Domus de janas La Rocca

Obec Sedini na severu Sardinie není vyhledávána turisty či dokonce výpravami autobusových zájezdů, ačkoli od hlavních center cestovního ruchu a letních dovolených leží jen 10 km. Mimo pomyslné výsluní leží neprávem.

V Sedini a v jejím okolí vystupuje na povrch ostrov vápenců, které jižně od obce tvoří pozoruhodné skalní útvary. Obec samotná je také rozložena na skalách, dokonce některé domy a kostel v centru přímo "vyrůstají"  ze skalního podloží. Největší zajímavostí je ale dům - pokud se tento objekt vůbec dá domem nazvat - vytesaný do izolované skály jen asi 100 m jižně od náměstíčka. Má bizarní tvar a neobyčejně dobře zachovaný a udržovaný interiér sloužící dnes jako muzeum. Je s podivem, že si k němu návštěvníci nijak výrazně nenašli cestu. 

Již neolitičtí obyvatelé Sardinie v době 3000 let př. n.l. pohřbívali své mrtvé do hrobek vytesaných ve vápenci. Na celém ostrově bylo podobných míst nalezeno asi 2400 a pravděpodobně další budou ještě objeveny. Mnohdy hrobky existovaly izolovaně, ale často tvoří celé podzemní soustavy. Dutina, kterou vytvořili lidé v Sedini, je ale od ostatních podobných útvarů odlišná. Poznamenejme, že hovoříme o době od neolitu po dobu bronzovou a že pohřbívání do hrobek skončilo v době, kdy Sardinii ovládli lidé, kteří stavěli kamenné nuraghi, charakteristické stavby tvaru komolého kužele. 

A nyní k odlišnostem od obvyklých nálezů hrobek. 

Za prvé: dutina v Sedini nachází se jen kousek od středu obce, přičemž centrum se v historii nijak nestěhovalo. Pohřebiště  a místa s podobným účelem obvykle bývala lokalizována od středů sídel dále. 

Za druhé: všude jinde se podobné dutiny tesaly do balvanů, které byly alespoň částečně skryty pod zemí. Obří dutina v Sedini je celá na povrchu. 

A za třetí: skála v Sedini je se svojí dutinou využívána nepřetržitě po 5000 let. V průběhu historie sloužila různým účelům. Bylo v ní obecní vězení, stáje pro zvířata, obchod, ale nejvíce udivující je využití dutiny jako soukromého domu. Prostor uvnitř byl rozšiřován hlavně ve středověku. V 19. století se při hloubení dalších dutin vytěžené kusy vápence dále používaly jako cihly. Dnes je dům "třípodlažní" a jeho plocha činí 129 m². Poslední obyvatel v něm žil r. 1980. 

Kompletní obnova památky, kterou vlastní obec Sedini, respektive družstvo obcí založené, proběhla v l. 2001-2002. 

Uvnitř muzejní expozice můžete obdivovat mimořádně zdařilou výstavu předmětů z každodenního života počínaje rokem 1700 a poutavé fotografie.

Z terasy pod skálou se naskýtá nádherný výhled do okolí. Také zde můžete obdivovat na skále voštiny - dutinky vzniklé erozí. Podél muzea vede místní cesta, po níž se pěšky můžete vydat do krasového údolí s vodopádem, který je činný v době dešťů. 

A mimochodem: Domus de janas znamená Dům víl. 

Otevřeno:

15. IV. - 30. IV.

So - Ne 10 - 13

V.- VI. 

Po - Ne 10 - 13, 15 - 18

VII. - 15.X. 

Po - Ne 10 - 13, 15 - 19

Základní vstupné: 2,50 eura.

Podle:

Museo Domus de Janas (sedini.ss.it), 18. 8. 2021