7000 l. př. n.l. (u Bonifacia). 

Nejstarší nálezy ve Filitose jsou z období okolo 6000 l. př. n. l. (raný neolit) Populace tehdy byla nepočetná. Lidé žili v přístřešcích pod skalami, kterých na Filitose mohla být díky morfologii terénu spousta. Živili se sběrem plodin a lovem zvěře a ryb. Uměli pálit keramiku a zdobit ji. 

Mezi nálezy se objevují mj. kusy obsidiánu. Tento materiál se ale na celé Korsice nenachází, z čehož vyplývá, že dávní obyvatelé Filitosy jej kupovali nebo směňovali a že museli mít styky především se Sardinií, kde je obsidiánu dostatek. 

Ve středním neolitu kolem r. 4500 př. n. l. se lidé učili namísto sběru plodiny pěstovat. Počet obyvatel se prozatím ještě nezvyšoval. 

V pozdním neolitu kolem r. 3300 př. n.l. se na Korsice objevuje prudký rozvoj zemědělství, které stačilo uživit větší počet obyvatel. Současně s tím se ve Filitose objevují první opracované kameny - megality a dolmenské hrobky. Současně z této doby pocházejí nálezy brusných kamenů, které dokládají, že zemědělci používali nářadí k obdělávání půdy. Také se našly důkazy činnosti prvních pastevců. 

První megalitické sochy byly jen hrubě opracované a neleštěné.

Na Korsice se objevují kola. Není zřejmé, zda tu byla vynalezena nebo zda je jako vynález přivezli přistěhovalí obyvatelé z východu.

S datací kolem r. 1800 př. n. l. přichází doba bronzová. Korsické kmeny se usadily a tajemství výroby bronzu si osvojila jen vybraná vrstva znalců. Tím se společnost začala majetkově a mocensky rozvrstvovat. Lidé začali žít v opevněných vesnicích v kamenných chatrčích. 

Megalitické sochy z tohoto období prošly dalekosáhlým vývojem od hrubě opracovaných balvanů přes jemnější a finalizované práce ke znázornění stylizovaných postav. Nikde jinde v Evropě nejsou na megalitech zobrazováni lidé. Zde se vysvětlení a teorie rozcházejí. Mnoho archeologů si myslí, že jde o uctění božstev, zatímco Grosjean tvrdil, že sochy, často detailně a mistrně zpracované v žule, zobrazují vetřelce - nepřátele ostrovanů Torréeny. Na sochách jsou často vyobrazeny nože a dýky. Když Toréenové vpadli na Korsiku, ostrované ještě neznali způsob výroby bronzu, takže na sochách nezobrazovali vlastní lidi, ale cizince.  Tehdy se Torréenové vyloďují u dnešního Porto - Vecchia. Až kolem r. 1300 př. n. l. přepadli Filitosu a dobyli ji. Stojící menhiry zničili, ale ne zcela. Zazdili je do nových staveb. Filitosa přešla na novou víru a zůstala hlavním střediskem Korsiky. 

Torréenové budovali po celém jihu Korsiky stavby zvané torri (věže), které měly kónický tvar. Není zřejmé, k čemu sloužily. Mohla to být místa uctívání bohů nebo jen skladiště. Ale také to mohla být pohřebiště, protože v jejich blízkosti se často nacházely zbytky popela a kostí. 

Na Sardinii se vyskytují objekty zvané nuraghi, které jsou technologicky vyspělejšími torri. Píšeme o nich pod heslem Nuraghe Paddaghiu. Není zřejmé, zda je vybudovali Torréenové, kteří se z Korsiky sem přestěhovali anebo zda naopak schopnost stavět nuraghi byla ze Sardinie exportována na Korsiku. 

Doba železná je datována od r. 700 př. n. l. Filitosa byla stále osídlena. V letech 250 - 111 př. n. l. byl ostrov postupně obsazován Římany. Obydlí tehdejších lidí se nejdříve rozšiřovala dále od centra dnešního naleziště, po r. 111 př. n. l . byla Filitosa obydlena jen příležitostně do 4. stol. n. l. 

Při plánování prohlídky naleziště doporučujeme nejdříve projít exteriér a nakonec zamířit do muzea. Na úvod ho tedy minete a při cestě kousek východně od něj vpravo uvidíte Mehnir V. Očištěná skulptura má anatomické detaily (Kosti na lopatkách a na páteři anebo je zvláštně „oblečena“? Jisté je, že má meč a dýku.). Poté za ostrou odbočkou vlevo vstupujete na vlastní naleziště tzv. kyklopskou ohradou k východnímu monumentu se zbytky jedné ze tří torri a k přístřešku pod skálou. Vlevo uvidíte základy chatky z doby bronzové.

V centru naleziště (centrální monument) na mírném návrší spatříte několik vztyčených menhirů mezi zdmi, které obklopují val a dóm, do něhož se vstupuje chodbou z kamenných desek a překladů. 

Nedaleké Menhiry XIII a IX mají dlouhé nosy a kulaté brady. Menhir VI vyniká jedinečnými detaily obličeje.

Západní monument je budova, která sestává ze dvou místností. Je považována za místo torréenského uctívání božstev. Prudkým schodištěm sestoupíte k patě valu a pak na louku. Na jejím opačném konci uvidíte dalších pět menhirů pod mohutným olivovníkem.

Lom, v němž obyvatelé Filitosy kámen těžili, se nachází severně od centrálního monumentu a od olivovníku je k němu již jen kousek. Je to vlastně jen skupina šedých rozbitých kamenů. 

Muzeum je na světové poměry naleziště jen velmi jednoduché. Nejzajímavějším exponátem je menhir Scalsa Murta z r. 1400 př. n. l. nalezený u Olmeta. 

Vstupné do areálu činí 7 euro (r. 2016). Otevřeno je IV- X. 9.00 - 18.00 nebo do západu slunce. 

Podle:

Filitosa - pravěká historie Korsiky - Hradiště | Turistika.cz, 2. 4. 2021

Home - Site officiel Filitosa, 5. 4. 2021

Abram, D. (2013): Korsika, turistický průvodce, 4. vyd., orig. The Rough Guide to Corsica, JOTA Brno, s. 214

Kol. (1987): Filitosa, prehistoric capital of Corsica, místo vydání a seznam autorů neuveden.