Zámek Miroslav

Místní vládci Miroslavi, města mezi Pohořelicemi a Znojmem, se v historii připomínají poprvé r. 1230. Vodní tvrz se poprvé uvádí r. 1387. Tehdy Zikmund a Hartleb z Myslibořic předávají Miroslav, tvrz a několik vesnic Hanuši z Hardeggu. V l. 1497-1569 byli vlastníky Miroslavi Valečtí z Mírova, kteří tvrz přestavují na renesanční zámek. Tehdy to byla poschoďová stavba se dvěma nádvořími, renesančními arkýři na krakorcích a hlavním stavením se dvěma křídly a s věžemi. Při přestavbě byl zrušen padací most. Arkýř byl zřejmě pokládán za vrchol stavebního snažení majitelů, protože nese na čelném místě erb pánů Valeckých tesaný do kamene. Valečtí r. 1569 majetek směnili s Hodickými z Hodic za panství Hostim. K Miroslavi tehdy patřilo 9 vesnic obydlených a tři pusté. 

Hodičtí se v l. 1618-20 účastnili stavovského povstání na straně poražených a majetek jim byl zabaven. Za 30 000 zlatých ho získávají hrabata z Náchoda a drží do r. 1661. Zámek přestavují do barokní podoby, hlavně v interiérech, vnější vzhled zachovali. Také zřizují park. V l. 1692-1784 zámek patřil premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma. Byl využíván jako sýpka. Když císař Josef II. kláštery zrušil, Miroslav jakožto majetek spravoval Náboženský fond.

Od opravy po požáru v 1. pol. 18. století má střední budova mansardovou střechu namísto dřívějšího cimbuří. 

V l. 1824-93 zámek vlastnila rodina lékaře Josefa Hopfena. Mezi rodinnými příslušníky vynikal zejména Josefův adoptivní vnuk František Xaver, který byl schopným finančníkem, zasedal v moravském zemském sněmu, byl delegován do Říšské rady. R. 1864 byl jmenován ředitelem banky a od r. 1874 zastával úřad prezidenta c.k. Jižní dráhy. Zámek poté byl až do r. 1945 majetkem vídeňských cukrovarníků Stummerů. 

V zámku je patrně nejzajímavější místností bývalá soudní síň s diamantovou klenbou. Verdikty soudu tady padaly až do r. 1851. Pozoruhodné je i nízko položené nádvoří, z něhož vedou schody do bytu žalářníka a do sklepů. 

Od r. 1948 zámek patří městu. V roce 1951 v něm fungovala ubytovna vězeňsky trestaných žen, které pracovaly v místní konzervárně. Od roku 1954 byl v zámku umístěn internát pro učně. Nájemce prováděl různé nenávratné stavební úpravy, o nichž neinformoval památkáře. U zámku od r. 1973 působilo letní kino. Jeho vznik doprovázelo zničení velké části parku. Stavební stav zámku se až do r. 1990 stále zhoršoval. Učni se odstěhovali r. 1990 a až do r. 2014 zámek zel prázdnotou. Po velké opravě jihovýchodního a jihozápadního křídla v l. 2014-15 je zámek otevřen veřejnosti k prohlídkám. Jsou v něm umístěny také příležitostné výstavy a konají se společenské akce. Z původního vybavení se kromě obrazů ze 17. a 29. století nezachovalo vůbec nic. 

V bývalém hradebním příkopu je umístěna plastika ženy z umělého kamene. Autorem díla z r. 2004 je Pavel Krbálek. 

Oprava sochy sv. Jana Nepomuckého v parku proběhla r. 2012. 

Otevírací doba: viz Otevírací doba - miroslavskakultura.cz

Základní vstupné: 120 Kč (stav r. 2025)

Podle:

O zámku - miroslavskakultura.cz, 18. 9. 2025

Miroslavský zámek, 18. 9. 2025

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Svoboda Praha, s. 158