Grotta di Nettuno

Poloostrov s mysem Capo Caccia je jedním z nejvýraznějších a nejkrásnějších míst na severozápadě Sardinie. Je celý tvořen vápencem, který se vyvrásnil z moře před 70 miliony lety v období svrchní křídy. Nejvyšší bod mysu má nadmořskou výšku 186 metrů. Vápenec na útesech působí kompaktním dojmem, zkrasovělý na povrchu je jen nevýrazně. V podzemí se ukrývá ale jedna z nejkrásnějších jeskyní v Evropě: Grotta di Nettuno - Neptunova jeskyně. Její mohutný otvor se otevírá jen 1 metr nad hladinou moře ve svislé stěně na místě, které je bez umělých pomůcek velmi obtížně přístupné ze souše. Samozřejmě - musíme si představit, že neexistuje dnešní schodiště vedoucí k jeskyni shora.

Není divu, že jeskyně byla původně známa jen rybářům, neví se ovšem, odkdy - nejčastěji se udává rok 1700 a rybář jménem Fernandino. Jeskyni pravděpodobně znaly ale už starověké civilizace kolem 1. století našeho letopočtu. Tuto domněnku podporují archeologické nálezy v nedaleké Zelené jeskyni.

Když už byl objev senzačního přírodního útvaru znám mezi veřejností, mnoho lidí toužilo vejít dovnitř. Přístupová cesta byla jediná - po moři. Takto se do jeskyně dostali první badatelé, italští i zahraniční, ale i osobnosti politického života. Budoucí král Sardinie Charles Albert Prince of Carignano (1798-1849) v doprovodu učence Alberta La Marmory navštívil grottu třikrát, jednou dokonce měl s sebou budoucího italského krále Vittoria Emanuela II. Jeskyni také navštívil anglický cestovatel John Warre Tyndale, který napsal knihu "Ostrov Sardinie" (Londýn 1849), v níž svůj zážitek barvitě popisuje, ale současně se zabývá kompletně celým ostrovem, hlavně zvyky zdejších lidí. 

Když bylo moře bouřlivé, do jeskyně nebylo možno přijít. Plavba podél poloostrova ve vlnách je hodně nebezpečná a přistání s lodí u útesu úplně nemožné. L´Escala del Cabirol (Jelení schodiště) bylo otevřeno až r. 1954. Odvážné dílo zasazené do svislé vápencové stěny je 400 metrů dlouhé a překonává převýšení 119 metrů. 

Od té doby část návštěvníků do jeskyně pluje po moři - parkování aut a odplutí se koná u Cala Dragunara 40°34'33.335"N, 8°9'39.894"E. Plavba vede kolem celého poloostrova Capo Caccia a je dlouhá asi 2,9 km. Loď přistane v ústí jeskyně, do níž návštěvníci rovnou vejdou. Když je moře klidné, je výstup a nástup " v pohodě". Při vlnobití je přechod po můstku z lodi na břeh či opačně docela dobrodružný. Vstupenky na prohlídku si koupíte u malé pokladny v jeskyni. "Suchozemci" si mohou vstupenky koupit u parkoviště a pak sejít po schodech k jeskyni. Počítejte asi se 30 až 40 minutovým časem pro sestup schodištěm od pokladny ke vchodu. 

Popis prohlídky:

Hned první rozsáhlý prostor v Grottě di Nettuno je naprosto unikátní. Ohromí svou velikostí a podzemním jezerem La Marmora. Voda v něm je slaná a dostává se sem při mořských bouřích anebo za klidného počasí dutinami ve vápenci. Kromě toho voda skapává ze stropů a stěn a vytváří krápníky bizarních tvarů. Největší z nich má výšku asi 2 metry a jmenuje se Acqua Santiera - Holy Water Font. 

Po krátkém výstupu a opětovném sestupu přijdete do dómu Sala delle Rovine aneb Haly Ruin, která je zdobena velkými stalaktity. Prostor dostal neblahý název kvůli škodám, které v něm způsobili návštěvníci. 

Další cesta pokračuje do Salla della Regia (Královský dóm) s kolosálními stalagnáty, které se odrážejí v jezeře se slanou vodou. Vytvářejí dojem, že podpírají strop, ačkoli vnikly z vody skapávající z dutin. Hned poté se přesouváme do míst, kde je naměřen nejvyšší výškový rozdíl mezi dnem a stropem - 18 metrů. Na břehu jezera vidíme hned několik stalagmitových formací - jedné z nich se říká Alberto di Natale (Vánoční stromek). 

Jezero La Marmora končí menším útvarem Spiaggia dei Cottolini (Oblázková pláž). V minulosti až sem mohly plout malé lodě s návštěvníky. Jeskyně byla osvětlena svíčkami. Samozřejmě - až sem dosahuje příboj při zvláště silných bouřích. 

Další dóm Smith Hall je pojmenován po anglickém kapitánovi, který v 19. století byl mezi prvními, kdo jeskyni navštívili. V jeho středu upoutá pozornost obrovský, impozantní stalagnát Grande organo, jehož struktura připomíná varhany. 

Pak uvidíme mohutný stalagmit La Copula (The Dome), který svým ušlechtilým tvarem je podobný kopuli katedrály. 

Jedním z vrcholů návštěvy jeskyně je Salla delle Trine e Merletti (Krajkový sál), úžasná změť malých krápníkových formací všeho druhu - provazců, bodlin, šperků, reliéfů. Žádný umělec by nevytvořil dílo tak famózně, jako v příroda v podzemí na Capo Caccio. 

Prohlídka končí u formace Tribuna della Musica, kde občas v minulosti hrál orchestr a hosté tančili na "pláži". 

Rok 1999 byl pro místní přírodovědce velmi významným. Oblast Capo Caccia a blízká Isola Piana (ostrov Piana) byly vyhlášeny regionálním přírodním parkem. Hlavním předmětem ochrany jsou ptáci, biologická rozmanitost, archeologická naleziště a "geologické dědictví". 

Jeskyni Grotta di Nettuno navštíví ročně cca 150 000 osob (pro srovnání r. 2017 hrad Loket 150 000 osob, zámek Velké Březno 15 000 osob, hrad Karlštejn 228 000 osob).

Otevřeno denně 9 - 18. Základní vstupné činí 14 euro (r. 2021). 

Podle: 

Návštěvnost památek (statistikakultury.cz), 3. 10. 2021

Grotta di Nettuno: sito ufficiale della Città di Alghero, 5. 10. 2021