Obec Sedini na severu Sardinie není vyhledávána turisty či dokonce výpravami autobusových zájezdů, ačkoli od hlavních center cestovního ruchu a letních dovolených leží jen 10 km. Mimo pomyslné výsluní leží neprávem.
V Sedini a v jejím okolí vystupuje na povrch ostrov vápenců, které jižně od obce tvoří pozoruhodné skalní útvary. Obec samotná je také rozložena na skalách, dokonce některé domy a kostel v centru přímo "vyrůstají" ze skalního podloží. Největší zajímavostí je ale dům - pokud se tento objekt vůbec dá domem nazvat - vytesaný do izolované skály jen asi 100 m jižně od náměstíčka. Má bizarní tvar a neobyčejně dobře zachovaný a udržovaný interiér sloužící dnes jako muzeum. Je s podivem, že si k němu návštěvníci nijak výrazně nenašli cestu.
Již neolitičtí obyvatelé Sardinie v době 3000 let př. n.l. pohřbívali své mrtvé do hrobek vytesaných ve vápenci. Na celém ostrově bylo podobných míst nalezeno asi 2400 a pravděpodobně další budou ještě objeveny. Mnohdy hrobky existovaly izolovaně, ale často tvoří celé podzemní soustavy. Dutina, kterou vytvořili lidé v Sedini, je ale od ostatních podobných útvarů odlišná. Poznamenejme, že hovoříme o době od neolitu po dobu bronzovou a že pohřbívání do hrobek skončilo v době, kdy Sardinii ovládli lidé, kteří stavěli kamenné nuraghi, charakteristické stavby tvaru komolého kužele.
A nyní k odlišnostem od obvyklých nálezů hrobek.
Za prvé: dutina v Sedini nachází se jen kousek od středu obce, přičemž centrum se v historii nijak nestěhovalo. Pohřebiště a místa s podobným účelem obvykle bývala lokalizována od středů sídel dále.
Za druhé: všude jinde se podobné dutiny tesaly do balvanů, které byly alespoň částečně skryty pod zemí. Obří dutina v Sedini je celá na povrchu.
A za třetí: skála v Sedini je se svojí dutinou využívána nepřetržitě po 5000 let. V průběhu historie sloužila různým účelům. Bylo v ní obecní vězení, stáje pro zvířata, obchod, ale nejvíce udivující je využití dutiny jako soukromého domu. Prostor uvnitř byl rozšiřován hlavně ve středověku. V 19. století se při hloubení dalších dutin vytěžené kusy vápence dále používaly jako cihly. Dnes je dům "třípodlažní" a jeho plocha činí 129 m2. Poslední obyvatel v něm žil r. 1980.
Kompletní obnova památky, kterou vlastní obec Sedini, respektive družstvo obcí založené, proběhla v l. 2001-2002.
Uvnitř muzejní expozice můžete obdivovat mimořádně zdařilou výstavu předmětů z každodenního života počínaje rokem 1700 a poutavé fotografie.
Z terasy pod skálou se naskýtá nádherný výhled do okolí. Také zde můžete obdivovat na skále voštiny - dutinky vzniklé erozí. Podél muzea vede místní cesta, po níž se pěšky můžete vydat do krasového údolí s vodopádem, který je činný v době dešťů.
A mimochodem: Domus de janas znamená Dům víl.
Otevřeno:
15. IV. - 30. IV.
So - Ne 10 - 13
V.- VI.
Po - Ne 10 - 13, 15 - 18
VII. - 15.X.
Po - Ne 10 - 13, 15 - 19
Základní vstupné: 2,50 eura.
Podle:
Museo Domus de Janas (sedini.ss.it), 18. 8. 2021
Postranní panely
Umístění
40°50'54.187"N, 8°49'4.784"E
Adresa
Sedini 07035- Nadmořská výška
- 290 m.n.m.
Přístup
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Sedini jezdí autobusy ze Sassari (např. linka do Perfugasu). Provoz v pracovní dny je cca po 2 - 3 hodinách, v sobotu je počet spojů méně intenzivní, v neděli nejezdí do Sedini téměř nic.
Příjezd osobním autem, parkování
Zaparkovat lze ve středu obce, u muzea nikoli.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Bus bude hledat parkování v centru obce, ale obtížně.
Přístup pěšky
Ze středu obce (parkování nebo autobusová zastávka) jděte k muzeu cca 100 m.
Příjezd na kole, parkování kol
Viz pokyny pro pěší.
Poznámky pro vozíčkáře
Muzeum Domus de janas není uzpůsobeno pro vozíčkáře.