Horní synagoga v Mikulově

Jihomoravský Mikulov je městem, kde se v minulosti soustředil velký počet židovských obyvatel. Připomínkou jejich životů je především zachovalý komplex 45 domů židovské čtvrti, synagoga a hřbitov. 

Horní synagoga (též Stará, Dómská, Altschul) se nachází v Husově ulici, která tvořila v minulosti hlavní osu židovské čtvrti. Má zajímavou polohu ve svahu přímo pod zámkem, dokonce při jedné z přístupových cest k jeho bráně. Údajně z liturgických důvodů je její půdorys vychýlen mírně šikmo k ostatním domům. 

Než popíšeme synagogu podrobněji, je třeba uvést, že Židé začali v Mikulově bydlet po roce 1421, kdy je vévoda Albrecht V. Rakouský vypověděl z Vídně. Část z nich odešla právě do Mikulova. Brzy poté přišli další z Brna a Znojma, což byla královská města, odkud byli také vyhnáni. Většinové obyvatelstvo jimi opovrhovalo. 

V Mikulově se usadili především v ulici Pod Hradem. Zpočátku žili jakožto sousedé ostatních obyvatel vyznávajících křesťanství, ale brzy vykoupili jejich domy, čímž vznikla samostatná židovská čtvrť. Samosprávu s vlastním rychtářem a dalšími privilegii jim udělil ale až r. 1591 Maxmilián z Ditrichštejna. Mikulov se záhy stal jedním z nejvýraznějších židovských center na Moravě. Počet obyvatel dále vzrostl přílivem utečenců z Vídně r. 1670. Po vzniku židovské obce tady dokonce sídlil moravský zemský rabín, a to až do r. 1851. Židé se živili především obchodem, od 17. a 18. století také řemesly. 

Život Mikulova narušil rozsáhlý požár r. 1719. Když si Židé čtvrť vybudovali znovu, čítala už 600 obyvatel (což bylo na Moravě nejvíce). Už po prvním požáru se nesmělo na krytinu střechy použít dřevo nebo šindele. Jenže další požár domy opět poničil r. 1737. Domy vystavěné po druhém požáru už nebyly dřevěné, ale kamenné. Dalším požárům měly bránit četné ochranné zdi.

V 19. století dostali Židé stejná práva jako většinové obyvatelstvo, mohli např. volně nabývat majetek a svobodně se stěhovat. To měla za následek přistěhování dalších rodin z přeplněných ghett v Brně a ve Vídni. R. 1848 se židovská obec stala samostatným subjektem a zrušena byla až r. 1919. V době největšího rozmachu zahrnovala dnešní ulice Husovu, Alfonse Muchy, Zámeckou a Úzkou. Její konec nastal až za II. světové války. Po ní obnovena již nebyla, protože deportace a koncentrační tábory přežila jen hrstka původních obyvatel. Z původních 317 domů jich po roce 1945 zůstalo jen 90. 

Horní synagogu obyvatelé židovské čtvrti nechali postavit r. 1550, barokní podobu budova získala po přestavbě v l. 1719-23. Impozantní interiér tvoří čtveřice kupolí, které jsou sklenuty do hlavního pilíře uprostřed hlavního modlitebního sálu, který je bohatě zdoben štuky a kartušemi. Toto unikátní řešení je jediným zástupcem polského (východního) typu synagogy v rámci celého Česka. Prostoru vévodil barokní svatostánek aron ha-kodeš od Ignáce Lengechalera. Modlitebním účelům synagoga sloužila do roku 1938, kdy Židé prchají z města před nacisty. Budova sloužila za války i po í jako skladiště. 

Chátrala a před demolicí ji zachránili pracovníci Regionálního muzea v Mikulově. V letech 1977-89 proběhla její náročná oprava, při níž byla odbourána zimní modlitebna, přístavek se schodištěm na ženskou galerii a poničený svatostánek. Hebrejské nápisy v hlavním síni byly překryty novou výmalbou. Většina cenných prvků z interiéru ale zmizela. 

Po opravě byly v synagoze pořádány koncerty a výstavy, hlavní expozice se jmenovala "Mikulov a moravští Židé". 

V l. 2010-14 byla synagoga opravována znovu, tentokráte v projektu Federace židovských obcí. Podle dochovaných výkresů byla znovu postavena zimní modlitebna, obnoveno původní schodiště na ženskou galerii a štuová výzdoba i s nápisy. Podle dobových fotografií byl obnoven i svatostánek. 

Po této opravě synagoga slouží nadále výstavním a koncertním účelům. 

Budova je otevřena pro veřejnost. Uvnitř návštěvníci procházejí bez průvodce. 

Doporučujeme také navštívit židovský hřbitov. 

Otevírací doba:

IV., X., XI. Pá - Ne 9 - 12, 13 - 16

V., VI., IX. Út - Ne 9 - 12, 13 - 17

VII.-VIII. Po - Ne 9 - 12,  13 - 18

Základní vstupné: 50 Kč (stav r. 2025)

Podle:

Regionální muzeum v Mikulově (rmm.cz), 2. 6. 2021

Historie židovské čtvrti | Mikulov.cz, 7. 6. 2021